Přichází Satan!

Nikdy by mi nenapadlo, ze reziser vsetkych SMRTONOSNYCH ZBRANI (1987) alebo westernovej komedii MAVERICK (1994) s Melom Gibsonom natocil v minulosti aj takyto temny snimok, ale to dokazuje aj talent rezisera, ktory mimochodom s tvorcami mal pocas natacania neuveritelne mnozstvo nestasti, akoby bol uz len tento namet filmu prekliaty, alebo to bola vsetko len zhoda nahod, treba si precitat zaujimavosti. Pamätam si na tento horor este zo zaciatku 90-tych rokov, mal som to stastie vidiet to v kine. Najviac ako fanusikovi poriadnych hororov sa mi pacilo natocenie odseknutej hlavy, avsak dnes som sa dival na tento horor aj trosku z ineho pohladu, teda vdaka skvelej hororovej hudbe Jerryho Goldsmitha bol dost napinavy a hlavne v druhej polovici filmu si udrzal dokonalu temnu atmosferu, na rok 1976 to musel byt hit. _________ Gregory Peck - (Robert Thorn) +++ Lee Remick - (Katherine Thorn) +++ David Warner - (Keith Jennings) +++ Billie Whitelaw - (Opatrovateľka pani Baylocková) +++ Harvey Stephens - (Damien Thorn) +++ Patrick Troughton - (Otec Brennan) +++ Martin Benson - (Otec Spiletto) +++ Robert Rietty - (Monk) +++ Tommy Duggan - (Kňaz) +++ (09.04.2011)

Ano, Vymítač ďábla je stále jen jeden, a tak, jak mě mrazí z jeho konce, mě asi už z konce žádného jiného filmu mrazit nebude, jenže... Jenže Přichází Satan! je zkrátka taky extratřída. A Goldsmithova hudba obzvlášť. Znal jsem ji pouze ze samostatného poslechu, ale až tady byla tak démonická, že jsem pochopil, proč se i nahluchlí akademici uráčili Goldsmithovi konečně toho Oscara dát (ačkoliv už dávno měl mít nejméně tři za Planetu opic, Pattona a Motýlka). (22.06.2016)

Zručně napsaný děj, ve kterém jsou velmi efektní formou objasněny základní pojmy satanismu, neztratil ani po letech nic ze své chytlavosti. Gradace napětí stoupá s téměř „schodovitou“ přesností a spěje až ke konci, na němž by se měla závěrečná patnáctiminutovka vyučovat, protože já sám jsem chvílemi zapomínal dýchat. Zajímavá výprava ve stylu chladných velkolepých budov, které skýtá jak samotný dům velvyslance, tak i mnoho kostelů, po kterých se prochází nejistě pátrající Gregory Peck, kterého je radost sledovat a spolu s ním si prožívat téměř až nezdravé emoční vypětí, ke kterému nemalou měrou přispěla i hudba Jerryho Goldsmithe. Dle mého je Omen nejzdařilejší kousek svého subžánru. Přesto dávám „jenom“ čtyři hvězdičky, protože horory se satanskou tematikou mi nikdy řádně nepřirostli k srdci. (29.09.2005)

Jeden z nejlepších hororů všech dob. I v dnešní "hororové" době dokáže u většiny diváků vyvolat tíživý pocit a přimět je ke strachu. Velmi dobře napsaný scénář dává příležitost vyniknout zejména výbornému herectví Gregory Pecka, který svými schopnostmi dokáže i tak "brakový" žánr, jakým horor bezesporu je, povýšit na filmové umění. (06.11.2002)

Nevídaným způsobem vystupňovaná atmosféra až do nervy drásající scény na hřbitově a samozřejmě vrcholu ve vile. Přestože se nejedná o čistokrevný horror, jedním z faktorů, proč se mi Donnerovo dílo tak líbilo je, že kromě jednoho z finálních okamžiků nepoužívá tradičně lekací momenty a velmi tak prospívá stísněné náladě. Těžko bych ale tolik chválil, nebýt v hlavní roli tradičně úžasný Peck, jehož stoupající nervozitu, odhodlání a zoufalství jsem sledoval s úžasem. Tahle atmosféra umí vlézt do nočních můr. (17.11.2006)