Poslední vládce větru

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

Je to v podstatě něco jako filmový Zlatý kompas, jen v podání Shyamalanově. Taky ten typ scénáře à la 'pojďte, máme málo času, musíme toho do těch 103 minut co nejvíc stihnout, nemůžeme se moc vykecávat' – 'Kam jedem? Do místa B.' /střih/ 'Á, už jsme tady!'. Postavy pouze odkecávají to, co mají ve scénáři napsáno, o hereckých výkonech se moc bavit nedá (Zukův strýc byla asi jediná charismatická postava, co projevovala aspoň tu snahu hrát), a právě jako u Kompasu se dá skutečně ocenit aspoň ta hudba, která převážnou část tohoto paskvilu příjemně podkresluje. O úrovni triků v dnešní době snad nemá cenu mluvit, jenom zamrzí občasná přítomnost dosti samoúčelných scén, u nichž se sem tam dá na Shyamalanův účet nechtěně zasmát (závěrečná bitva a ty Aangovy 'kreace'). Jo, možná si říkáte, proč tomu dávám vzhledem k mému výčtu tolika negativních záležitostí 3*, ale světe div se, mě to i přes tohle všechno zkrátka bavilo a mám z toho dobrý pocit. Nechápu proč. Seriál jsem nikdy neviděl a slyšel jsem o něm teprve v souvislosti s tímhle filmem, avšak nějak se mi povedlo si toho všeho nevšímat (a hlavně se snažit zapomenout na fakt, že to natočil můj oblíbený rejža), a prostě se přes to přenést. Takže pokračování chci, zajímá mě, jak se budou postavy a osud dále vyvíjet..., ale tuhle látku svěř raději někomu jinému, prosím prosím Shyamalane. Vím, že nadhodnocuji, ale ty 3* si prostě nemůžu odpustit ;) (26.08.2010)

Nieje to taká hovadina ako to tu na csfd vyzerá. Po vizuálnej a hudobnej stránke je to asi najlepšie, čo je divné práve u režiséra Shyamalana. Po dejovej stránke je to rodinná fantasy, ktorá nenadchne každého, ale pozerať sa rozhodne dá. Slušný casting, kamera, perfektná hudba Jamesa Newtona Howarda a niektoré doslova labužnícke akčné scény, ťahajú film s biedneho priemeru. M. Night Shyamalan trošku prekvapil, že sa pustil do takéhoto žánru. Obľúbený soundtrack: Earthbenders, Flow Like Water. 60% - 3* (31.01.2011)

Seriál jsem neviděl. Ten, jehož jméno neumím vyslovit, se vrátil. A bohužel potvrzuje, že jeho úroveň už není tak vysoká, jako před deseti lety. Takhle, The Last Airbender není tak špatný film, jak by se podle hodnocení mohlo zdát. Je to pouze průměrný film ale s nadprůměrnými herci - Dev Patel možná není herec, co by jednoho dne dostal Oscara, nicméně charisma by mohl rozdávat a rozhodně znám větší herecká dřeva, než je on. Nicola Peltz byla taková krásně zvláštní dívka, která se doufám neztratí. Jinak mě ještě zaujala Seychelle Gabriel, s těmi bílými vlasy… Co se týče filmu, tak ten je (jak už jsem řekl) průměrný. Triky sice byly parádní, ale ty souboje! Nejednou jsem si řekl, že by to jiní režiséři zvládli mnohem lépe, přeci jen Shyamalanovi jdou lépe mysteriózní filmy. Ne nadarmo se říká "ševče, drž se svého kopyta". Vidět to ve 3D, možná bych tu čtvrtou i přidal, bohužel takhle to nechávám na třech hvězdách se smutným konstatováním, že Night by se měl už vzpamatovat, protože od roku 2002 nenatočil nic, čemu bych dal více než tři hvězdy. P. S. A ačkoliv to má hodně otevřený konec, který přímo volá po pokračování, pochybuju, že se ho dočkáme. Film se tak tak zaplatil a vydělal si jen 15 miliónů… Detailnější statistiky zde. (23.10.2010)

Popravdě jsem čekala nějaký příšerný propadák plný japonských klišé (tím myslím především ty jejich bojové techniky)a vyklubala se nám z toho americká (i když jako přes kopírák od Japonců)fantasy s velice nadějným příběhem. Ono to celé má docela potenciál, ale v závěru dost nevyužitý. Pěkné efekty a zajímavou zápletku se čtyřmi živly bohužel přebíjí neslanost nemastnost doprovázená nulovým charismatem postav a emocemi na bodu mrazu.Zkrátka pěkný obal,ale to co je uvnitř už za tolik nestojí:)Stručně a jasně, je to takovém nijaké. Dokonale vystihující dvě hvězdičky :) (20.03.2012)