Mission: Impossible - Ghost Protocol

Jak příznačné, že potřebný svěží vítr do akčního žánru propadajícího post-bourneovskému stylu kinematografie chaosu, přinesl režisér, který předtím působil na poli animace. Birdovy pixarovky oplývají úžasnými akčními sekvencemi, které staví na přehlednosti scény, dlouhých záběrech a provázání akce s prostředím a jeho elementy. Stejné kvality Bird přináší i do "Ghost Protocol". Vystřídání animace za hraný film pak vede jen k umocnění předností média, což znamená navrat atrakce fyzické akce. V době, kdy blockbustery představují spíš animáky s naklíčovanými tvářemi živých herců, tak Bird nechal Toma Cruise lézt po průčelí nejvyšší budovy světa. Podobně zdejší bravurně rozvržená a neustále prostorově přehledná honička v písečné bouři představuje výmluvný protipól vůči nepřehlednému bordelu scén skládaných z enormně krátkých záběrů roztřesených kamer, které v posledních letech zaplavily vysokorozpočtovou akční produkci. Navíc oproti potemnělosti, vypjatosti a sofistikovanosti konkurence v čele s komiksovými bijáky, přináší "Ghost Protocol" kýženou velkou dávku nadsázky a odlehčení. Bird navíc všechny řečené elementy dokáže spojit do bravurních sekvencí hýřících nápaditostí, šarmantním humorem, fyzickou akcí, hravou interakcí herců i nevážným nadreálným upgradem technologických hračiček. Jestliže ze třetí "Mission Impossible" v paměti diváků zůstaly hrátky s očekáváními a budování napětí, ale naopak žádné akční sekvence, čtvrtý díl se sice neuchytí svými zvraty či peripetiemi, ale všechny jeho akční pasáže (nejen Burj Dubai a robotické parkoviště, ale i sekvence z vězení či chodby v Kremlu) náleží k naprostým špičkám žánru. (27.08.2015)

Cruise na to pořád má a Brad Bird by měl točit hrané superdrahé akční blockbustery častěji. Zaměnitelnou špionskou historku totiž vyšperkoval spoustou svěžích nápadů (dubajská výměna identit? ou jé!) a akci pojal jako jeden velký eye-candy koncert. Dokonalé to není ani zdaleka (tempo je až příliš zběsilé na to, aby se nedostavila jistá otupělost), Birdovu misi si ale dám kdykoliv znovu. (pozn. Pražský hrad tu vydávají za moskevský Kreml? jak příznačné...) 70% (12.12.2011)

Jo, tohle mi tu už chybělo nějakou dobu. Pořádná špionážní akce okořeněná eye-candy záběry, high-tech vybavením, pořádnou akcí, a taky velkou nadsázkou, vtipností a skěle fungující partou. Prostě IMF je zpět v plné síle. Tom Cruise ne a ne začít pořádně stárnout, Patton vypadá hlavně na konci filmu naprosto úžasně, Pegg je typický komediant a skvělá technická podpora (no, ty rukavice...) a snad budoucí nová tvář série Renner správně tajemný a nakonec i dobře padnoucí do motivace a příběhu.. Druhá strana barikády je trochu odbytá, Nyqvist byl značně nevýrazný a mohl dostat více prostoru, ale na druhou stranu to vyvažuje závěrečná ne a ne skončit bitva v nadzemních garážích. A rozhodně si nemyslím, že poslední část mise byla zbytečná a ztratilo to tu předchozí propracovanost. Pravda, tvůrci si to Dubajskou akcí zavařili, protože mrakodrapová lítačka (venku i uvnitř) byla od začátku až do konce potěcha pro oko a nadšením jsem se musel pohupovat. Ale na druhou stranu, líbilo se mi, že to bylo vygradované až do posledního momentu. Úplný závěr jsem tak zcela nepochopil, ale jinak tedy po dějové stránce prospělo s vyznamenáním. Hereckou stránku jsem už zmínil, Seydoux by byla úžasná i jako bondgirl, taková elegance, chlad a sexy vražednost jsem už déle neviděl. Holloway mohl setrvat na plátně déle, a Kříž definitivně :) Jelikož nejsem Pražák, ani k ní necítím nějaké supervlastenecké pocity + znám jen to nejznámější, většina Budapeště či Moskvy nevadila (Hrad jsem poznal :)). Co se týče té high-tech části, vynálezy jsou správně přitažené za vlasy a rozhodně tu nechybí velká dávka dělání si srandy ze sebe. Nejlepší bylo to promítání chodby. Po technické stránce tedy vládne taky spokojenost, lepší audiovizuál si ani neumím představit, a Brad Bird na Abramse má. Odkazů se tu taky pár najde a prostě, další ze zástupců krásné akce, která baví, neznechutí blbými pokusy o humor a valí si to dopředu jako tank v Zlatém oku. A ted Skyfall. (18.04.2012)

Proti Bradu Birdovi nemám ani to nejmenší, Michael Giacchino se také snaží, ale co z toho, když lehkou nudu střídají scény, které nejsou ani poctou, ani citací, jen starým zbožím (až na výjímky, třeba telefonní budku). Ale ve kterém filmu máte zase možnost vidět, jak Josh Holloway zneškodní Pavla Kříže. 70%. (20.12.2011)

Co do vizuálu spolu v současné kinematografii soupeří čtyři tendence: film, digitál, 3D a Imax. Film i digitál tvoří párovou dvojici, protože mají přes četné odlišnosti společný dvourozměrný základ, kdežto párová dvojice 3D a Imax je třírozměrná (i klasický Imax bez 3D vytváří výrazný dojem prostorovosti) - rozdíl je akorát v tom, že ve 3D vystupuje obraz vně z plátna k nám, zatímco Imax vynikajícím rozlišením a detaily ponouká diváky spíše ke vstupu dovnitř. Celkem příznačný je i fakt, že tak jako se vedly v posledních několika letech vášnivé spory mezi zastánci filmu a digitálu, vede se dnes obdobný spor mezi zastánci 3D a Imaxu. Tento spor se dá ovšem velmi snadno rozseknout konkrétními čísly: jestliže před nás ve 3D vystupuje obraz maximálně o pár metrů, velkoformátové imaxové záběry v MI-4 z věže v Dubaji nabízejí více než 800 metrů velmi intenzivního pohledu směrem dolů. To dává až stonásobnou účinnost Imaxu oproti 3D. Čísla jsou zde tedy jasná. Zajímavé je také to, že každé z těchto čtyř vizuálních tendencí v soudobé kinematografii - filmu, digitálu, 3D a Imaxu - odpovídá svým pojetím a koncepcí jedna ze čtyř velkých akčních scén v MI-4: filmu honička v písečné bouři (paralela mezi zrnky písku a filmovým zrnem je zjevná), digitálu útěk z vězení (systém bezpečnostních HD kamer), 3D závěrečné zápolení (pohyby objektů, aut či postav, v prostoru továrny) a Imaxu potyčka v Dubaji (hitchcockovské pády do nekonečných hloubek). P.S. Nevím přesně, jakou gáži a kolik procent z tržeb/zisku Cruise za roli vyinkasoval, ovšem za to „mám ocelový koule“ poletování stovky metrů nad zemí na ocelovým lanku bez dubléra si zaslouží i ten poslední cent. Je to bourák. (14.12.2011)