Kanadská noc

Násilně sestavená a málo pravděpodobná story, která zřejmě vznikla jen proto, aby ústřední pár mohl projevit své nadstandartní herecké kvality. Jejich výkony jsou nakonec opravdu tím, co drží tento blábol vypočítaný na efekt nad vodou, i když ta "mrazivá autenticita" působí navzdory jejich snaze strojeně a křečovitě. Na spoustu diváků to jistě zapůsobí, zvláště na ty, kteří se rádi nechají citově vydírat a díly z tohoto ranku. (17.08.2010)

Na vnímání tohoto snímku nejspíše měl také vliv náhlý odchod mého pejska do nebe. Smutný, depresivní film, ve kterém jsou však záblesky porozumění, naděje a znovunalezení radosti. V tu chvíli jsem s rodiči a hlavní postavou v podání Filipa Cíle velmi cítila, neboť jejich smutek, prázdnotu a bolest ze ztráty pociťuji i já. Dáša Veškrnová zahrála na výbornou a její postavu jsem jí v nejvyšší míře uvěřila. Její ztrápený a prázdný obličej na mě působil velmi přirozeně. Především mě také okouzlil již výše zmiňovaný Filip Cíl, jehož tvář mi neustále připadala povědomá a já v ní na okamžik spatřila jisté rysy Jaromíra Hanzlíka. Jeho, charizmaticky, tajemně a introvertně na mě působící vzhled mi dokonale seděl do uzavřené postavy, jíž ztvárnil. Poměrně silný zážitek a na poměry současných TV filmů více než výborné. (04.10.2010)

Nebudu polemizovat se zdejšími kritickými komentáři, není důvod. Kanadská noc je opravdu přeslazená a násilně přeemotizovaná podívaná, jenže na druhou stranu nemá tento koncept v české tvorbě obdoby. Kanadská noc je totiž v první řadě funkčním snímkem, který na televizní film disponuje vcelku povedenou vizuální stránkou. Snaha o křečovité vyvolání emocí sice může působit směšně, na druhou stranu nikdo nemůže popřít že tu byla. Vyčítat herců, že se ve svých rolích plácají nepovažuji za přesné. Naopak, Kanadská noc překvapuje nenásilnými hereckými výkony. Herci jsou přirození a příliš neujíždějí. (15.12.2008)

Film o ztrátě syna, o velké bolesti a hledání východisek ze situace. Jasně že takové téma je těžké uchopit, aby film neútočil na emoce diváka, ale pro mne to bylo přeci jen přes míru. Už od začátku filmu mi bylo dopředu jasné, kudy se bude příběh ubírat. Žádné překvapení se tedy nekonalo, vše bylo už v začátku naznačené. Nejhorší na celém filmu snad byll hudební podkres na úrovni americké telenovely. I hrdinové a prostředí bylo podané po západním stylu, jen těžko jsem se dokázala s hrdiny ztotožnit. To, proč jsem u filmu vydržela do konce byla zvědavost na Dagmar. A ta mne opravdu nenechala odejít až do konce. Škoda její mnohaleté prodlevy, přišli jsme o mnoho rolí, zraje jako víno... (10.12.2009)

V rámci Zelenkovy tvorby zcela atypický film, který od začátku kašle na jakýkoli humor a s každou minutou se z něj stává emocionálně vyhrocené drama. Ztráta syna, ztráta důvěry, ztráta šťastného manželství, slzy, křik, hysterie. Návrat Dagmar Veškrnové - Havlové je skutečně velkolepý a její mimořádně soustředěný výkon dává zapomenout na všechny ty normalizační husičky, přesto mám pocit, že je v některých okamžicích až přespříliš unavená a (možná nemocemi) vysílená. Viktor Preiss tentokrát v méně výrazné roli, přesto výborný jako vždy. Čím si ale Zelenka definitivně pod sebou podtrhl větev, je obsazení mladých, protože to, co předvádí Filip Cíl a Tereza Voříšková je katastrofální podívaná. Nicméně jako celek je film působivý a rozhodně má čím oslovit. (11.07.2010)