Virtuality

Na to, aby to byl úspěšný (a tedy vůbec realizovaný) seriál je to příliš roztahané. Sází se tu hlavně na budování atmosféry, na dlouhé monology a dialogy, na pocit klaustrofobie a náběh na pořádnou ponorku. To teď ale bohužel na současné seriálové scéně nefrčí. Jak už tu někdo poznamenal, nejvíce by tomu slušela tak 4-6tidílná miniserie. Hlavně v závěru byly nastíněny dost zajímavé možnosti a i když jsem se v některých hluchých místech trochu nudil, na konci mě mrzelo, že na palubě Phaetonu nestrávím více času. // 65% (28.01.2011)

Nakonec dost zklamání oproti tomu, jak jsem na to byl zvědavý. Ten nápad mi sám o sobě nepřipadá blbý, kdyby to neskončilo jen u pilotního dílu, asi bych ještě jednu epizodu dal, protože některé postavy jsou zajímavé a možná by se z toho na konci vyvrbila zajímavá pointa (ačkoli tak nějak tuším, že by se ukázalo, že i ta vesmírná výprava je jenom virtuální realita). Bohužel ale ani ten pilot už nevypadá moc zajímavě. Jakoukoli atmosféru zde totálně zabíjí kamera, která asi po celou dobu má evokovat ten pocit reality show, ale upřímně, v tom případě by tam muselo být kamer tolik, že by byly fakt všude, protože zhruba 2 kamery v místnosti vám neudělají tak detailní zoom na posádku z tolika úhlů. A třeba reality show měly evokovat jen ty záběry, u kterých je to i označené, že budou použity do televize. V tom případě by se jednalo o Dogmu 95, protože ty záběry jsou v drtivé většině případů příšerné a otravné. Výběr posádky je taky divný - místo nějakého realistického výběru těch nejzkušenějších (když se má jednat o tak důležitou misi) tu máme vozíčkáře, chlapa s Parkinsonem a pár postav, které jsou psychicky v prdeli ačkoli jejich cesta sotva začala... Dějově to skutečně strašně připomíná Defying Gravity, ale tam je to po všech stránkách lepší a zajímavější. A chytřejší, z tohohle kromě trošky ponorky nevypadne nic inteligentního. U Virtuality se obávám, že bych s tím po 2-3 epizodách sekl. Jestli se to za pilot posunulo tam, kam se to posunulo, tak se obávám, že by se to jenom strašně vleklo, aby to vystačilo na co nejvíc epizod. A jestli by koncept zůstal stejný - jakože asi ano - tak by mě to moc nebavilo. A fakt se obávám, že by z toho nakonec vypadlo to, co jsem napsal hned na začátku komentáře. Líbila se mi teda ještě hudba, vizuál vesmíru (a byl tam Neptun, což je pro mě další plusový bod) a pár scén, které měly potencionál, ale jinak to není zrovna povedený pilot. Lepší 2* (02.01.2021)

Tohle je asi běžná praxe západních televizí, pustit do oběhu pilotní díl seriálu, který ještě nebyl natočen, a čekat, s jakým ohlasem se pilot setká. V případě snímku Virtuality renomovaného režiséra Petera Berga by byla rozhodně škoda, kdyby zůstalo jen u tohoto zkušebního testu. Virtuality je skloubením několika fenoménů, které hýbou audiovizuálním děním poslední dekády - seriálová mánie je tu naroubována na fenomén reality show (naštěstí velmi vkusně a nerušivě), respektive hraní si na ni, odysea vesmírného plavidla poprvé opouštějící hranice Sluneční soustavy coby nejsledovanější televizní pořad logikou dnešního status quo realizovaný formátem reality show, to je celkem chytlavý (a hypoteticky uvěřitelný) model. Virtuality mi ze začátku evokovalo jednu z epizod Star Treku, později se ale tenhle dojem vytratil tím, jak tvůrci realizovali svou nikterak originální, ale přesto zajímavou představu o tom, jak bude vypadat televizní přenos z vesmírného plavidla. Uzavřený prostor vesmírné ubikace přímo asociuje analogii k uzavřenému prostoru televizní vily, která je prošpikovaná kamerami a z níž se pořizuje televizní magnet na diváky, ve Virtuality je ovšem pseudorealita dění ve vile obohacena dějovým obloukem a zakódovaným tajemstvím, které odkazuje k 2001: Vesmírné odysee Arthura Charlese Clarkea a v náznacích k počítači-umělé inteligenci Hall 9000. I když Virtuality není přímo objevením Ameriky, docela rád bych se někdy dozvěděl, jak pokračovaly osudy téhle vesmírné lodě... Podobné filmy a seriály: Defying Gravity (17.05.2010)

Virtuality má takový "nádech béčkovosti" takových filmů jako je například Mise na Mars. Dlouhá neakční cesta vesmírem, která má spasit lidstvo. Ale narozdíl od nich má velkého Ronalda D.Moorea, který má na svědomí jeden z nejlepších sci-fi seriálů vůbec - Battlestar Galacticy. Také má na svědomí její pilot, který se zdál některým z nás nudný(mě ne. Já se u BSG nikdy nenudil). Setkal jsem se s názorem, že tohle je nejnudnější sci-fi posledních let(no mohlo by být trochu živější). Moore to snad má v povaze. Vidím ve Virtuality pěkný potenciál, a věřím, že když Moore dostane šanci, tak to opět bude stát za to. Moore mě ještě nikdy nezklamal :) Čtyři hvězdy. Tohle prostě musí pokračovat :) Nemůžu se dočkat, až zjistím, kdo je ten padouch :) (01.07.2009)

Zajímavé scífko s příchutí westernu, detektivky, TV reality show a 'virtuálního realismu'. Pamatuju si, že po prvním zhlédnutí jsem kdysi litoval, že z tohohle pilotu nakonec seriál nevznikl. Při druhém sledování jsem si teď zase celou dobu říkal, jak jsem mohl tehdy něčeho takového litovat - iritovaly mě všechny mužské postavy (ty ženské jsou fajn), štvala mě nervní kamera a typicky televizněseriálové kecy. Ale je tam i dost zajímavých i vizuálně pěkných momentů a konec se mi opět hodně líbil, takže jsem teď opět zklamaný z toho, že nevím jak to bude (jak to mělo) pokračovat dál, kdo je vrah, jestli vůbec je nějaký vrah, kdo je onen tajemný doktor vstupující do snů, jestli 'matka' Jane zešílí stejně jako 'otec' Hal ve Space Odyssey a hlavně jestli se dva sladcí homokosmonauti spolu vezmou a nebo budou žít v hříchu až k Epsilonu Eridani. Nejlepší okamžik celého filmu je ale každopádně krátká "japonská" virtuální poprocková pecka od Kerry Bishé, jejíž dva díly jsem si už před lety spojil dohromady, měl ji dlouho jako vyzvánění na mobil, no a k tomuhle vyzvánění se teď zase asi na čas vrátím... (21.03.2017)