Duch ve stroji

Keď dáme bokom (ne)originalitu a zdvihnutý ukazovák s varovným podtextom, ponúka snímka veľmi podarenú audio-vizuálnu zábavu. Pri prechádzke mestom na prvý pohľad zaujmú reklamné hologramy s hercami a postavami v nadživotnej veľkosti. Na každom kroku stretávate robotov či umelo vylepšených ľudí. Ghost in the Shell je predvídateľný akčný sci-fi thriller, ktorý nám veľmi farbisto predkladá neutešenú budúcnosť plnú moderných technológií, robotov a vylepšených ľudí, ktorí aj keď žijú vo veľkom meste sú veľmi osamotení. Táto stránka filmu, spolu s charakteristickou siluetou Scarlett Johansson nádherne vynikne na veľkom plátne. Príbeh je ale až moc šablonovitý a predvídateľný a neprináša takmer žiadne prekvapenia. Počas 107 minút dlhej stopáže a v spoločnosti pozadia Scarlett sa síce nudiť nebudeme, ale určitá otupenosť na seba nenechá dlho čakať. (11.09.2019)

║Rozpočet $110miliónov║Tržby USA $40,563,557║Tržby Celosvetovo $169,801,921▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $10,941,874║ Tržby za predaj DVD v USA $2,919,520║ asi mám slabosť pre Scarlett Johansson a to určite mám ale mne to v celku sadlo, z pôvodných anime som videl dva diely a s týmto počinom od Sandersa, ktorému v celku sedí vizuálna aj akčná stránka som to bez väčších problémov pekne zhltal /videl v kine: 80%/ (03.04.2017)

Tak skořápka by tu byla, ale kde je ta duše? Ghost in the Shell je výpravný akční letní blockbuster určený pro diváka s mentalitou 14letého chlapce odkojeného počítačovými hrami. Kyberpunková vizáž ale neskrývá kyberpunkovou filozofii. Název vyvolává představu velké konspirace, tajemství, které bude na konci překvapivě odhaleno. Jenže děj je triviální a předvídatelný. Navíc, a tohle opravdu nemám rád, tvůrci se snaží vyvolávat pocit něčeho chytřejšího, co má filozofickou nadstavbu. Naštěstí pro Sandersův snímek, obě dvě pokračování Matrixu, které jsou asi nekřiklavějším příkladem tohohle nešvaru, byla ještě o dvě třídy blbější než Ghost in the Shell. Dokonce ani ten vizuál na mě nepůsobil, jak by tvůrčí tým chtěl. Je to přeplácané a ne dost temně depresivní, jak by se na kyberpunk slušelo. Akce je příliš zběsilá, zkrátka uzpůsobená generaci počítačových dětí. Dvě hvězdičky to ode mě obdrží jen s chlupem a s ohledem na Scarlett. Celkový dojem: 35 %. (22.04.2018)

Prepájanie živého organizmu so strojovými technológiami tu funguje s postupujúcim civilizačným rastom (alebo úpadkom) už stovky rokov. Zhruba rovnako staré je hnutie odporu k technológiám (začiatkom 19. storočia anglickí luddisti, ničiaci novo zavádzané stroje vo fabrikách s odôvodnením, že berú ľuďom prácu). Duch v stroji cez akčnú perspektívu naznačuje, že aj tí najväčší odporcovia sa raz s faktom biotechnohumanoida zmieria. Aby v mene korporácie bojovali s výmyselníkmi, čo majú iné firemné ciele. Lebo myšlienka akéhokoľvek podenkového prežitia zvíťazí vždy nad sebadeštrukciou. Nie je to práve najveselšia perspektíva. A líška v podobe Beat Takešiho, čo vybojuje víťazný súboj so zajacmi, čo sú na ňu poslaní, na tom nič nemení. Konieckoncov túto neveselú perspektívu v  svojich paintbrushových obrazoch zhruba od polovice 70. rokov pomerne jasne ukazoval už geniálny vizionársky švajčiarsky výtvarník Hans Ruedi Giger. O ktorom LSD guru Timothy Leary svojho času povedal: Rudi, Ty vidíš oveľa viac, než my, domestikovaní primáti. (05.09.2021)

To je nějaký trend, že komerční neúspěch svedou exekutivci na liberální společnost? Nejdřív člověk od Marvelu, který vidí důvod špatných prodejů v tom, že nahrazují bílé hetero superhrdiny za etnicky, genderově a co do orientace rozmanité postavy, přičemž důvodem prostě může být otrávenost z neustálého rebootování a znepřehlednění dosavadní kontinuity. Nyní osoba od Paramountu, která spatřuje nesmyslnou kauzu kolem witewashingu za příčinu nízké návštěvnosti. Já bych teda problém viděl spíš v tom, že (1) propagace cílila na fanoušky a fanynky původního snímku (´95), který ale není až tak známý, (2) hraná verze se prezentovala jako remake, tj. jako něco svatokrádežného pro znalé a nedostatečně silná značka pro nezasvěcené, přestože jde o velmi nápaditý prequel, (3) cyberpunk nemá dostatečnou tradici (vrchol v devadesátkách, v novém tisíciletí několik nepovedených zhollywoodizovaných verzí jako AEON FLUX či ULTRAVIOLET)._____ Osobně mě ale komerční neúspěch mrzí, protože GHOST IN THE SHELL (2017) považuji za velmi dobrý film, pokud publikum je: (a) ochotno přistoupit na uzpůsobení americkým tradicím vyprávění (příčinná provázanost dění na místo epizodičnosti a budování atmosféry dané "zastavením" narace jako v japonských anime); (b) znalé franšízy GITS, protože ta je tematicky postavena jednak na střetu proměnlivé identity a společnosti (korporátu, politiků), jednak na stylistických paralelismech vždy ve zcela jiném kontextu (Major skákající do neznáma, rozhovory na lodi, souboj s roboty, utržení robotické ruky...); (c) dostatečně otevřené na to, aby přijalo tento americko-japonský mash-up (americké vyprávění, japonské stylistické "výpůjčky"), který rozhodně nedělá cyberpunku špatné jméno. Failu se nedivím, ale jsem rád, že to vzniklo, protože to není parazit na kultu, ale příspěvek do ságy. (09.04.2017)