Baader Meinhof Komplex

Pročítal jsem komenty a zaujal mě ten od Sundance.cz. Stojí v něm doslova tohle: "Zdálo se mi to nebo v každé scéně fakt hulili cígo?". ... Fakt! Hulili! Cígo! ... Rozhodl jsem se, že svůj komentář věnuji právě jemu, tomu zblblému dítku politické korektnosti a antikuřáckého džihádu. Až seženu stroj času, narvu do něj i Sundance, a letíme do roku 1975. Řek bych, že dostane rakovinu dřív, než já stihnu zapít návrat do lepších časů. A než vystřízlivím, Sundance bude už nejspíš na pravdě boží. Pochybuju totiž, že při návštěvě nemocnice unese fakt, že všichni kouří i tam... Jinak výborný film o událostech, o nichž jsem čítával v tisku coby školák. Klidně bych snesl i čtvrthodinku navíc, věnovanou akcím, které zde byly jen letmo zmíněny. K ostatním komentářům: proč pořád tak anonymně "Němci, ti Němci", když přece Uli Edel, ten starý pardál z Hollywoodu? (15.05.2016)

Pomalu už jsem málem zcela podlehl nechutně mylné představě, že politické drama natočené na motivy skutečných událostí a s délkou hodně přes dvě hodiny musí být zákonitě ušlechtilá nuda (přinejlepším). Jenže pak přišel Baader Meinhof Komplex a všechny moje dosavadní předsudky vzaly za své hned po pár úvodních minutách (především scéna demonstrace, která se zvrhne v masakr, je vynikající a mrazivá). Vážný, realistický a velmi důležitý film, který má koule, výtečné tempo, spád, několik skvělých pasáží (mj. spousta sugestivně a syrově nasnímané a ozvučené akce a teroristických útoků) a jehož síla a působivost naléhavým ambiciózním tématem nekončí, ale teprve začíná. Lahůdka a rozhodně jeden z vrcholů roku 2008. Co bych dal za to, aby něco takového vzniklo i u nás… 90 % (22.07.2009)

Scénář: Bernd Eichinger .. _ Yes, how many times must the cannon balls fly Before they're forever banned? _ Yes, how many years can some people exist Before they're allowed to be free? _ Yes, how many times can a man turn his head Pretending he just doesn't see? _ Yes, how many ears must one man have Before he can hear people cry? _ Yes, how many deaths will it take till he knows That too many people have died? _ The answer my friend is blowin' in the wind The answer is blowin' in the wind. _____ Špičkové německé ohlédnutí za první generací ultralevicové teroristické skupiny Rote Armee Fraktion. Produkčně a technicky nesmírně namakaný snímek (autentičností i obdobným vizuálním zpracováním mi připomněl nedávný jiný špičkový retro počin - francouzský L' Instinct de mort) s pevnou režijní rukou a výtečným hereckým obsazením. Informací a postav je mnoho, hlavně ze začátku je dění neučesané, mění se polohy, ale konečný výsledek je perfektní, včetně spousty průběžných, otevřeně zobrazených teroristických akcí. ___ Němci mají zajímavé avšak dosti pokřivené a pošpiněné dějiny a skrz filmy (třeba Das Leben der Anderen apod.) se s nimi vyrovnávají na výbornou. Jen tak dále a především velké díky Bernde. 100%. (30.03.2009)

