Užívej si, co to jde

Zvyknutý na allenovský vysoký štandard som sa s radosťou pustil do jeho najnovšieho filmu. Avšak to, že dostanem (z môjho subjektívneho hľadiska) extra nadštandard, ktorý som Allenovým filmom prideľoval naposledy pred 20.rokmi, som naozaj nečakal. Po zaujímavých žánrových odbočkách ku príbehom s krimi zápletkou, romantickým drámam, či dokonca serióznym thrillerom, ktoré všetky dosiahli veľmi slušnú hranicu kvality, prichádza komédia, ktorá mi pripomenula Allenove najväčšie päťhviezdičkové skvosty ako 'Crimes and Misdemeanors', 'Radio Days' či 'Love and Death'. Hlavnou zbraňou sú, ako inak, dialógy. V tomto prípade sú však priam zbraňou hromadného ničenia. Vtipy, fóry a hlášky, ktoré smerujú snáď do každej oblasti nášho života, vyťahuje Woody od začiatku s neuveriteľnou frekvenciu. Až s takou, že som si každú chvíľu hovoril, že to tak jednoducho nemôže pokračovať do konca, že také tempo starý pán nemôže ustáť. A mal som pravdu. Našťastie to platilo len na posledných 10-15minút, takže zvyšok bol absolútne skvelá a úderná kanonáda útokov na moju bránicu. A keď ešte spomeniem príjemných hercov a tradičný allenovský hudobný doprovod, nezostáva mi nič iné len konečne po dvoch dekádach prideliť aj piatu hviezdičku. Zaslúžene. 95%. (24.11.2009)

S potěšením můžu konstatovat, že Woody je pořád ve formě, alespoň po té tvůrčí a režisérské stránce. Whatever Works je totiž opravdu vtipný film, napěchovaný vypečenými hláškami, narážkami a scénami. Larry David si to tam hází neuvěřitelným způsobem a ikdyž je jeho postava ve své podstatě nepříjemná a asociální, mně přišel Boris Yellnikoff jako děsnej sympaťák a hned se zařadil mezi mé oblíbené filmové postavy. Co si budeme povídat, ostatní herci Davidovi víceméně jen (zdařile) "přicmrndávali", ale jejich absurdní příběhy se do toho Yellnikoffova moc dobře hodily. Vlastně ani nevím, proč bych měl tomuhle moc pohodovýmu snímku upřít plný počet, protože já se fakt bavil, a přestože v některých romantických chvílích filmu lehce docházel dech, já se ani na chvíli nenudil a podařený konec to hezky uzavřel, takže to bude za 5* (a taky moc nechápu vcelku nízké hodnocení, takže tím spíš). "Mami, já sem vdaná!" - "To prostě neuznám. Co děláš s kulhavým budižkničemem, který musí spát s rozsvíceným světlem? Jak přišel k té noze?" - "Skočil z okna a sebevražda mu nevyšla." - "Pokaždé se nezadaří...". (14.05.2010)

Woody Allen je stejně týpek. Podle mě ušil roli ne pro Larry Davida, ale pro sebe. Je to vše sestaveno geniálním způsobem mrzutého génia. Já jsem se bavila po celou dobu snímku. Je to sice trošku předvídatelné, ale to k romantickým filmům patří. Rozhodně to není tuctové ani ohrané. Vynikající atmosféra! Rozhodně nenudí. (12.10.2012)

,,JSEM HLUBOKÝ A CITLIVÝ ČLOVĚK A NEZMĚRNÝM ZPŮSOBEM CHÁPU STAV LIDSKÉ EXISTENCE. DALO SE ČEKAT, ŽE TAKOVÝ INTELEKTUÁLNÍ ROZDÍL TĚ NAKONEC UNAVÍ. S VELKÝM ČLOVĚKEM TO NENÍ SNADNÉ. ANI PRO TOHO, KDO MÁ PRŮMĚRNOU INTELIGENCI“..... /// Ano, plno brutálních dialogů ucumlanýho mikroba s myslitelem úrovně Nobelovy ceny. Allenovsky zábavnejch a stejně tak mnohdy mimo realitu a který stejně tak, jako tak, skončej u sexu. Hlavně si nemyslete, že LÁSKA JE ODPOVĚĎ NA VŠECHNO. Spíš věřte faktoru náhody, kterej ovšem náš mozek nedokáže pojmout. Film plnej štěstí, kde každej nakonec dosáhne to, po čem toužil. A Boris? Ten jen dokazuje, že ,,univerzum“ je pouhou nesmyslnou náhodou. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem decibel, kterej neví nic o teorii strun (nebo imbecil?). 2.) Mívám touhu diskutovat o Heisenbergově principu neurčitosti (jen nemám s kým). 3.) Nevím, jestli je dobré si vzít dívku s fenomenální nevědomostí. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.02.2012)

Byla jsem dosti rozrušená spoustou věcí, některými nejspíš naschvál a o většině se mi ani nechce rozepisovat, ale jeden hlavní zádrhel bych prohlásila za největší podpásovku: S takovým soustem, jaké si tady Woody nabral, by ten film měl mít alespoň čtyři hodiny, aby udělal všem náhle příchozím postavám spravedlnost. Takhle je roztažený začátek vůči konci strašlivě disproporční a většina zvratů dělá z lidí ploché idioty a z toho happy endu ne až zase tak moc happy end. A to se ještě ani nepouštím do toho, jaká je hranice mezi sebeuvědoměním a nechtěnou sebeparodií. (02.04.2016)