Neporazitelný: Vykoupení

Je to jako za mých mladých let. Ten film je opravdu jako vystřižený z osmdesátek. Tedy, alespoň soudě podle takové blbosti jako jsou desky se scénářem. Bitky, i když to jsou skutečně surové souboje na život a na smrt, jsou natočené skvěle. Díky tomu řádím film mezi mé akční TOP. Ale jak říkám, kašlete na příběh a pojďte společně skandovat: „Bojko! Bojko! Bojko!“ (23.04.2011)

Před pětadvaceti lety bychom něco takového s chutí zbaštili a po vyběhnutí závěrečných titulků hned véháesku přetáčeli na nejlepší sekvence. Zatímco Seagal nebo Van Damme jsou dnes rádi, že ráno vstanou z postele a že si na ně východoevropská produkce vzpomene, přicházejí další, kteří se snaží zalepit díru na trhu. Některé chvaty v podání Scotta Adkinse naštěstí působí tak grandiózně, že odpustíme tu vatu okolo a budeme si vychutnávat fotogenické zpomalovačky a souboje, které jsou nesmírně choreograficky lákavé, dlouhé a přehledné. Žádné nervózní cukání kamerou a bleskurychlý střih. Florentine má ve své filmografii velké výkyvy, tohle ale ustál se ctí. (06.06.2015)

Že by béčková předehra k Expendables a manuál k tomu, jak vysekávat poklonu divokým osmdesátým letům? O Florentinovi víme, že tohle umí jako nikdo jiný. Pečlivě opsané dějové osnovy doplněné fotogenickými zpomalovačkami a borci, kteří propůjčují končetiny moderním stylům (akrobacie je tu možná až příliš) a snaží se zvednout ze země skomírající akční žánr. Zápletka je klasicky muklovatá, tentokrát ovšem připomínající Krvavý sport víc než kdy dřív, nicméně člověku přijde, že Florentine nasázel do scénáře méně klišé než průměrný hollywoodský scenárista (schválně si pak zajděte na Prince z Persie), a to co zbylo je spíš sympatickým pomrknutím na pamětníky. Osou ovšem není uvěřitelná proměna hlavního bijce Boyky ze záporáka dvojky do chápavého antihrdiny ve trojce... většina replik je opravdu jen úvodem k nějaké té bitce. Špičková choreografie, bez výjimky šikovní a ještě šikovnější kluci a spousta času a správných kamerových úhlů, abyste o nic nepřišli a neměli pocit, že vám někdo trhá ten nejlepší žvanec od huby. Undisputed III je zkrátka fan service, hnaná touhou trumfnout úspěšnou a opěvovanou dvojku. Ne že by v oblasti driblujících kung-fu šikulů nebyla konkurence, ale na rozdíl od Florentinova Ninji nebo thajských příspěvků u Undisputed nepřetáčíte ani při dalších zhlédnutích. Děj není bez kouzla a charaktery jsou natolik sympatické, že tu rázem máme mnohem víc než jen výkladní skříň toho, co zvládají dnešní pošuci z ringů a tělocvičen. Chybí jen dobová patina a okoukané tváře, ale to při vší vůli nemůžeme mladým borcům vyčítat. Naopak... jejich poklona kořenům žánru působí čerstvě a dravě. A je v ní naděje, že až přestanou opisovat, vykročí vpřed tou správnou nohou. Dobře si zapamatujte jejich jména... kam přijdou, tam létají třísky a hvězdičky zatraceně vysoko. (26.05.2010)

Po skvelej dvojke prichádza ešte o chlp lepšia trojka. Florentin spravil rovnako lišiacky ťah ako Cameron v T2 a s hlavného záporáka spravil hlavnú postavu. Predošlý diel mal brilantnú akciu, no tu je tých fightov ešte viac a sú ešte lepšie, rovnako ako aj kamera, či Scott Adkins, ktorý by v takejto forme nakrájal na drobno aj Stathama. Škoda, že Isaac Florentine nenatočil celú trilógiu.Mohla by to byť pecka. 89% - 4* (08.07.2010)

Scott Adkins jako živý speciální efekt. Stačí, aby film měl jeho, schopného choreografa a režiséra, který dokáže ctít a využít jejich práci, a nic víc už k úspěchu nepotřebuje. Překvapivě ale právě filmografie Scotta Adkinse dokazuje, že najít tuto kombinaci bývá někdy zatraceně těžké, ale také že mnohdy své sehraje také scénář i part, který má Adkins hrát. Třetí Undisputed nemá ani natolik bazální scénář jako předchozí dva díly série a vznikl i za viditelně nižší rozpočet, ale nic z toho nevadí, protože vše vyvažuje upřednostnění arénového vyprávění a plné využité hlavní atrakce. Adkins tentokrát dostává prostor ukázat i své charisma, ale vedle toho zůstává vše ostatní podřízeno jeho fyzickým přednostem v kontaktní choreografii s dalšími atlety před kamerou. Co produkce šetří na výpravě a statistech, to naštěstí investuje do choreografie a přípravy soubojů. Díky Adkinsovi a dalším atletům si může dovolit dlouhé záběry, které berou dech nápaditou kombinací úderů a akrobacie, na které se nehrabe žádný ze současných blockbusterů. O to víc pak vynikne také Florentinův formální styl, který je oproti jiným DTV machrům překvapivě neokázalý a funkční. Zatímco Roel Reiné si vymyslí jeden dva gimmickové záběry, kde okázale blbne s kamerou, a Jesse V. Johnson si nikdy neodpustí ty bitky v protisvětle, Florentineho přednost spočívá v tom, že kamera v bitkách v jeho filmech je nenápadně pohyblivá. Jeho cílem není upozorňovat na to, že je všechno v dlouhých záběrech, ale aby v rámci nich kamera suplovala střihovou dynamiku svým pohybem. Kamera tak sleduje údery a kontakt, kopíruje pohyby a neustále se přesouvá do ideálních velikostí a úhlů záběrů, které dají maximálně vyniknout choreografii. A právě v "Undisputed III", kde scénář neodvádí zbytečně pozornost (jako v sérii "Ninja") dosáhlo kombo Adkins-Florentine absolutního vrcholu. (04.04.2020)