Strašidelné Vánoce

Je tolik vánočních filmů, které jsou opravdu překrásné a mají tu nižší hodnocení, než tenhle nesmysl, jemuž vévodí imbecilní humor. A když říkám "humor", jde spíše o opravdu silný eufemismus. Netuším, co tvůrci hulili, ale na tom filmu jednoduše nebylo absolutně nic vtipného a při "údajně komických" scénách přicházely pouze rozpaky. Přitom potenciál by to mělo. Obrovská škoda! (05.12.2014)

Hmmm ... Billa Murraya mám rád, no neviem, čo si o tejto čudesnosti pomyslieť. Zasmial som sa asi iba raz a to pri svojskom bývalom majiteľovi televízie a pri úvodných reklamách na TV programy. Oceniť by sa dala aj tradične skvelá hudbu Dannyho Elfmana, no tá je až neuveriteľne nevyužitá. No a čo je pri vianočných filmoch hlavné - ONO TO NEMÁ ANI TROCHU VIANOČNÚ ATMOSFÉRU! (26.12.2005)

Začiatok bol výborný, ale úroveň humoru, zábavnosti... i dôstojnosti postupne klesala, až sa prepadla na dno pri tom záverečnom "k slzám dojímavom" vianočnom monológu. Chvalabohu predtým je to celkom milá zábava s typickým Billom Murrayom, Smrťou i Duchmi Vianoc, ktorí mu s radosťou poskytujú duchovné i telesné ponaučenia. Keby Amíci nemali ten neodolateľný tik doraziť aj slušné vianočné/rodinné filmy srdceryvnými happyendami, mala by som k nim určite lepší vzťah. Okrem toho sú takéto hepáče oveľa znesiteľnejšie, ak sú vyjadrené obrazom - ale holyvúdi tam vždy musia narvať preslovy jak od prezidenta! Nebyť toho záveru, možno dám z nostalgie a lásky ku komédiám 80. rokov aj 4 hviezdičky. (27.12.2006)

Jeden z tých slabších Donnerových filmov. Hlavne v druhej polovici film stráca tempo ktoré nahradzuje infantilnosť a zbytočné tlačenie na humornú pílu. Zachraňuje to akurát happyendový záver a chémia medzi Billom Murrayom a Karen Allen. Napriek tomu film obsahuje niekoľko vydarených scén- spomienková scéna s malým Frankom a jeho otcom na štedrý večer, prvé zoznámenie Franka a Claire či Clairin obraz budúcnosti ako zámožnej a bezcitnej ženy. 55% (26.09.2008)

Bill Murray jako nenávistný, nenáviděný a zahořklý vztekloun v další z mnoha verzí Dickensovy Vánoční koledy. Je zvláštní, že po tolika verzích této novely se tvůrci neustále stejně dokolečka vracejí k zažitému stereotypu setkání bručouna s duchy Vánoc. Vždycky úplně stejně se tito zlí lidé rozbrečí při pohledu na svou krásnou a smutnou minulost, na nepříjemnou přítomnost známých a příbuzných a na svou bolestivou budoucnost. A pak se změní v hodné, lentilky v parku rozdávající lidičky k zulíbání. A tak jediným kladem této komedie je pouze Bill Murray, který do svého zloducha dává v první polovině opravdu všechno. Jenže jakmile se začne měnit, jak už to pak není ten neustále nabručený, osamělý a zahořklý netvor, tak to není ono. Finální rozprava do televize od napraveného té jediné pravdy poznavšího muže je spíš už jen posledním hřebíčkem do rakve. Vtipy nebo humorné scénky mizí už někdy od půlky a když se z Billa stane dobrák, vlastně už pak taky nemá pořádně co hrát a tak se jeho výkonem nechat unášet nemůžete. Tohle je horší verze Dickense a nebýt Billa, byla by to asi jedna z nejhorších (i když, pravda, neviděl jsem všechny). (05.01.2007)