Návrat do Silent Hill 3D

Příběh je sice trochu přihlouplý (stejně jako byl přihlouplý už v prvním dílu), ale vizuální stránka a atmosféra filmu jsou tak povedené (stejně jako už v prvním dílu), že na nějakou hloupost příběhu kašlu. Oproti S.H. 2006 je myslím jeho pokračování trochu víc klasický dějový film než zfilmovaná hra, ale třeba se mi to jen zdá. Každopádně je podsvětí Silent Hillu opět zabydleno bizarními stvůrami, které si libují v nejroztodivnějších formách týrání a mučení obětí, z nichž asi nejvíc zaujme staré známé přerostlé hovado v kožené zástěře se struhadlem na hlavě, tentokrát pracující s obří halapartnou (a že mu jde práce s rukama hezky od ruky...) Jeho příbuznost s mým oblíbeným monstrem z Resident Evil: Afterlife je více než zjevná. (08.08.2014)

Páni kritici sice rozcupovali první Silent Hill jako noviny, stejně ale šlo o film, do něhož se temnofilní videoherní duše ráda zamilovala. Byl to prostě fajn fanouškovský počin, který si našel ten správný poměr mezi potemnělou krásou a přiúchylnělou brutální historkou o příšerách a paralelních světech. Dvojka se rozhodla, že situaci zkomplikuje, takže se na scénu vrací Sharon, zatímco její táta se stává jakýmsi anti-silenthill agentem. Vedle toho by také ráda vysvětlovala... abych ty řeči zkrátil, oboje je solidní průšvih. Postavy si jsou vědomy nejasného, ale velikého nebezpečí a přesto vykonávají neuvěřitelně zbrklá a nesmyslná rozhodnutí. Celý druhý Silent Hill je souvislým sledem drastických výjevů, mezi nimiž se dozvídáme, že je třeba jít tam a tam, najít tohohle a tamhletu, spojit se s tímhle a vybodnout se na tamto, což je ozvláštněno zejména tím, že se titulní hrdinka chaoticky rozhoduje, co z toho udělá a co ne. Zásadní nedostatek spočívá v nesmyslné existenci všeho: Některá monstra se objevují zcela náhodně a nevíme proč, stejně tak některé osoby a situace. Když už je nám něco objasněno, tak si zase uvědomíme, že příběh buď nedává smysl vůbec, nebo pajdá na obě nohy a slintá si na triko. Jistě, pro kdekoho půjde o snáze pochopitelnější story, než jakou disponovala jednička - což není nutně klad. Potěšen jsem byl v průběhu celé stopáže celkem třikrát: V prvních sekundách filmu, při nástupu "pavouka" z figurín a při závěrečném souboji, protože mě bitka Pyramid Heada s dámou fetišisticky bavila (dáma ve své finální podobě připomíná slayery z videohry Suffering, což je mimochodem velice podařená hororová záležitost). Bohužel, impozantní scéna z jedničky, v níž úřaduje temnota a Pyramid Head před kostelem, strčí celou dvojku do kapsy... (12.02.2013)

Náhodnosti všetkého diania vzbudzujú dojem, že Bassett Silent Hill nikdy nehral. Hrdinka chodí z miestnosti do miestnosti a rieši viac-menej banálne situácie a jediným svetlým okamihom je level s plastovými figurínami a ich pavúčím vládcom. Byť vo filme takýchto sekvencií viac, možno by človek prižmúril oko nad obmedzeným rozpočtom, obmedzenou inteligenciou a novou mladou pič*ou, ktorá si po tomto výkone už asi nikde nezahrá. Ak sa oprostíte od predlohy, môžete vziať Návrat do Silent Hillu na milosť ako priemerné hororové béčko. (12.03.2013)

Cinema City Ostrava , 22.11.2012 v 15:30 hodin. V sále č.8 jsme byli sami. jen já a Katka. Říkám si, kam ten svět spěje? Film se pouští jen pro 2 lidi. Ale pro nás to byla zábava. Hned na začátku se popel z hořícího Silent Hill rozprostřel doprostřed sálu. To byla paráda. Mávali jsme rukama a volali: "Jéééé". Přiznám se, že 3D efektů nebylo moc, ale film se mi líbil. Napětí, občas leknutí a krev se také objevila, takže stálo to za to! (24.11.2012)

Surrealistické filmy mám rád, i když jsem očekával ještě větší explozi fantazie. Nakonec putování mezi snem, skutečností a SH nebylo až tak špatné. Co mě nepotěšilo: z hlavní hrdinky se tvůrci rozhodli udělat totální magorku s chováním splašené krávy - ne, sympatická prostě nebyla, většina digi efektů byla opravdu mizerná a Freddy nedorazil... Líbily se mi potvory, zejména pavouk, tovární prostory v měděném oparu a závěrečný souboj + účast McDowella a Mossové. Jednička mi přišla lepší, ale zklamaný nejsem. A navíc měl film místy i pěkné napětí - 3,5* (05.02.2015)