Štvanec IRA

Příběhy špiónů, tedy lidí, kteří ve válce pracují „za nepřátelskou linií“, jsou vždy vzrušující, a proto oblíbené. Přečasto taky pitomé. Tento film ne. Za prvé je zřejmě dosti věrohodný v popisu situace a nelíčí účastníky nijak zjednodušeně. Nedělá z Britů chrabré vlastence a z odbojných katolíků zvrhlé a slabomyslné fanatiky. Za druhé je příběh hodně osobní. Špión není braková postava, superman formátu Jamese Bonda válcující padouchy pro královnu, dobrodružství a děvky. Naopak je to obyčejný kluk, formovaný místem a šílenou dobou, má a dále by rád měl rodinu a přátele, a denně riskuje krutou smrt z toho prostého důvodu, že nechce, aby lidé umírali, pokud tomu může zabránit. Po celý film jsem ho obdivoval a strašně se o něho bál. Což je v daném žánru zřejmě nejvyšší možné ocenění. (24.02.2011)

O nějak zázračný film se rozhodně nejedná.. Kdybych mohl doporučit nějaký snímek s tématikou IRA určitě by to byla po stránce akce Vysoká hra patriotů s Fordem. Tahleta Britsko/Kanadská produkce mi k srdci moc nepřirostla. Hrdina je na můj vkus málo sympatický a záporáci tady prakticky nejsou. Zvláštní, průměrný film, ve kterém začnou přicházet zajímavější scény až s blížícím se koncem. Poselství je jasné. Ale kde zůstal film ptám se já. 60% (02.02.2010)

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Něco z historie ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ IRA (Irská republikánská armáda) byla zformována v roce 1919 z Irských dobrovolníků, aby chránila Irsko, které se v roce 1916 odštěpilo od Velké Británie. Ta i další země tento akt odsoudili a Irové se postavili na odpor se zbraněmi. Mezi lety 1919 a 1921 se IRA společně s obyvateli Irska vzbouřila proti nadvládě královny Alžběty. Roku 1969 se IRA rozdělila na dvě skupiny: OIRA – oficiální linie a PIRA – prozatímní linie. Hrozby složky PIRA se dál nesou irským, severoirským a britským ovzduším. Teroristické útoky, bombové atentáty, výhrůžky a vydírání zastrašují členy britského parlamentu, armády nebo justice. PIRA dosáhla mezinárodních rozměrů, když se podle expertů napojila na světovou teroristickou síť. Martin McGartland se narodil roku 1970. Poté, co uprchl z Irska, žil v Anglii. V roce 1999 byl několikrát střelen zabijákem IRY, ale přežil. O svém životě napsal dvě knihy. +++++ Film Kariho Skoglanda je natočen až dokumentaristicky, někdy až brutálně. Popisuje začátky Martina McGartlanda v IŘE v roce 1988, aby mohl podávát tajné informace britské tajné službě. Po několika úspěších přichází zvrat a on je odhalen a nucen bojovat o život. Je to takový politický akční film ukazující poměry v Irsku. Mělo to dobré momenty, akce bylo jak šafránu, ale kvalitně natočená, ale byly tam i slabší momenty a několikrát jsme se podíval, kdy už bude konec. Jim Strugess ale dokázal, že není k zahození a jeho herecký výkon byl pro mě to nejlepší z celého filmu. Jako historické drama to ušlo, ale bohužel nějak zvlášť mě to nenadchlo. 65%. (10.06.2010)

S čím kdo zachází, s tím taky schází. Tak to prostě je, což potvrzuje i příběh Martina McGartlanda. Ten si ze začátku myslel, že to bude legrace stát na obou stranách, jenže potom se stalo něco, s čím nepočítal - založil rodinu a najednou nešlo jen o něj. Po velmi chaotickém a nepřehledném začátku se film rozjede a my sledujeme, že dějiny Severního Irska jsou opravdu velmi násilné. Výborně nasnímáno, syrově natočeno a celé to působí velmi realisticky. Výborná kamera se nevyhýbá žádným scénám a ukazuje praktiky IRA v celé své brutalitě. Do toho tady jsou dva jedinečné výkony - mladého Sturgesse, který se role zhostil báječně a uvěřitelně a o generaci staršího Kingsleyho s nastřelenými vlasy, kterého jsem viděl po dlouhé době v dobrém filmu výborně zahrát. Rozhodně to není film, na který bych koukal každý den, ale za opakované vidění stojí. Navíc je tu úžasně zachyceno špinavé a drsné prostředí nebezpečných ulic v Belfastu, kde není bezpečno. Kolem a kolem, nebýt pomalého a zmateného začátku a být to tak o dvacet minut kratší, je to za pět, takhle dávám čtyři a slušných 75%. (19.07.2010)

Film se rozběhne tak rychle, že by i Usain Bolt mohl závidět. A možná v tomhle je jeho největší potíž. Teda, nevím jak vám, ale právě ze začátku jsem měl lehký problém se zorientovat v ději, tedy spíše, kdo je kdo, pro koho pracuje ten a ten… Jak film plynul, tak jsem si zvykl a už mi to ani nepřišlo. A musím říct, že Štvanec IRA je další z filmů, které, čím jsou delší, tím jsou lepší. První hodinu jsem měl chuť to vypnout, jak mě to místy nudilo, naštěstí jsem to neudělal. A dostalo se mi odměny v podobě druhé, nabušenější a pro mě i zajímavější poloviny. Hlavně posledních 20 minut fakt stojí za to. Důvod, proč nedám plný počet je kvůli té první nudnější hodině. Nicméně pokud toho víte o IŘE více, než já (znám pár základních faktů) tak si tento snímek užijete pravděpodobně více a nebude vám dělat problém přihodit i tu pátou *. Já zůstávám na svých čtyřech. P. S. Nevím, jestli to bylo únavou, ale Rose McGowan jsem absolutně nepoznal. Říkal jsem si co to sakra je za kočku a ona to je Rose… (07.03.2010)