Bohové smrti

Soul Eater je animáciou, vtipnosťou a postavami veľmi zaujímavý počin. Animácia je šialená kde sa aj slnko smeje. Vtipné scénky sú v každom diely spôsobené nie len výzorom daných postáv (Excalibur ; Shinigami), ale aj postavami samotnými. Napriek tomu, že je všetko vtipné, zachováva si vážnu tvár pri boji proti zlu. Dobro reprezentujú Shinigami (bohovia smrti) a zlo sú čarodejnice a Kishin (forma démona). A teraz sa dostávame k tomu zaujímavému. Shinigami aka bohovia smrti majú každý svoje zbrane a tieto zbrane sú tiež dýchajúce bytosti (asi) a sú rovnocennými partnermi. Zbrane dostávajú približne rovnaký priestor a na ich myšlienkach tiež závisí a majú ľudskú a formu zbrane (premení sa na smrtiacu kosu atď). Je to síce umiestnené do školského prostredia, ale toto prostredie nemalo na úroveň žiadny vplyv. Čo ma tiež zaujalo sú hrdinovia ovplyvňovaný pôsobením zla a títo hrdinovia musia zvádzať vnútorný boj. Black Paper Moon je veľmi kvalitný opening a dosť dobrá pesnička (aj prvý opening celkom ujde). Päťdesiat dielov vôbec nevadí a zachováva si kvalitu od začiatku až do konca a hluché miesta vôbec nie sú. SPOILER : Chápem, že veľa ľudí nebavil ten koniec a povedali si čo to má znamenať, ale pre mňa bol takýto koniec dostatočne zaujímavý a lepší ako keby sa vyhralo nejakým super kombom. (12.12.2014)

A nakonec to není tak špatné, jak jsem se po prvních několika málo dílech domníval. Jako jo, je tam dost infantilní humor, celé je to takové ukřičené a úchylnosti jako věčně se tlemící slunce a měsíc musel vymyslet buď někdo s velkým nadbytkem tvůrčí nálady, nebo prostě někdo dostatečně šílený na to, aby se uplatnil ve výrobě Soul Eatera. Název? Další jedno velké wtf, tentokrát na adresu české distribuce. Kdo to do psí prdele přeložil jako "Bohové smrti"? Co to je za blbost?! Větší nesmysl jsem slyšel snad jen při distribučním názvu Jonzeho Where the Wild Things Are, jehož překlad sem raději ani vypisovat nebudu. Ale zpět k věci: když si na tyhle výstřelky, tamní styl humoru a ještě pár dalších věcí zvyknete, pak se vám postavy celkem dostanou pod kůži a seriál si oblíbíte. Nečejte od toho nic víc než prostě takovou nenáročnou jednohubku, jako co to slouží více než uspokojivě a navíc má dvě stoprocentně vražedné postavy: Šinigami a Excalibur. Přesně tak crazy a ujetí, jak to mám rád. (24.10.2011)

Soul Eater řadím do skupinky mých nejoblíbenější anime a zároveň je to jedno z mých prvních "dospělejších" anime. Čím jen začít? První díly mě rozhodně zaujaly svým potrhlým humorem, smyslem pro detaily (které jsou takové pološílené) a akcí. První tří díly vlastně fungují jako takový úvod a poté teprve začíná hlavní děj. Ten se rozjíždí rychle, ale zároveň nikam přehnaně nespěchá. Všechno tu ubíhalo jak mělo, já se každým dílem bavil ať už byl vtipný nebo vážnější a vůbec se mi líbilo postupné prozkoumávání podivného světa Soul Eater, který zajímavě kombinuje reálný svět s tím svým vlastním. Za vyloženě skvělou a možná nejlepší část děje považuji díly, který se odehrávají ve sklepení Shibusenu. Přestože jich není moc, jsou dost temné, akční a dochází tu i některým vývojům postav. Na tuhle část vzpomínám už dlouho a z paměti mi jen tak nezmizí. Už jen to je dobrý důvod, proč se k tomuto anime vracet. Poté mi děj pořád přišel dobrý a i když se možná do konce objevilo pár dílů, které bych označil za méně zajímavé, rozhodně jich bylo pomálu a hlavní děj mě vlastně bavil pořád. Ještě musím říct, že mě vyloženě rozesmála část odehrávající se v Čechách. Jsem téměř poctěn, že tam si autoři snad nejvíce pohráli právě s onou kombinací reálného světa s tím svým pološíleným (je ironické, že hlavním záporákem je tu někdo, kdo rozšiřuje právě své šílenství). Závěr mi možná přišel trochu slabší a úplně v závěru maličko uspěchaný, ale aspoň si můžu některé věci domyslet. Nejvíce mě asi bavilo sledovat podivný vztah mezi Steinem a Medusou, (SPOILER!!!) postupný vývoj postavy Crony a její vztah k Mace a vlastně i pár dalších postav, které mě tu zaujaly a že jich nebylo zrovna málo (třeba Death the Kid, Shinigami, Death Scythe, Mifune, vlastně i Marie...). Nakonec bych tedy řekl, že Soul Eater je dobře vymyšlené jak v humorných (některé hlášky si rozhodně budu pamatovat) tak vážných. Hudba tu funguje jako skvělý doprovod a dost se mi tu líbily i všechny openingy a endingy (hlavně oba op a poslední en). Pokud tedy strávíte onu dávku šílenství, toto anime se vám nejspíše zalíbí! (13.11.2016)

Pekne graficky spracované, dobrý nápad s halloweenskym motívom upevňujúcim atmosféru Death City a boja s démonmi. Avšak príbeh mi prišiel v týchto časoch už neoriginálny a pôsobil na mňa ako kópia a mix mnohých iných anime, ktoré vyšli v minulosti. To bol hlavný dôvod, prečo som Soul Eaterovi neudelil viac bodov pri hodnotení. (31.01.2011)

První tři díly prokazují seriálu medvědí službu, protože extrémně uječená a infantilní groteska je něco úplně jiného, než čeho se dočkáme v dalších epizodách. Ale vizuální styl, dynamická kamera a nebývale kvalitní animace mě přesvědčily dívat se dál a dobře jsem udělal. Vtipy se totiž umírnily, rozjela se zápletka s pořádnými souboji a hlavně se začali vyvíjet hlavní hrdinové, jejich vztahy a schopnosti. Už dlouho se mi nestalo, že bych si nějaké postavy tak oblíbil a těšil se na jejich další akce, jako to dokázali Maka, Soul, Black Star, Tsubaki, Kid, sestry Thompsonovy a mnoho dalších, neméně zajímavých a zábavných. Možná jich bylo až příliš, protože pak dostávaly strašně málo prostoru. ;-( Proto i škoda dost unáhleného konce, ale celkově jsem nadšen. (13.05.2012)