Triangle

Netvrdím, že jsem čekal vyloženě hovadinu, ale v pozoru jsem se před shlédnutím rozhodně měl. A výsledek? Hororový mix snímků Na Hromnice o den více, Lodi duchů a Osudového doteku mne pobavil přímo královsky! Vlastně jen dvě maličkosti mi vadily nejvíce: okatě digitální racek (po třetím záběru na okřídlence vážně otrava) a fakt, že hrdinka celý snímek proskotačí v sexy blůzičce s výstřihem a nakonec ani neukáže vnady... Jinak nemám sebevětších výhrad - možná až na ten taxík na konci. Ale líbí se mi, že tento film se dá pochopit minimálně třemi různými způsoby. Já osobně jsem si jako stručné vysvětlení pro celou pointu vybral slovíčko očista. O několika scénách, ze kterých mrazí, je také vhodno se zmínit, a už kvůli těm slušným WTF momentům stojí myslím za to se na Triangle podívat. Slušná žánrová prácička pro sobotní večer. (13.06.2010)

Hledala jsem jiný film o trojúhelníku, ale když už jsem tu, tak jsem si ten koncept docela užila. Začínání koncem a tak všelijak je vždycky super, když se to povede. Film v mých očích trochu tratí na hodnotě kvůli tomu, že mi žádná z postav nebyla sympatická, dokonce bych se nebála říci, že byly všechny extrémně nesympatické. S výjimkou paradoxně mladého Hemswortha, a ten tam skoro vůbec nebyl. Takže jsem místo sledování příběhu spíš jenom čekala na konec. (30.07.2024)

Christopher Smith je zajímavej pavouk. Očividně se mu pod hladinou dvaceti mega na film líbí, díky čemuž si ve filmech může prakticky dělat co chce, ale přitom je ambiciozní, že by mu to tři čtvrtiny současných zámořských tvůrců mohlo závidět. Triangle mě po celou svojí dobu trvání nějak obzvlášť nechytal a zaujal mě maximálně tak velmi zručně nasnímanou a nekompromisní akcí. Bezskurpulozní lov hrdinů brokovnicí mi mimo jiné velmi připomněl francouzské Martyrs. Jenomže pak se film zaklesne ve smyčce stejně hlavní hrdinka a všechno se odehrává znovu a hlavně naprosto stejně, což na pozornosti nepřidá. Jakkoli se Smith právě snaží udělat z násilí stmelovací prvek mezi divákem a filmem. Ovšem konec mě pěkně dostal. Zejména svojí agresivitou proti hlavní postavě (u zrcadlové scény jsem skutečně nadskočil), funkční myšlenkou a depresivním fatalismem. Podobně tady jako například Black Death. Sice vůči konci vyjde najevo jak je vlastně celá loď zbytečná, ale pořád jsem velmi zvědavej jak to dopadne, až někdo nasolí Smithovi pořádnej rozpočet. (25.06.2012)

Tak jsem se s nadšením pustil do tohoto britsko-austrálského filmu, o kterém jsem toho dopředu moc nevěděl, jen že v něm půjde o časové smyčky. Podobně laděné psychologické - mysteriózní kousky docela můžu a navíc tu hraje Rachael Carpani (kterou si ještě pamatuju ze seriálu McLeod's Daughters). Jako bonus jsem bral i účast Melissy George a tak teď už stačilo si jen užít samotný příběh. Do čtyřicáté druhé minuty tomu tak skutečně bylo, atmosféra po nalodění začala nabírat obrátek a já s napětím očekávat, kam se posuneme dále. Bohužel potom to tvůrci přestali mít pod kontrolou a děj se začal plácat doslova ve sračkách. Určitě se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale já se po odhalení oněch „smyček“ a následném opakování scén začal nudit a netrpělivě vyhlížel závěr. Bohužel se mi nedostalo toho, co jsem očekával. Navíc ani originalita si tu moc nepotykala se scénářem (což mi určitě potvrdí ti, jenž jsou v podobných filmech už zběhlí)…50% (28.12.2013)

I přes velmi slušný začátek mě Triangle o svých kvalitách příliš nepřesvědčil!! A nebylo to jen proto, že jsem se v něm ne vždy orientoval.. Naštěstí leccos vytáhne pohled na Melissu George, okatou, vyzývavě oblečenou slečnu, která splňuje žánrová klišé tím, že ráda leze a prozkoumává temné místnosti, od kterých by jiní šupem utíkali. Hlavně ale nabízí poměrně zajímavý námět. Další z britských nadějných tvůrců Christopher Smith už kdysi potrápil Franku Potente v Metru, teď bych v jeho podání ale uvítal spíš nějakou přehlednou vyvraždovačku, a ne mnohdy jen na efekt natočený „smyčkový experiment“.. (17.08.2010)