Užívej si, co to jde

Aby bolo jasné, Woody je a bude vždy pre mňa géniom a najobľúbenejším režisérom a scenáristom, na tom sa nemení nič! Všetko PODSTATNÉ čo mal povedať, už svetu povedal, pričom posledný opus magnum je pre mňa Match Point, ktorý naozaj v tom pozitívnom šokoval. Woody nevie natočiť zlý film, to je fakt. Vicky Christina Barcelona dokonca naznačila, že Maestro je stále svieži, nápaditý a stále vie byť originálny. Paradoxne návratom do New Yorku sa stratil moment prekvapenia a nastúpila rutina. Whatever Works začína ako v najlepších časoch, úvodný monológ prvých pár minút by sa nestratil ani v najväčších skvostoch a je za *****. Čo sa deje potom? Woodyho "trademarkové" hlášky (tradične vychytávkové a skvelé!), ktoré sú ovešané na trápnej príbehovej kostre,ktorá ma v niektorých momentoch vyslovene rozčulovala (prvý krát! a to som videl 41 filmov režírovaných Allenom), tak ako niektoré trápne postavy, ešte k tomu nie celkom dobre zahrané (ešte najlepšie z toho vychádza alter ego LarryDavid). Veľa vecí je tak trochu zjednodušených, miestami banálnych a "telenovelistických". Záverom sa opäť film dostáva do normálu, ale otázka je: "stačí to"? Vkráda sa myšlienka, že WW je Woodyho najslabší film... Ale čo na tom, že pri ďalších minimálne 20 perlách sa vlastne nič také hrozné nestalo a tento fakt sa dá pomerne ľahko prepáčiť, pretože sa budem vracať k nim (Annie Hall som videl asi 10x:)...k Whatever Works veľmi ťažko. (05.12.2009)

Allen v kostce, u něhož je výhoda "nemít od mistra nakoukáno". Jinak jde víceméně o vývar Woodyho předchozích filmů, byť se v něm pořád mísí dostatek humoru a mouder, které baví po celou dobu velmi střídmé stopáže. Pro rekrutování diváckých benjamínků dle mého ideální s tím, že je Larry David geniální. 7/10 P.S.: Evan Rachel Wood by neměla nosit přiléhavé tepláčky. Málem jsem se uslintal. (04.06.2010)

V poslednom čase mi akosi novšia tvorba W. Allena nešmakuje, no pritom ani nemôžem tvrdiť, že som výrazne sklamaný. Len jednoducho stále čakám niečo viac. V tomto prípade ma však postava do seba zahľadeného výstredného a neurotického génia Borisa dokázala baviť po celý čas, občas tie jeho hlášky a názory na život vážne stáli za to, i tie scénky so šachom pobavili. No časti dejovej linky mimo tejto zaujímavej persóny nestáli za veľa (hlavne scénky s rodičmi Melody boli jedna veľká trapošina, ktorá sa s blížiacim sa koncom stupňovala), takže som v tých chvíľach trpel výraznou nudou, z ktorej ma vždy vyslobodil až Boris. Našťastie bol na obraze často. Najmä vďaka nemu hodnotím lepším priemerom. 65/100 (21.11.2017)

S mnohými z vás je to těžké. Když v následujícím filmu You Will Meet a Tall Dark Stranger Woody zvolil velmi otevřené konce všech dějových linek, nelíbilo se vám to. Když tady naopak končí ve velmi smířlivém duchu, taky se vám to nelíbí. A to je základní premisa stejná - všechno závisí na štěstí, nic není jisté... Tak co s vámi. - Ale dost hudrování. Boris Yellnikoff je neurotický intelektuál Woodyho typu, i když v lecčems jiný - je nekompromisnější, naštvanější a misantropičtější než Allen ve svých klasických kreacích. Za sebe tvrdím, že je to dobře - nenávist k lidem s Larry Davidem sdílím úplně stejnou, a to ani nemusím mít IQ 200. Ostatní postavy se ale mění až příliš snadno: "všichni ti jižanští pánbíčkáři, co se přijdou modlit k Borisovým dveřím", se jako zázrakem změní, stačí mávnout kouzelným proutkem. Přece jen, aby se konzervativní militantní fundamentalistický křesťan změnil v citlivého gaye tak snadno...no, nevím nevím. A u Henryho Cavilla jsem jen litoval, že mu v Tudorovcích neusekli hlavu. Zato u rozkošně pitomoučké Evan Rachel Woodové si dokážu představit, že by pobláznila ne jen jednoho dědka a neúspěšnýho herce. Zkrátka a dobře, další Woodyho vztahová variace opět dokazuje, že vztahy, to je jen o štěstí. O ničem jiném. (06.02.2013)

Další z Woodyho „jen abych něco natočil“ počinů je po krátkém výletu po Evropě návratem do milovaného New Yorku. New Yorku, který postavám tentokrát pomáhá najít tu správnou životní cestu. Film vyznívá jako óda na liberální velkoměsto. Jenom si nejsem jistý jestli úmyslně, nebo omylem a stejně tápu, týče-li se aktérů a jejich (ne)sympatičnosti. Vedle sebestředného, neurotického polo-psychopata sheldonovského typu tady máme akorát zaostalé venkovské vidláky a pár intelektuálně zdatnějších kamarádů, aby bylo s kým plkat o marxismu a židovství. O režisérovi je známo, že nemá rád venkov, ale netuším, kde se v něm vzala náhlá potřeba dát svou nelásku najevo natolik explicitně. Whatever Works i přes přilípnutý pozitivní závěr připomíná dílo zatrpklého dědka s potřebou vyjadřovat se ke všemu, co mu způsobuje žaludeční vředy. Vtipnost jeho kafrání je tentokrát příliš zřídkavá a forma podání příliš vyčpělá, aby dokázal zastřít, jaký problém mu činí udržet vlastní myšlenku a divákovu pozornost. Za pár dobrých vtipů velmi slabé tři hvězdičky. 60% Zajímavé komentáře: Renton, Subjektiv, genetique, F.man, claudel, Kaluž, knotie (21.01.2010)