Hitchcock

Áno, ako uvedomelý a zodpovedný prispievateľ na csfd som si najprv prečítal pár komentárov, ale len zopár, aby som nezblbol alebo nedostal krvácanie do mozgu. Nemohol som uveriť, že tento film je pre niekoho „len“ akási milá historka, ktorá sa zrejme ako parazit na niečom priživuje a preto akosi nemá morálne právo hovoriť sám za seba. Naozaj neviem, kde je napísané, že žánre retro a „making of“ sú automaticky podradné. V Biblii? Sú naozaj tak zaťažené nostalgiou, že o nič iné v nich nejde? Vyvediem z omylu. Podľa mojich skúseností filmy, ktoré reflektujú dejiny kinematografie patria k tým lepším či dokonca vôbec najlepším, pretože ide o dokonalú kulisu alegórie života (toho skutočného). Za všetky uvediem len moje najobľúbenejšie – Sunset Blvd. (1950), Deň kobyliek (1975), Purpurová ruža z Káhiry (1985) a L. A. Utajené skutočnosti (1997). Ak pri nich divák pociťuje ťažkú nostalgiu za nejakou belle époque, fajn, no tá s kvalitou nijak nesúvisí, nostalgia nie je kvalitotvorná. Za tie hviezdičky, čo udeľujeme, môže predovšetkým námet a scenár. Film Hitchcock nie je len o nakrúcaní legendárneho diela, samo osebe to nijakú katarziu nevyvolá. Je o Umelcovi, ktorý realizuje Dielo vo svete Slepých, takže sa cíti ako Alica v ríši divov. Alebo rovno ako Ed Gein. Ak pristanem na zem, tak priznám, že tu skutočne ide aj o to, ako vzniklo Psycho. Ak zároveň poviem, že mi po chrbte behali zimomriavky tak často ako pri prvom pozretí Psycha, tak zbystrite pozornosť. Kedy mávate zimomriavky vy? Keď pozeráte zlý alebo dobrý film? PS: Na rozdiel od tvorcov filmu si nemyslím, že by s obsadením Marion Crane Hitchcock tápal. Určite mal jasno, len čo si spomenul na vetu "Do amerického motelu idem kvôli pohodliu", ktorú Janet Leigh predniesla v čerstvej Wellesovej gangsterke "Dotyk zla". (18.02.2021)

Pro mě příjemně velké překvapení. Životopisné filmy většinou nejsou moje káva, protože jsou nudné a mají tři hodiny. Tady byla přiměřená délka, svižné tempo, skvělé herecké výkony a žádný prostor pro nudu. Pro mě teda rozhodně mnohem lepší film než zatím všechny nominované na Oscary, které jsem viděla. Vytknula bych snad jen jednu věc - tu strašnou masku. Sice chápu, že jí Anthony Hopkins musel mít, aby se přiblížil Hitchcocovi, ale byla opravdu strašná a bylo hrozně vidět, že je to jen maska. 5* (08.02.2013)

,,A TAK SE DRAZÍ DIVÁCI, STALO PSYCHO JEDNÍM Z MÝCH NEJVĚTŠÍCH ÚSPĚCHŮ“..... /// Životopis jednoho filmu, aneb co všechno jste chtěli vědět o PSYCHU a báli jste se na to zeptat. Nesnáším unylý, fádní, vykecávající se životopisy. Ale tady? Ne, tohle není životopis! ,,CO KDYBY HOROR NATOČIL NĚKDO OPRAVDU DOBRÝ?“ (…ale to klidně může i dneska…) Film ukazuje nejen Alfredovo nadšení pro příběh plnej barvitýho vylíčení brutálního násilí, voyerismu, transvestismu a incestu, ale i jaký to bylo bejt manželkou muže posedlýho vraždou. A to, co byla u Huga pro filmový nadšence módní vyvoněná záležitost, je TADY ryzí povinnost! Milej příběh, skvělej casting, masky i herecký kreace, trochu úsměvu, romantiky a emocí…. možná, že film o chlápkovi ,,co se dívá“ bude mít co říct i těm, jenž nechytaj orgasmus při jakýmkoliv retro záběru filmový relikvie či zvuku klasický melodie. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Alfred Hitchcock a Making of Psycho“, kterou napsal v roce 1990 Stephen Rebello, číst nebudu. 2.) Hledám důvod k zopakování si historie. 3.) Thx za titule ,,Brousitch“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (11.01.2013)

