Mission: Impossible - Ghost Protocol

Kvitujem vytrvalost v koncepcnom posune pri kazdej casti serie. Zaroven priznavam, ze mi sedi ovela viac, co Abrams a spol. predstavili v trojke - doraz na drsnost, fyzicnost, spinavost a hmatatelnu kinetiku, a tym sa zo spatneho pohladu prihlasili k charakterovej crte akcneho zanru v prvej dekade noveho tisicrocia (partnerstvo s Bourneom a Bondom), . Ano, hlavne skrz ponimanie akcie sa minula dekada niesla v zblizovani naj trojice agentov a mohlo to posobit monotonne, osobne mi je ale luto, ze tato nova dekada sa pravdepodobne posunie inym smerom (MI:4 to naznacil, som zvedavy ako zareaguju Bond s Bourneom). Smerom, kde v pripade MI:4 sa vraciame oblukom k pociatku - filmovemu skrz referencne sceny, televiznemu vdaka dorazu na timovost (to je OK) a aj napriek zlyhavajucej technike nejde nevidiet aj ulietavanie na technickych hracickach. Tie v kombinacii s Peggom dodavaju filmu sice vdacny nadhlad, ovsem ruka v ruke s tym prichadza k ciastocnej sterilizacii akcie (samo o sebe vyborne natocenej) na uroven, kedy som sa prestal o hrdinov strachovat. Vynimkou je Dubai, ktory bude jedinym dovodom, preco chcem ako "fanusik vertikalneho adrenalinu" MI:4 vidiet este raz v IMAXe. 6-7/10. (13.12.2011)

Cruise na to pořád má a Brad Bird by měl točit hrané superdrahé akční blockbustery častěji. Zaměnitelnou špionskou historku totiž vyšperkoval spoustou svěžích nápadů (dubajská výměna identit? ou jé!) a akci pojal jako jeden velký eye-candy koncert. Dokonalé to není ani zdaleka (tempo je až příliš zběsilé na to, aby se nedostavila jistá otupělost), Birdovu misi si ale dám kdykoliv znovu. (pozn. Pražský hrad tu vydávají za moskevský Kreml? jak příznačné...) 70% (12.12.2011)

Mimo povrchně zasvěcenecké rozpoznávání známých tváří českých herců a pražských lokalit (Florenc, Mánesův most), je pro tuzemského diváka Ghost Protocol poučný i z hlediska vytváření fikčního filmového prostoru. Scény z Kremlu, kam Cruise napochoduje maskovaný za ruského důstojníka, jsou samozřejmě z části točené na jednom z nádvoří Pražského hradu, a zároveň obsahují i záběry na kremelský palác, kde stojí postava Pauly Patton. Filmový střih tady hladce propojuje lokace, které jsou od sebe ve skutečnosti vzdálené několik tisíc kilometrů, ale ve filmu tvoří koherentní prostor, který nemáme problém přijmout. Určitou disonanci v tomto případě vnímáme jen proto, že ta místa důvěrně známe, ale jinak jsme takhle podobně "mateni" skoro pořád. Další z důkazů síly filmového média a nesmyslnosti jakýchkoli apelů na jeho (domnělou) realističnost. (25.12.2011)

S hodnocením Ghost Protocolu jsem měl trochu problém. Faktem je, že ten film mě od začátku těžce nebavil a směřoval jednoznačně do těch končin filmového světa, které mi nic neříkají. Na druhou stranu, pokud bych měl být objektivní, byl ten film lepší než některé předchozí kousky série, takže bych se měl vrátit k těm starším dílům a přehodnotit je. Hezky to napsal uživatel Djkoma: přehlídka krásných lidí (žen, mužů), krásných věcí (hitech hračky, dokonale padnoucí obleky od drahých módních domů), jenže on to myslel jako uznání, kdežto já to myslím jako úšklebek. Přidal bych ještě sice v porovnání s Českem velmi nenápadný, a proto účinný, nicméně stále jen product placement. To, co je na Ghost Protocolu divácky atraktivní, tzn. výprava, triky a nepřetržitá akce, na mě dojem nedělá, hi-tech hračky mě spíš obtěžují a celkově bych směr, kterým se série vydala, označil za to horší z Bondova odkazu. Ten má aspoň styl a v těch nejnovějších filmech se snaží i o nějakou psychologickou rovinu vyprávění a o propracovanost postav, kdežto tady jsou postavy placaté jak list papíru. Co v mých očích selhává nejvíc (a je to paradoxní), je nadhled, protože tady se evidentně narozdíl od předchozích dílů snímek nebere vážně a dostává se na půdu nefalšované akční komedie. Jenže humorná stránka na mě paradoxně nepůsobí, prostě se té nadsázce neumím smát. Možná i proto, že akce, příběh a jeho hrdinové jsou vyšroubovány do takové absurdity, že už i parodie nemá kam nadsadit. Možná vůbec první film, kde mě Simon Pegg, ať se snaží, jak se snaží, vůbec nebaví. Celkový dojem: 25 %. (27.10.2013)

To, co mě na současném filmu de nebes dráždí, je že si už nepřijdu na mls ani jako divák-turista. Rád se toulám po vzdálených dálkách, kochám cizím prostředím a žasnu exotickým životem jiných kultur. Zatímco Bourne byl velice vděčným průvodcem po evropských metropolích a doteď mám pocit, že v alžírském Tangieru jsem byl společně s ním, tak Ethan Hunt je průvodcem slepým až humpoláckým. Když Dubaj, tak největší panelák světa, když Moskva, tak Kreml. Na nic jiného než pohlednicové kulisy se tahle cestovní kancelář nezmohla. Ethan Hunt a jeho čtvrtý zářez je klasický příklad amerického turisty s foťákem ne-li za půl mega, havajskou košilí a s otevřenou myslí ve velikosti burského oříšku. Čeho se pak mám chytat, když špionážní zápletky smrdí naftalínem, technické blbůstky mě neba a postavy psal někdo přes průklepák. Tohle je vyloženě klučičí Twillight. (22.12.2011)