Nestačím se v poslední době divit ( v pozitivním slova smyslu ), jak se Němci prostřednictvím filmového plátna začínají vypořádávat se svou " stinnou minulostí. " Nedávno jsem shlédnul snímek Das leben den Anderen a liboval si a teď tohle. Režisér Uli Edel zde líčí ( až dokumentární formou ) a snímku to jednoznačně prospívá , příběh německé studentské organizace RAF, která vznikla jako reakce na protest proti brutálnímu policejnímu zásahu při demonstraci v roce 67. Protesty se týkaly především války ve Vietnamu a také byly namířeny proti Íránskému šáhovi. Mezi první členy patřila mimo jiné novinářka Ulrike Meinhof. Příběh vás ihned od začátku vtáhne přímo doprostřed dění a vaši pozornost udrží po celou dobu snímku ( ikdyž maličké zvýšení tempa a prostřihy v poslední části , kdy jsou členové RAF uvězněni a souzeni ) by neuškodilo. Berte to , ale pouze jako nepatrnou výtku, na výsledný dojem to nemá rozhodující vliv. Tvůrci se snažili o co nejvěrnější zachycení autentičnosti na úkor efektičnosti, budiž jim tedy odpuštěno :o) Co musím vyzdvihnout jsou vynikající herecké výkony, brilantní kamera, střih, opravdu precizně odvedené " akční scény ", kdy má člověk silný pocit, že se ocitnul uprostřed dění, nádhera. To vše parádně " ukočírováno " Uli Edelem a ještě umocněno precizním výběrem hudby. Ta dodává snímku na dynamičnosti! Nesmírně silný zážitek, 90%. p.s. nemůžu nedodat, že jako u většiny případů i tato skupina v úplném zárodku vzniká i z pochopitelných důvodů, člověk by s nimi i sympatizoval , aby se následně původní myšlenka dostala na úplný okraj a začalo nesmyslné vraždění a odnášeli to nevinní lidé... Podobné snímky: Životy těch druhých, Mnichov - s veškerou úctou ke Spielbergovi, jeho Mnichov nesahá tomuto snímku ani " po kotníky " . (19.06.2009)

Filmy o násilí, které ohrožuje nebo ohrožovalo lidskou civilizaci, bývají někdy absurdní, ale zde je to jiné. Protože tady se reálně vystupuje násilnicky ve jménu své pravdy vůči jiným lidem. Přesněji řečeno, zde se násilí představuje provázené silným pocitem v duši jakýchsi odvetných legitimních metod uvnitř občanské společnosti proti policejní zvůli a brutalitě páchané na běžném občanovi, které jsme si užili i u nás dost v Česku, třeba jak vzpomínají pamětníci na rok 1969 a poté, tak že nic nového pod sluncem. Na to, že se zde vychází z dobového materiálu, který křísí a obráží bouřlivé události šedesátých let v tehdejším západním Německu, které tehdy plnily stránky novin celé Evropy, a vířily veřejné mínění, se mírně vymyká běžným filmovým schématům tohoto typu. Film má téměř reálně vypointovanou syrovost atmosféry a hlavně se snaživě soustřeďuje na hlavní aktéry levicové teroristické skupiny RAF a jejich osobní vztahy. Je zajímavé, že heslo (Boj a síla je otcem spravedlnosti), vzešlo právě z Německa již v 19. století, kde se považovala alternativní tradice násilí za zcela přirozený projev politického lidského ducha a tato tradice se samozřejmě přenesla i jinam. Vysokoškolsky vzdělaná Ulrika Meinhofová byla určitě větším ideologickým mozkem a tahounem této teroristické skupiny než jí vylíčil film, která se snažila o převrat a totální krach tehdejší západoněmecké Spolkové republiky. Vlastně se také mlží ve filmu o významné finanční a materiální pomoci tajných služeb východních zemí, jestli se nemýlím, tak je zmíněná pouze Stasi, která byla hlavní tajnou službou a rozvědkou Německé demokratické republiky. Tento film není určitě žádné převratné dílo, víc než o hloubku jde o obraz gradace teroristických událostí a jednání lidí v dobově podmíněných situacích a odtud je jenom krůček k povrchnímu zobecnění pohledu na ně vykonavatelů msty na mocných a bohatých. A je zde také vidět jakási levicová propaganda, která podněcuje studentský lid k revoltě a třeba jejich krédo, že za utrpení vietnamského lidu nese odpovědnost americký imperialismus a jiné. To je pro mě vada na kráse, není zde vůbec žádný důraz na psychologickou analýzu, který by mohl říci více o vnitřních pochodech a prožitcích těchto temně smutných aktérů? Ke škodě věci je také, druhá polovina filmu, místo toho aby došlo k vyvrcholení snahy udržet diváka v napětí tak se začal děj zbytečně zjednodušovat do ilustrativnosti dalších generací RAF. Je jasné, že před takovými dvaceti lety by film byl asi aktuálnější, ale dnes už událost Baader Meinhof trochu zvětrala v dnešních hrůzách terorismu. Myslím, že film tlumočil jasně, že tito lidé nikdy nehledali objektivní pravdy, ale hlavně jim šlo jen o destabilizaci společenského řádu a útok na svobodu lidstva. Pro úplnost ještě dodám, že herecké obsazení je zde opravdu perfektní a film rozhodně stojí za vidění pro ty, kteří vyhledávají tuto tématiku. (11.04.2009)