Alfréd Hitchcock položil základní pilíře k modernímu thrilleru a potažmo hororu. Film se soustředil na jeden z jeho nejproslulejších filmů jeho režijní kariéry: Psycho. A tak sledujeme, jak tohle slavné dílo vznikalo s velkými obtížemi, jak se samotný režisér vyrovnával se svými běsy a jak to ovlivnilo jeho manželské soužití. Pojmout všechno tohle dokonale v jednom filmu nešlo. Hitchcock nikdy za své filmy Oscara nezískal, avšak jeho představitel Anthony Hopkins, by měl za své působivé ztvárnění jeho osobnosti velkou šanci vyhrát v kategorii pro nejlepšího herce v hlavní roli, kdyby ovšem byl nominovaný. Klady: Anthony Hopkins je jako Hitchcock fenomenální, maskéři odvedli na něm dobrou práci, Scarlett Johansson jako Janet Leigh, nejpůsobivější scény byly pro mě u cenzurové komise, ve střižně a při promítání v kině stěžejní scény ve sprše z Psycha, detailní výprava, všechny natáčecí scény slavného díl a, které svojí útržkovitostí a odosobněním budily dojem, že jsou jen atraktivní vycpávkou filmu. Zápory: komplikovaný vztah s manželkou svým velkým prostorem převyšuje ve filmu vše ostatní, divák musí být obeznámen s filmem Psycho, aby se u filmu bavil a vychutnal si jeho vznik, zajímavý představitel Anthonyho Perkinse dostal ve filmu mizivý prostor, některá fakta ve filmu nesedí, jako třeba to, že režisér, který vydělává miliony, má potíže zafinancovat svůj film, když ho odmítne studio produkovat, stereotypní a opakující se rytmus střídání scén doma a z natáčení postupem času způsobí postupné se vkrádání nudy, podivně neústrojné režisérovy běsy, málo poutavý a hlavně ničím strhující, převážně vlekoucí se děj. Mé hodnocení: 40% (02.02.2013)

Film, který marně hledá konflikt, o kterém by mohl vyprávět, a tak si filmařsky dost bezradným způsobem vypomáhá tupě křečovitou karikaturou (tohle monstrum pod výraznou maskou nemá s Hitchcockem nic společného), posilováním známých klišé (hledání blondýny), vytvářením falešného napětí (manželská krize, žárlivé scény) a nepříliš výmluvných montáží o natáčení (kdy vlastně žádnou skutečnou scénu natáčení neuvidíte, sprchová scéna není prezentována jako filmařský výkon, ale pouhá prezentace Hitchcockových mindráků). Beru argument, že film o Hitchcockovi nemusí být realistický - což vskutku v žádném ohledu není -, jakkoli na hitchcockovském mýtu nutně parazituje a při pohledu na tvůrce "dirigujícícího" vyděšené výkřiky diváků si člověk říká, že tupější a tuto metaforu doslovněji inscenující parazitismus ani nemohl nabídnout. ___ Jenže tento film je také stylisticky nesoudržně natočený, což je způsobeno především tím, jak jsem napsal na začátku, že v důsledku vůbec neví, o čem má vyprávět: 1) O krizi vztahu dvou starých manželů? Ten je ale založený na tom, že se neděje nic, co se pravděpodobně nedělo nikdy předtím. 2) O konfliktu mezi tvůrcem a systémem? Pak by musela za studiem stát nějaká silná postava kladoucí skutečné překážky, nejen jeden smlouvající obchodník a jeden slabý cenzor (to vyřešení na konci působí jak špatný vtip na diváka). 3) O osobní krizi silného tvůrce, kdy vede rozpolcené rozhovory s vizí sériového vraha, šmíruje herečky a nadrženě hladí fotky svých hvězd? Tam nedochází k žádnému vývoji, vrah bezdůvodně z představ zmizí a herečky bude šmírovat i do budoucna. 4) O natáčení filmu? Kromě již zmíněné absence detailnějšího představení alespoň jedné natáčené scény - dobře, je tam Hitchcockův monolog při jízdě hrdinky autem - ze snímku nevyplývá ani to, v čem by mělo být kromě své kampaně (jíž se přisuzuje až snad příliš velký význam) toto natáčení výjimečné, natož výsledný film... zmiňuje se silná úvodní scéna, ale proč by měla být silná, to nikdo neřekne. ___ Jinými slovy, namísto Hitchcocka upřímně doporučuji vynikající drama "RKO 281" o natáčení Občana Kanea, které se daří Hitchcocka překonávat ve všech ohledech, v nichž chce uspět... a zároveň nabízí i mnohem komplexnější historický souvislostní rámec než toto z kontextu palčivě vytržené drama. (13.01.2013)