Užívej si, co to jde

S mnohými z vás je to těžké. Když v následujícím filmu You Will Meet a Tall Dark Stranger Woody zvolil velmi otevřené konce všech dějových linek, nelíbilo se vám to. Když tady naopak končí ve velmi smířlivém duchu, taky se vám to nelíbí. A to je základní premisa stejná - všechno závisí na štěstí, nic není jisté... Tak co s vámi. - Ale dost hudrování. Boris Yellnikoff je neurotický intelektuál Woodyho typu, i když v lecčems jiný - je nekompromisnější, naštvanější a misantropičtější než Allen ve svých klasických kreacích. Za sebe tvrdím, že je to dobře - nenávist k lidem s Larry Davidem sdílím úplně stejnou, a to ani nemusím mít IQ 200. Ostatní postavy se ale mění až příliš snadno: "všichni ti jižanští pánbíčkáři, co se přijdou modlit k Borisovým dveřím", se jako zázrakem změní, stačí mávnout kouzelným proutkem. Přece jen, aby se konzervativní militantní fundamentalistický křesťan změnil v citlivého gaye tak snadno...no, nevím nevím. A u Henryho Cavilla jsem jen litoval, že mu v Tudorovcích neusekli hlavu. Zato u rozkošně pitomoučké Evan Rachel Woodové si dokážu představit, že by pobláznila ne jen jednoho dědka a neúspěšnýho herce. Zkrátka a dobře, další Woodyho vztahová variace opět dokazuje, že vztahy, to je jen o štěstí. O ničem jiném. (06.02.2013)

,,JSEM HLUBOKÝ A CITLIVÝ ČLOVĚK A NEZMĚRNÝM ZPŮSOBEM CHÁPU STAV LIDSKÉ EXISTENCE. DALO SE ČEKAT, ŽE TAKOVÝ INTELEKTUÁLNÍ ROZDÍL TĚ NAKONEC UNAVÍ. S VELKÝM ČLOVĚKEM TO NENÍ SNADNÉ. ANI PRO TOHO, KDO MÁ PRŮMĚRNOU INTELIGENCI“..... /// Ano, plno brutálních dialogů ucumlanýho mikroba s myslitelem úrovně Nobelovy ceny. Allenovsky zábavnejch a stejně tak mnohdy mimo realitu a který stejně tak, jako tak, skončej u sexu. Hlavně si nemyslete, že LÁSKA JE ODPOVĚĎ NA VŠECHNO. Spíš věřte faktoru náhody, kterej ovšem náš mozek nedokáže pojmout. Film plnej štěstí, kde každej nakonec dosáhne to, po čem toužil. A Boris? Ten jen dokazuje, že ,,univerzum“ je pouhou nesmyslnou náhodou. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem decibel, kterej neví nic o teorii strun (nebo imbecil?). 2.) Mívám touhu diskutovat o Heisenbergově principu neurčitosti (jen nemám s kým). 3.) Nevím, jestli je dobré si vzít dívku s fenomenální nevědomostí. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.02.2012)

Snad nikdy víc jsem netoužil být alespoň chvíli v New Yorku. Tohle město musí být tak inspirující, když inspirovalo Woodyho Allena k napsání a natočení tohoto filmu, který k Vám promluví (a to doslova). Opět dokonalý scénář, jehož dialogy jsou místy absurdní, že pobaví. Stejně tak i postavy, které se během filmu změní o více než 360 stupňů. Nezmění se hlavní postava Boris Yellnikoff, která díky svému věku a možná svému IQ 200 má nad vším nadhled a dospěl tak k závěru: "Whatever Works". Takže užijte si film, co to jde. (24.10.2009)

Beru to tak, že Larry David zde zaskočil v hlavní roli za Woodyho Allena - ne ovšem náhodou, ale zcela právem a režisér si za to vyslouží pochvalu. Ztvárnil zde postavu Borise Yellnikoffa, člověka téměř nominovaného na Nobelovu cenu, který - jak jinak - trpí neurózami všeho druhu a "tak trochu" opovrhuje světem, tedy především lidmi v něm. Tato postava je sice stejně jako většina postav ve filmech od Allena neskutečně ukecaná (režisér si ji dokonce dovoluje nechat konfrontovat s divákem), ale je o něco agresivnější, než ty předchozí, proto si myslím, že Larry David byl výbornou volbou. Sekunduje mu Evan Rachel Wood v roli Melodie, ale ta je zde téměř jen od toho, aby Borisovi nadhazovala narážky (Scarlett to není:). Přesto se jedná o výbornou neurotickou komedii, na kterou se rád někdy podívám znovu. (07.01.2010)

Opat neuveritelne padnute na hlavu, ale tak neskutocne podmanive. Pre mna asi jeden z Woodyho najstravitelnejsich filmov, ktore som zatial od neho videla. Smiala som sa skoro stale, ci uz na Dr.Houseovi v o dost starsom vydani, Boris Yellnikoffovi alebo na kazdej jednej postavicke, ktora zavitala z Juhu do New Yorku a zaklopala Borisovi na dvere :) (15.11.2009)