Neporazitelný: Vykoupení

Přišel si vybojovat symbolickou svobodu do gruzinského vězení s maximální ostrahou. Mezi provazy v ringu se postupně utká s odsouzenými vrahy na nelegálním mezinárodním turnaji vězeňských zápasníků. Ruský bijec Jurij Boyka je sice rovněž vrahem prvního stupně a v soubojích bude navíc limitován poškozeným kolenem, ale se záviděníhodnou fyzičkou a dokonalou bojovou technikou není pochyb, kdo z turnaje vzejde jako vítěz. Přímočaře jednoduché, jako dobře mířený kop, je tohle akční drama zavánějící zastaralou patinou osmdesátek. Nejvybroušenější je v ringu se špičkovou choreografií zápasů, ale ani mimo něj to není nezajímavé. S vězni je zacházeno až nelidsky nebo jsou případně po prohraném zápase popravováni. Jako slabina se ukázala v podstatě zbytečná snaha o polidšťování hlavního hrdiny, který musí ukázat, že má charakter a naváže ve vězení přátelství s Američanem, aby vztahy mezi velmocemi nebyly vyhrocené a hlavnímu bijci se dalo fandit a nepůsobil tak negativně. Scott Adkins nedopustí, aby film sklouzl do nudy a má na to utáhnout ho, i když jeho postava není žádný mluvka působící stroze. Film by se dal shrnout jako přehlídka hordy svalů, zpocených těl, drsných výrazů v obličejích bijců a především nonstop akce v kvalitním režijním provedení. Přesto se film až tak nevyhnul schematičnosti, tolik příznačné pro podobné akční opusy. To však pro tentokrát odpouštím. Nerad bych, aby si to Adkins se mnou přišel vyříkat osobně. Bojím, bojím... 90% (21.03.2012)

Scott Adkins tentoraz ako klaďas, indisponovaný zranenou nohou (Michael Jay White bol sakra tvrďas) vymäkol a bratríčkuje sa s druhým černochom. Táto kopa priteplených žvástov medzi nimi ma na tom štvala najviac. Čo sa zobrazenia súbojov týka UIII kráča v šľapajách UII čo je dobre i keď samozrejme už také prekvapenie to nie je. (24.05.2010)

Sakra, ten černoch měl ale bílé zuby?! A ti dozorci s tím plešounem v čele mě pěkně srali! Stejně tak honba za jejich špinavýma prachama, které si ani nemohli strčit do prdele, mě totálně vytáčela. Postavil bych se jim, kdybych neměl zlomený malíček a naražený loket z tenisu! Ale ikdybych zlomil jejich nečestný steroidový odpor, spravedlnosti bych se nedořezal... Ha, tento film ve mně vyvolal přesně ty emoce, ke kterým byl stvořen. Bitky byly, řeknu to klidně a nebojácně, úžasné a všechna ta omáčka okolo byla přesně dle mých představ. Jo, nemusel jsem přemýšlet, ostatně, kdo by to o půlnoci dělal, že? Uuííí...80% (21.07.2010)

Že by béčková předehra k Expendables a manuál k tomu, jak vysekávat poklonu divokým osmdesátým letům? O Florentinovi víme, že tohle umí jako nikdo jiný. Pečlivě opsané dějové osnovy doplněné fotogenickými zpomalovačkami a borci, kteří propůjčují končetiny moderním stylům (akrobacie je tu možná až příliš) a snaží se zvednout ze země skomírající akční žánr. Zápletka je klasicky muklovatá, tentokrát ovšem připomínající Krvavý sport víc než kdy dřív, nicméně člověku přijde, že Florentine nasázel do scénáře méně klišé než průměrný hollywoodský scenárista (schválně si pak zajděte na Prince z Persie), a to co zbylo je spíš sympatickým pomrknutím na pamětníky. Osou ovšem není uvěřitelná proměna hlavního bijce Boyky ze záporáka dvojky do chápavého antihrdiny ve trojce... většina replik je opravdu jen úvodem k nějaké té bitce. Špičková choreografie, bez výjimky šikovní a ještě šikovnější kluci a spousta času a správných kamerových úhlů, abyste o nic nepřišli a neměli pocit, že vám někdo trhá ten nejlepší žvanec od huby. Undisputed III je zkrátka fan service, hnaná touhou trumfnout úspěšnou a opěvovanou dvojku. Ne že by v oblasti driblujících kung-fu šikulů nebyla konkurence, ale na rozdíl od Florentinova Ninji nebo thajských příspěvků u Undisputed nepřetáčíte ani při dalších zhlédnutích. Děj není bez kouzla a charaktery jsou natolik sympatické, že tu rázem máme mnohem víc než jen výkladní skříň toho, co zvládají dnešní pošuci z ringů a tělocvičen. Chybí jen dobová patina a okoukané tváře, ale to při vší vůli nemůžeme mladým borcům vyčítat. Naopak... jejich poklona kořenům žánru působí čerstvě a dravě. A je v ní naděje, že až přestanou opisovat, vykročí vpřed tou správnou nohou. Dobře si zapamatujte jejich jména... kam přijdou, tam létají třísky a hvězdičky zatraceně vysoko. (26.05.2010)

Když se pan Adkins tři měsíce neoholí a vytáhne ze svého "hereckého" arzenálu dokonalý přízvuk východoslovenského cigoše, nevypadá už sice jako HomoNinja, nicméně do drsného ruského vraha má asi tak daleko, jako transvestita k machismu. Šilhavý Kolum-bijec s výrazem Jona Lovitze, který si vždy, než někoho kopne do hlavy, s chutí vystřihne trojitého odpíchnutého Rittbergera, je strašlivým soupeřem tak akorát pro Tomáše Vernera. WCJD už se zajisté neuroticky škrábe na své bouli a v kokainovém rauši sumíruje rozkošnou žalobičku na tento bezostyšný plagiát psychologického dramatu "Když Krvavý sport potkal Souboj cti". (26.05.2010)