Země ledních medvědů

Začátek filmu byl trochu černobílý, ale pak mě to vtáhlo. Co mě na islandské tvorbě těší, že nekončí sladkým happy-endem, ale zároveň to končí pozitivně. Trochu nechápu ty komentáře, které si stěžují, že se to točilo moc vevnitř. Vzhledem k tomu, že se to odehrává o Vánocích, a ještě v té nejodlehlejší oblasti dost na severu, tak je třeba si uvědomit, že je tam světlo jen pár hodin, a pokud je hnusně, tak je akorát šero celý den. S přihlédnutím k počasí, se to odehrávalo venku až moc. :-) Také by mě zajímalo, jak moc velký problém je k filmu přidat titulky, když už je k tomu dabing, takže už to stejně někdo musel přeložit. Ono zas tolik lidí, co to dá v islandštině jen z odposlechu, není, a odpůrci dabingu si to nekoupí. V pár pasážích jsem musela přepnout na češtinu, (duchovi moc nebylo rozumět). Emoce postav byla stejné asi jako u rychlodabingu. (02.10.2009)

Severské rodinné filmy mám docela rád a těch islandských se na české obrazovky dostane jen velmi málo, ale tento mě bohužel moc neoslovil. Většinu filmu se skoro nic neděje, dětští herci mi přijdou bez emocí, jejich projevy jsou studené jako tamní počasí (dost možná to mohl být i tvůrčí záměr, těžko říct). A do toho všeho naprosto zbytečná zápletka s duchařinou do jinak vcelku realistického filmu, taková kombinace mi dokáže film ještě víc znechutit. Nechápu, že zrovna tento film je u nás tak často vysílán v TV a vydáván na DVD, znám dost mnohem lepších severských filmů, kterým se v ČR zdaleka tolik prostoru a propagace nedostává. 35% (13.06.2015)

Tak trochu pohádka šmrncnutá duchařinou z prvky severních ság, trochu dobrodružný příběh připomínající českjou Vánici nebo Syny hor, nepodařený lední medvěd, který vypadal, jako by to byla maska, pod kterou se ukrýval Vašek z Prodané nevěsty. Kdybych to bral jako film pro děti, tak by to šlo, ale skutečně jsem nevěděl, koho tenhle film měl oslovit. (05.04.2015)

Mě tenhle rodinný filmík hodně překvapil. Ještě aby ne, je z Islandu, ale pravda je, že jsem od něj stejnak čekal trošičku něco slabšího, než z něj skutečně vypadlo. On ten obal docela dost zkresluje, protože o medvědech tenhle film skutečně nění. Islandská krajina, Islandská nátura, Islandská mysteriozní atmosféra a přesně ta dětská tvář obtisklá do filmu, tak jak to má být. Tohle děti bavit musí. Nic přehnaného, a i tak se na to hezky kouká. Délku to má přesně tak akorát a příběh také do složitostí nezachází. Prostě pohoda, na které je znát, že Island opravdu přemýšlí co natočí, než to skutečně natočí. (29.08.2009)

Pod tímhle titulem by mohla být klidně podepsaná naše Věra Šimková Plívová, kdyby žila na Islandu. Film naplňuje znaky obvyklé pro její tvorbu, tzn. primárně je určen pro děti školního věku, řekněme mezi 7 a 13 lety, a má mírný přesah do oblasti rodinného filmu. Ve snímku se sice objevuje duchařský motiv, ale ve skutečnosti není důležitý, podstatná je konfrontace hodnotového žebříčku a chování městského kluka přemístěného do nehostinné divočiny. Zároveň jde o konflikt a usmíření dvou povahově i pohlavím rozdílných dětí - opět typický znak pro naši nejvýznamnější režisérku dětské hrané tvorby. Kamera sice zdaleka nevyužívá všech možností, které islandská příroda poskytuje, ale i tak je na co se dívat. Příjemně krátká stopáž, herecké výkony i režie bez zjevných kiksů. Islandská kinematografie se loni sice mohla pochlubit úctyhodnými sedmi kousky, ale i tak je pro mě každé setkání s touhle tak trochu exotickou tvorbou vzácností. Celkový dojem: 55 %. (14.09.2009)