Kuky se vrací

Kouzelná pohádka, která mě překvapila a zarmoutila "principem vyprávěním malým Ondrou", ale jinak v ní nenajdu nic špatného. Kukyho roadmovie v podobě procházky současným lesem je opravdu úžasný nápad a jeho ztvárnění je bezchybné včetně decentně humorných scén (list, vážky, sníh). Musím však podotknout, že talent Jakuba Dvorského (šéf Amanita Design, tvůrci her např. Samorost a Machinarium) je na filmu hodně cítit a já osobně se na jeho práci dokážu dívat hodiny a hodiny. Podmanivá a pohádkovou atmosféru dotvářející hudba Michala Novinskiho také stojí za zmínění, v Česku se rodí zajímavé osobnosti. (31.12.2010)

FILMOVÁ NOC 2010 Jsou lidé, kterým ke spokojenosti nestačí oslavování poctivé rukodělné práce (když je z filmu o filmu patrné, kolik toho bylo dodatečně upravováno za pomocí speciálních efektů), indie look v jinak mainstreamově vykalkulovaném titulu a ozvláštnění oscarového KOLJI do podoby akčního dobrodružného bijáku s roztomilým plyšákem v hlavní roli. Technická preciznost bere za své, když jsou promluvy Kukyho nezáživně deklamovány a kapitán Hergot otravně moralizuje, nezávisle se tvářící osvěžení si bere spoustu z precizních amerických filmů, ale přitom je temporytmicky hrozně nevyvážené a vypravěčsky nezvládnuté, jelikož obě roviny obsahují nesrovnalosti a dětská fantazie je limitována na mravoučné mentorování a neskonale hloupou ekologickou agitku. KUKY SE VRACÍ je tak nejenom jeden z nepřeceňovanějších (českých) filmů poslední doby, ale zároveň i nejhorším Svěrákovým snímkem, protože není ani formálně vytŕíbeným titulem podle amerického vzoru, ani svobodným autorským nezávislákem, ani poučenou a hravou žánrovkou. Je totiž ukázkovým HEČ - Hezkým Českým Filmem, s kterým se za nějakou dobu budeme setkávat na cestách žlutými autobusy (a při jakýchkoliv jiných než akčních scénách se budu dívat raději na okolní krajinu, zvuk si při dialozích raději vypnu úplně). (09.07.2010)

Kuky je strašně promarněná šance, protože dílo Franty Skály by si převod do kvalitního filmu zasloužilo (a stejně tak AmanitaDesign J. Dvorského). Ale Jan Svěrák na režisérské sesli byl asi nahrazen nějakou hračkou s pilinami v hlavě, protože zde nezvládl předvést zhola nic z režijního umění, o kterém jsem věřil, že ho ovládá. Ono je to asi trochu náročné, točit s loutkami. Ale tohle bylo prostě totálně nezvládnuté. K čemu je propracovaná vizuální stránka (ano ta je téměř dokonalá), když film po narativní stránce naprosto selhává?? A to se ani nezmiňuji o neskutečně prázdném scénáři... Tento film mě absolutně nebavil, vlastně jediný důvod, proč jsem ho nezavrhl docela, je dabing Zdeňka Svěráka. (04.01.2011)

Tento film mě bavil svou fantazií a nekomerčním zpracováním. Líbila se mi hudba a děj celkově. Akorát si myslím, že je to film pro větší děti, pro ty menší to bude trochu složitější a taky ten konec kdy umře Kaiser v roli bezdomovce není pro dětské očičko. Nakonec se pan Svěrák nechal stejně slyšet, že film pro děti původně natočen vůbec nebyl. Určitě doporučuji, protože filmy z dílny obou Svěráků stojí vždy za shlédnutí. (04.08.2011)

Představte si, že jste malí… a máte s filmem vyhráno. Líbí se mi, že Jan Svěrák zdědil po otci podobný tón humoru, který elegantně dobarvuje vlastními nápady. Třeba takové vtipné vyjádření pohledu malého dítěte na sex se málokdy vidí. Pozornější a odrostlejší zase ocení nevtíravé poznámky na téma totality, geniální automobilovou honičku a kopec hlášek. K tomu všemu výtečná technická stránka a geniální hlasové obsazení (Jirka Macháček kraluje!) s jedním velkým ALE. Zdeněk Svěrák svůj text čte, prostě odříkává. Jeho hlas nezmění tóninu ani jednou a… strašlivě to vadí. Natolik, že nejsem ochoten pátou hvězdičku přihodit, i když za vše ostatní by si ji film bezesporu zasloužil. I za tu roztomilost, neboť přesně takový být má. (25.05.2010)