Tali-Ihantala 1944

Na fínov je to skutočne dobre natočené a nadmieru vydarený film. Výprava, kostýmy, či akcie sa podarili, nechýbajú ani tanky a celkovo to má dobre tempo keže každú chvilu niečo vybuchuje. Škoda toho príbehu, ktorý tu vlastne ani nieje lebo ani postavy tu moc nemajú čo hrať a tým pádom ani nemajú čím zaujať, potom im je aj na bojisku ťažko fandiť respektíve to s nimi nejako prežívať. Chýba tu postava, ktorá by vystúpila s radu a pridala niečo naviac, emócie tu taktiež chýbajú. 70% - 3* (15.02.2019)

Jestli se dá o Zimní válce říci, že je relativně známá, tak o Pokračovací válce tohle rozhodně neplatí. V létě roku 1944 se Rudá Armáda připravovala na velkou ofenzivu. Hitler se domníval, že další úder povede na Balkán, jeho generálové se klonili k variantě útoku na Ukrajinu a dále přes Polsko a Maďarko do Říše. Stavka zvolila řešení, které překvapilo všechny a rozhodla se vyřídit si staré účty s odbojným Finskem. Byla to součást Stalinem propagované strategie, jejíž plánem bylo útočit na slabé spojence Německa. Předpokládalo se, že se pod tlakem brzy zhroutí a Hitler přijde o suroviny a cenné území. Jak se později ukázalo, byl to správný krok. Sovětský Svaz postupně vyřadil všechny satelitní státy a rychle neutralizoval obrovské množství nepřátelských vojáků. Jediná země kterou si podmanit nedokázal, bylo Finsko. Rudá Armáda ztratila téměř čtvrt miliónu mužů a přes 500 tanků, ale i přes příval posil neprolomila obranné postavení a vojáci Suomi zastavili její postup v pěti defenzivních bitvách. Stavka se rozhodla že další boj by byl zbytečný a nabídla nepříteli příměří. Podmínky byly tvrdé, ale Finsko je přijalo. Uvolněné jednotky byly okamžitě použity v Operaci Bagration, kde se podílely na rozprášení Skupiny armád Střed. (09.09.2012)

Finský válečný film z ne moc známé bitvy o finské hranice v roce 1944. Sověti prolomili obléhání Leningradu a tlačí Němce zpět. A tady na severu zahajují útok proti německému spojenci. Finové se ale brání statečně a nakonec dosáhnou toho, že své obranné boje zvládnou a sjednají se Sověty mír a zachrání tak svoji zemi před bolševismem. Tato etapa války není moc známá ani pro mě, takže jsem se dozvěděl něco nového. Finové už svojí Talvisotou dokázali, že válečné snímky umí. A tady to jen potvrdili. Film má necelé dvě hodiny a musím říct, že většinu tohoto času se tam bojovalo. A to jsem takových filmů moc neviděl. Je pravda, že to nebyla bůhví jaká řežba, ale právě proto mi to přišlo o něco realističtější. Pořád se bylo na co koukat. Taky musím přiznat, že jsem měl v postavách mišmaš, ale to dělala asi ta finština a všechny ty boje. Je to válečný film se vším všudy pojatý moderně, takže pro válečné nadšence jasná volba. Co mě ale uchvátilo nejvíc, byla použitá technika. Už dlouho jsem neviděl film, kde by použili všechny dobové zbraně (děla, StuH 42, T-34, dokonce i tank KV, který byl ale na podvozku téčka, i přesto ale působil věrohodně). Finové, jen tak dál. (19.01.2011)

Finský válečný film. Těch se člověku moc do ruky nedostane, navíc Rusko-Finský konflikt během druhé světové války moc často zpracováván nebyl (jestli vůbec), takže jsem byl hodně zvědavý, co na mě na konci tohoto velkého otazníku čeká. Výsledek? Průměr. Bitvy vypadají jedna jako druhá. I když terén Karelské šíje moc změn nedovoloval (všudypřítomný les), stejně si myslím, že se to dalo zvládnout lépe. Dalším velikým mínusem jsou herci. Ani jeden mě nestrhnul. Naopak když došlo na hrdinský výkon tankisty, který dokázal během 30 sekund zlikvidovat čtyři tanky T-34, měl jsem chuť celý film vypnout (ono vůbec vybuchujícími T-34 je to tam doslova přecpáno, jakoby se vůbec nejednalo o nejúspěšnější tank druhé světové války, ale o nějaké železné pojizdné rakve). Doma ve Finsku bude mít film určitě úspěch (vždyť zpracovává bitvu, která vlastně Finsko zachránila od komunismu), ale mě nechal TALI-IHANTALA 1944 ledově klidným. (23.08.2008)

Fínska rekonštrukcia najvýznamnejšej bitvy v oblasti Tali-Ihantala ponúka takmer všetko, čo má vojnový film ponúknuť. Jediná, ale dosť významná vada na kráse je, že film nemá žiadneho hlavného hrdinu a sledujeme rôznych vojakov, dôstojníkov i vrchné velenie v krízových situáciach, kde Rusi tlačia z každej strany. Dobové čiernobiele zábery boli použité v rozumnej miere a do filmu zapadli. Hudba sa mi tu miestami zdala nevhodná a často som mal pocit, že bez nej by to bolo lepšie. Ruská strana priestor nedostala, ide väčšinou o pohľad na valiaci sa dav ruských vojakov. Na fínskej strane ma potešili zábery z interiéru tanku, ktoré často nevídame. Tesne pred koncom som si hovoril, kde je nejaká letecké podpora. Nakoniec prišla a mala určite veľký podiel na tom, že Fíni spolu s nemeckou pomocou dokázali početných Rusov odraziť. Fínsky front sa tak stal jediným úsekom východného frontu, na ktorom Červená armáda nesplnila plán napriek veľkým posilám, ktoré jej boli poskytnuté navyše. Rusko a Fínsko podpísalo prímerie 19.9.1944... 80%. (28.10.2012)