Kanadská noc

Nepochybuji, že i Danielle Steel by to napsala uvěřitelněji, méně ulepeně a pravděpodobně by to rovnou i lépe sama zahrála. A to jsem se na Dášin návrat vlastně docela i těšil. Není chyba v ní, ale ve scénáři. Tohle se snad ani uhrát nedalo, vždyť i Preiss se v tom plácal jak nějaký ochotník z okresu. (14.12.2008)

Syn emigrantů do Kanady z osmdesátých let úzkostlivě dodržuje zvyky tamních indiánů a v Česku mu to věří a jdou mu na ruku. Já jsem mu to moc nevěřil. Příběh mi připadal přitažený za vlasy a tvůrci až moc tlačili na pilu dojemnosti. Viktor Preiss zde ale opět ukázal, že je jednoznačně jedním z našich nejlepších herců současnosti. (13.03.2017)

V rámci Zelenkovy tvorby zcela atypický film, který od začátku kašle na jakýkoli humor a s každou minutou se z něj stává emocionálně vyhrocené drama. Ztráta syna, ztráta důvěry, ztráta šťastného manželství, slzy, křik, hysterie. Návrat Dagmar Veškrnové - Havlové je skutečně velkolepý a její mimořádně soustředěný výkon dává zapomenout na všechny ty normalizační husičky, přesto mám pocit, že je v některých okamžicích až přespříliš unavená a (možná nemocemi) vysílená. Viktor Preiss tentokrát v méně výrazné roli, přesto výborný jako vždy. Čím si ale Zelenka definitivně pod sebou podtrhl větev, je obsazení mladých, protože to, co předvádí Filip Cíl a Tereza Voříšková je katastrofální podívaná. Nicméně jako celek je film působivý a rozhodně má čím oslovit. (11.07.2010)

Žádná sláva. Režisér Zelenka se pokusil o těžkou psychologii, ale je to spíš z prstu vycucaná psychologie. Snad jen herecký výkony byly celkem na úrovni, hlavně Dagmar Havlová mě příjemně překvapila. Ale jinak je film celkově dost bídnej, čekal sem že po velmi povedené Hodině klavíru Zelenka zase překvapí. Nepřekvapil. (18.12.2008)

Kanadskou noc ČT odvysílala symbolicky den po udělení cen Elsa. A myslím, že má Kanadská noc zaděláno pro rok 2009 na úspěch. Počítají se pořady odvysílané od 1. července 2008 do 30. června 2009. V jednoduchosti je síla. Scénář Hany Cielové je věrohodný. Příběh kompaktní. Od symboliky jmen občanských – Vránovi, přes symboliku indiánských jmen –Jelen, Velký černý pták. Herecky stoprocentní – od rolí studentů (Ladislav Ondřej, Tereza Voříšková) až po epizodku doktora Sváti Skopala. A ústřední dvojice Viktor Preis a Dagmar Havlová excelentní. Hlavně ta proměna pohodových rodičů ve zničené rodiče. Scény po pohřbu nejpůsobivější. Hudba – kapitola sama pro sebe. Den před uvedením Kanadské noci v ČT jsem viděl Hlídače č. 47 a od úvodních tónů jsem identifikoval Jiřího Škorpíka. Jeho podmanivá aranžmá tak působila podobně jako bych si po soundtracku Hooka pustil další williamsovský kousek Sám doma, nebo Jurský park. Jen tak mimochodem, shodou okolností od středy poslouchám denně 4Tet, jehož hudebním producentem je Jiří Škorpík… (15.12.2008)