Přežít svůj život

Ale jo, mě osobně se to hodně líbilo a dokonce jsem se i smál. Je ale fakt, že to neni zas tak jednoduchej film a musí se zapojit mozek. Režijně je to ale hodně dobrý a na hodně vysoký úrovni. Švankmajer ví, co si může dovolit a taky to dělá. Jsou tu obrazový i slovní vtipy, Švankmajer si s tim až neuvěřitelně vyhrál. Strašně dobře se na to kouká. Navíc si vybral velmi dobrý herce - Kronerová vynikající, Helšus do tý role sednul úplně přesně, vypadá totiž úplně obyčejně, no a Daniela Bakerová je taky skvělá. Na český poměry je to hodně dobrej film, ale myslim, že má i solidní mezinárodní ambice. Suma sumárum, slušný čtyři hvězdy, 70% a nezbývá než doporučit. Škoda, že na to asi moc diváků nepůjde no....Ale to už je obraz národa. Bohužel (14.10.2010)

Švankmajerův humor je prostě jedinečnej a těží především z nezvyklejch vizuálních prostředků a znaků, který dává do souvislostí neortodoxním způsobem. Přesto je na filmu něco hrozně normálního. A tím je oidipovský příběh. To, že je rozpůlen do dvou realit( sen tak jistým způsobem ospravedlňuje přítomnost několika bizardností-když se pak i ty dostanou do skutečné reality, syntéza obou světů je dokonána), je pouze klasickým "Švankmajerovstvím". Využití psychoanalýzy je poslední tečkou. Přesto, že se ve filmu využívá k vysvětlení Evženových snů, tak stejně pořád cítíme, jak moc je přitažená za vlasy a že se individuální prožitky na nějakou strukturu sice našroubovat daj, ale nikdy nebudou sedět přesně. MFF (07.07.2011)

Grafická podoba filmu zcela bez výhrad. I když Švankmajer pracuje jen s jedním nápadem a nekombinuje jich víc (jako třeba Gondry), film svojí podobou baví a táhne celou dobu. Hlavně zpočátku filmu je radost jenom koukat na vizuální a snové obrazy, které se spojují do vtípků na psychnoanalýzu, mnohovýznamnových symbolů nebo do prostých vizuálních gagů. Každopádně po první půl hodině, když se divák ve filmu rozkouká, přichází nuda způsobená nedostatkem dějovosti. Příběh stojí na místě, nikam nespěje, a na závěr spíše přestane, než že by zcela skončil. Je to sice srovnávání nesrovnatelného, ale právě tahle absence příběhu ubírá Přežít svůj život body, které nasbírala třeba Nauka o snech. (30.06.2011)

Evženovi se začínají zdát podivné sny, a tak začne navštěvovat psychoanalytičku. Dozvídá se tak spoustu věcí, které potlačil ve svých vzpomínkách. Naučí se i způsob, jak do snů pronikat a ovládat je, jen se rozhodnout, jestli je lepší život bdělý nebo ten snový. Originalita, se kterou je lehce surrealistický film zpracován nezná mezí. Inteligentní humor, který naráží na Junga a především Freuda vás úplně pohltí. Oidipovský komplex, superego a analýza snů, všechno je podáno velmi zábavnou formou, která vám postupně odhaluje víc a víc smysl příběhu a rozmotává zpočátku nesmyslný příběh. Nakonec do sebe každý malý detail zapadne a utvoří velmi zajímavou a především originální podívanou. Jen se nesmíte nechat odradit podivným způsobem animace, který Jan Švankmajer zvolil, nakonec to má přece jen své kouzlo. (13.05.2012)

Švankmajer mi tu príde o kúsok menej stratený ako v Šílených, má o kúsok viac jasné čo chce povedať, akurát to stále preháňa so stopážou, trochu nudí a pôsobí ako všetko možné len nie ten nekontrolovatelný výbuch kreativity ktorým bol v minulom miléniu. Z toho mi vyplýva že na jeho Hmyz som zvedavý, no nie natešený. 3,5* (07.01.2018)