Rec 2

Dvojka celkem nenásilně navazuje tam kde skončila jednička a zhruba do poloviny šlape dobře, i když první díl zůstává daleko vepředu, ale přesto se tu dá najít několik podařených momentů a nápad se záchraným komandem neni špatněj, jenomže pak se začne zbytečně kombinovat, překrucovat, objevujou se na scéně nesnesitelně stupidní teenageři a z dobrýho nápadu z jedničky se tu stává stupidní satanistická sračka (18.03.2010)

First-person shooter počítačová hra "Catalan Mayhem", kde se nakažené posedlostí snaží likvidovat španělský otec Merrin s brokovnicí a policejní specialisté z Útvaru jednoho nasazení. Kamerové hrátky s úhly vskutku nápadité, ale co je to platné, když královská emoce žánru Strach je postupně přidušena polštářem Lhostejnosti. Třetí nahrávaní z barcelonského činžáku, kde dělat domovníka není žádný med, už nejspíše vynechám a slovy mafiánského bosse Nicka Valentiho z Bullets Over Broadway volám: „Zapalte to tam a ať to vypadá jako nehoda…“ (28.05.2012)

Sledováno (opět) v noci. Po přímočaré jedničce velký skok kupředu. Jakékoliv představování předcházejícího děje se nekoná a tvůrci nás rovnou vrhají do kůže zásahovky, jejíchž dějová linka má už od první sekundy tak monstrózní atmosféru, že by se dala porcovat motorovkou a podávat jako lahodný desert i těm nejotrlejším. Pohled z první osoby, příběh plný okultismu a mnohem nápaditější experimenty s kamerou jsou tentokrát hlavními tahouny na k smrti vyděšeného diváka. O to víc mne mrzí, že pětihvězdný pocit spolehlivě kazí nepodstatná linka s bandou retardovaných puberťáků. (27.02.2010)

Scénář: Jaume Balagueró, Paco Plaza, Manu Díez .. Čert vyletěl z elektriky... Silně stupidní (zásahová jednotka, omladina), naštěstí soudržné s jedničkou za drobnou daň nelogických momentů v souboji posedlosti ďáblem a pobožně řízeného zásahu na hůru. Odtažité od postav, opakující se lekačky, atmosféra nízké úrovně, stejně tak černobezhumorné a ten kameraman pro efekt mnohdy dost ruší. Přesto jistý posun (příště už budeme na ulici:-)) a oceňuji tvůrčí snahu a zápal se s tím vším zajisté složitě aranžovat. (02.03.2010)

První REC nebyl žádný revoluční počin, nicméně měl skvělou atmosféru, ještě lepší finále, dostatek energie a přinejmenším tu dávku handycam autenticity, která stačí k zneklidnění diváka. Dvojka zneklidňuje spíše stupiditou jednání scenáristů a následně i postav filmu. Přešlapem bylo také rozvíjení dějových motivů z jedničky, protože tam, kde minule náboženský prvek pouze umocnil závěr a vychrlil tunu otazníků, tam teď dělá paseku jako stěžejní bod za vlasy přitaženého příběhu. Proč najednou tolik pitomostí ve všech ohledech, pánové? Členové zásahového týmu se pohybují sami po bytech, ačkoliv něco zkaženého je dávno ve vzduchu a nedostatek čerstvých ksichtů je vyřešen ultranepravděpodobnou linkou s bandou teenagerů. Mise s top secret knězem taky často skřípe. Proti svěží jedničce je dvojka zkrátka jen hloupoučkým, nelogickým a vlastně i nepříliš poutavým béčkem. Jsem zvědavý, čeho se dočkáme příště... (03.03.2010)