Žena v Berlíně

Historický film, který má zajímavé téma, jež mě ale nedokázalo dostat tak, jak by možná mělo. Přijde mi, že už jsem opravdu nějak hodně otupený, přitom ten osud žen je zde prezentován celkem krutě. Přesto mi ale přišlo, že na konci se z toho stává melodrama, nehledě na spojitost s tragickými historickými událostmi. (08.06.2016)

Nudný a zbytečně natáhnutý film, kterému by možná pomohlo prostříhání minimálně poloviny. Se sebezapřením jsem nepodlehl nutkání tu kravinu vypnout a dokoukal, musím konstatovat, že k hlavní hrdince člověk musí od začátku do konce cítit odpor a také že nejliběji znějící píseň na území Německa byla sovětská hymna linoucí se nad Berlínem. Pokud vás otravují nekonečné záběry kde se nic neděje, nekoukejte se na todle, nemuseli byste to přežít. Také dabing je něco příšerného, ten se opravdu nepovedl, ale to do hodnocení filmu zahrnovat nebudu.... (18.10.2014)

Vskutku laciná proněmecká a protiruská propaganda. Nezlobte se na mě, ale divit se, že adrenalinem nabušení vojáci po dobytí Berlína pustili své choutky ze řetězu, by bylo podobné, jako se divit, že lev chytá gazely a pak je sežere. Válka není normální a lidé se nechovají normálně. A zvěrstva se děla na obou stranách. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/zena-v-berline.html --- Vzkaz pro blbou hellstruck, kterou toto hodnocení popudilo: "Nechápu lidi, kteří neustojí jiný názor, než jen ten svůj. A ještě mají potřebu rozohněně dštít síru. Za dob inkvizice by tací nejspíše upalovali, protože jiný názor je neomluvitelný. "Něco načteného" neznamená prožito. Takže si stojím za svým komentářem i za tím, že je film vyděračsky natočen, a v demokracii nazdar. Na oplátku slibuju, že ti na žádný tvůj komentář nebudu psát rozohněně do pošty. Ach, já vlastně ani nemůžu, protožes mne zablokovala. To je odvaha! Bravo!" (05.04.2010)

Události líčené ve filmu nebyly ani zdaleka historikům neznámé, přesto trvalo mnoho dekád, než se prolomilo společenské tabu, které souviselo s traumatem masově znásilňovaných a zneužívaných žen postupující Rudou armádou. SSSR ani jeho nástupce Rusko pochopitelně neměly zájem otevírat tuhle neslavnou kapitolu působení svých vojáků za 2. světové války. Když Rudá armáda v roce 1944 dosáhla německých hranic, měla za sebou krutou zkušenost těžkých a krvavých bitev a vědomí brutálního násilí páchaného Němci na civilistech. Rudoarmějci měli co vracet a obyvatelstvo prvních obsazených německých osad věru nedopadlo dobře. To ovšem znásobilo odpor německých jednotek, a proto sovětské vedení největším excesům rychle zamezilo. Znásilňování a loupení ale nebránilo, něco se vyčerpaným jednotkám zkrátka nabídnout muselo. K sexuálním deliktům u západních jednotek sice docházelo taky, ale v nesrovnatelně menší míře a jiné atmosféře (svědčí o tom např. scéna hromadného znásilnění italské školačky ve snímku Horalka). Na východní frontě mělo znásilňování masový charakter a rozměr systémového selhání - a fakticky i válečného zločinu. Postižené ženy se pomoci nedovolaly a o připomínání své bolesti a hanby nestály. Teprve poté, co válečná generace zemřela nebo se dožila stařeckého věku, bylo možné se k téhle problematice vrátit. Obsah filmu je pro některé kontroverzní ostatně i dnes, ale po mém soudu o nějakou snahu o relativizaci hrůz nacismu z německé strany nebo dokonce o falšování dějin určitě nejde. Snímek se nesnaží o černobílé vidění, rudoarmějci nejsou jednorozměrné zrůdy, ale lidé, které formovala válka a osobní zkušenost. Jejich postoje a pocity jsou zkrátka rozporuplné - konec konců totéž se dá říci i o německých civilistech. Za první půli bych vzhledem k tématu neváhal nadělit 5*, ale v druhé půli se scénář začne motat v kruhu a řadu scén by šlo prostříhat. Takže nakonec za 4* a 85 % celkového dojmu. (06.07.2017)

Druhá světová válka se jeví jako nevyčerpatelná studnice příběhů...a na jednu stranu se ani není čemu divit. Žena v Berlíně je totiž opět velice zajímavý a originální příběh, který vypráví jeden z příběhů, který se pro změnu odehrál přímo v Berlíně, těsně před a po skončení války. Naprosto chápu, proč film vznikl. Vždyť já nad tím nikdy nepřemýšlel, co se stalo, když do Berlína vtrhla ruská vojska. Pro mě prostě válka skončila a tím to všecko haslo. Jenže když jsem se nad tím vším zamyslel, určitě to všecko nebylo tak růžové, jak se v knihách píše a právě proto jedna anonymní německá žena napsala deník, podle kterého se natočil tenhle skvělý film. Škoda, že neuvěřitelně pomalu ubíhá. Chvílemi totiž dokáže šíleně nudit, což je u válečných dramat občas problém. Na druhou stranu se snažil naprosto objektivně ukázat život dvou odvrácených stran. Ta objektivita je pro takový film nesmírně důležitá, protože bez ní by vypovídající hodnota byla prakticky nulová. Američani, ale i Rusáci o tom můžou vyprávět svoje. Všichni jsme lidi a všichni jednáme podle svých pudů, a jelikož tomu tak je, nikdo není dobrý nebo zlý. Všichni jsme prostě lidmi s dobrými i špatnými stránkami. Jsem rád, že jsem takový film viděl. Nezaujatost je hlavní devizou tohodle filmu a ta tenhle příběh jedné, ale i tisíců dalších, žen z Berlína neuvěřitelně vyzdvihuje. (30.10.2012)