Hitchcock

Áno, ako uvedomelý a zodpovedný prispievateľ na csfd som si najprv prečítal pár komentárov, ale len zopár, aby som nezblbol alebo nedostal krvácanie do mozgu. Nemohol som uveriť, že tento film je pre niekoho „len“ akási milá historka, ktorá sa zrejme ako parazit na niečom priživuje a preto akosi nemá morálne právo hovoriť sám za seba. Naozaj neviem, kde je napísané, že žánre retro a „making of“ sú automaticky podradné. V Biblii? Sú naozaj tak zaťažené nostalgiou, že o nič iné v nich nejde? Vyvediem z omylu. Podľa mojich skúseností filmy, ktoré reflektujú dejiny kinematografie patria k tým lepším či dokonca vôbec najlepším, pretože ide o dokonalú kulisu alegórie života (toho skutočného). Za všetky uvediem len moje najobľúbenejšie – Sunset Blvd. (1950), Deň kobyliek (1975), Purpurová ruža z Káhiry (1985) a L. A. Utajené skutočnosti (1997). Ak pri nich divák pociťuje ťažkú nostalgiu za nejakou belle époque, fajn, no tá s kvalitou nijak nesúvisí, nostalgia nie je kvalitotvorná. Za tie hviezdičky, čo udeľujeme, môže predovšetkým námet a scenár. Film Hitchcock nie je len o nakrúcaní legendárneho diela, samo osebe to nijakú katarziu nevyvolá. Je o Umelcovi, ktorý realizuje Dielo vo svete Slepých, takže sa cíti ako Alica v ríši divov. Alebo rovno ako Ed Gein. Ak pristanem na zem, tak priznám, že tu skutočne ide aj o to, ako vzniklo Psycho. Ak zároveň poviem, že mi po chrbte behali zimomriavky tak často ako pri prvom pozretí Psycha, tak zbystrite pozornosť. Kedy mávate zimomriavky vy? Keď pozeráte zlý alebo dobrý film? PS: Na rozdiel od tvorcov filmu si nemyslím, že by s obsadením Marion Crane Hitchcock tápal. Určite mal jasno, len čo si spomenul na vetu "Do amerického motelu idem kvôli pohodliu", ktorú Janet Leigh predniesla v čerstvej Wellesovej gangsterke "Dotyk zla". (18.02.2021)

Tak na tohle jsem čekala 30 let. A právě proto mi říkají "mistr napětí". Hitchcock je pro mnoho diváků mistr napětí, ale pro mne jen obyčejný hororový režisér. Narodit se v jeho době, také bych ho tak bral, jenže žiji v jiné době a jeho snímků jsem moc neviděl. Hitchcock není špatný, má dobrý příběh, ale nejvíce uchvátí teprve závěr a scéna v kině.. 6/10 = 68% (15.01.2013)

Je možné v životopisnom príbehu venovať viac pozornosti režisérovej žene a jej vzťahu k režisérovi, ale nepovažujem to za najšťastnejšie riešenie. Je možné obsadiť do úlohy Alfreda Hitchcocka jedného z desiatky mojich najobľúbenejších hercov, nechať ho "napuchnúť" a deklamovať s mimikou majstra hororu, ale tiež to nepovažujem za najšťastnejšie riešenie. Takže film som si pre zaujímavosť pozrel, viac-menej ma nezaujal, ale ako poctu veľkému režisérovi ho môžem brať. (07.06.2014)

Kdo by to byl řekl, že se rozbrečím u toho, když pan Hitchcock říká své manželce u domácího bazénu, že touží po svobodě (a potom teda vodopády přišly i při premiéře koupelnové scény). Zvláště když vezmeme v potaz nepopiratelný fakt, že mě tendence filmu velmi silně rozčilovaly. Proč všechny životopisné filmy ever vytváří umělé napětí tam, kde očividně neexistovalo, a nepracují raději inovativně s informacemi, které už tam jsou. Za největší zločin tohoto filmu považuji naprostou absenci smyslu pro humor. Psycho je ve své podstatě velmi subverzivní a tomu se tvůrci tohoto biopicu nepřiblížili ani na sto honů. U scén s herečkami, a zejména u posledního setkání s Verou Miles, jsem si říkala doslova wtf, ale ne v takovém tom dobrém a obdivném slova smyslu. A jako apendix musím ještě zmínit, že James D'Arcy je velmi rozkošný a trefný Perkins. (A se vší úctou k panu Hopkinsovi - i Epic Rap Battles of History předvedli přesvědčivějšího Hitche.) (07.02.2015)

Kdo viděl Sašův Anvil, toho pravděpodobně nepřekvapí, že má všechny dokumentární esa v rukávu už od první minuty a nelekne se ani korpulentního Hitchcockova ega, ani potřeby načrtnout iluzi starého dobrého Hollywoodu. Obojí mu vychází tak nenuceně, že si dobrou půl hodinu odmítáte připustit, že se vlastně nic zajímavého neděje. Fanoušci Hitche, koupelen a kultovního hudebního podkresu mají samozřejmě výhodu, ale pokud vyloženě nemáte potřebu lézt Almě a Alfredovi pod peřinu, čeká vás jen oživlá Wikipedie, zpestřená přepálenými rtěnkami a třípatrovým výrony kadeřnického umu. A čím víc v Hitchcockovi vidíte, tím víc vám to přijde prázdné (jinými slovy Douglasovo hodnocení plně chápu). (12.01.2013)