V jednom ohni

K filmovému zpracování se vyjadřovat nebudu, tam bych mnoho výtek neměla. Zaměřím se na obsah filmu a proto, kdo neviděl ať nečte, aby si mohl udělat úsudek sám. Vím, že se tu mnohým nezavděčím, ale každý máme svůj názor na věc. Předem říkám, že mám ráda přemýšlivé filmy, které se dotýkají citů i mysli. S tímto cílem jsem se podívala i na tento film. Něco je zde však evidentně špatně. Manželství, které trvá jen pár let je na pokraji krachu a my nevíme, jak se k takovému chování pár po několika letech vůbec dopracoval. Přemýšlíme, zda na počátku jejich poměrně krátkého svazku vůbec bylo něco tak silného, aby do manželství vůbec vstupovali. Nevíme, zda se vůbec někdy pokusili problémy řešit nebo prostě jen čekali, až ten druhý „prohlédne“ případně to prostě nějak dopadne. Ostatně, kdyby se neobjevil , sympatický a chápavý lékař v manželčině zaměstnání, aby zjistila, že coby kdyby…asi by to ještě nějakou dobu pokračovalo manželovým sledováním porna ve volných chvílích a manželčiným trucovitým nezájmem o společný domov. Ale nastává chvíle, kdy se mladý muž svěří otci s tím, že je doma konec. A zde je další kámen úrazu. Víra je podle mne niterná věc, ke které se přistupuje s jistým ostychem a člověk by měl mít chuť do ní proniknout. V tomto filmu je nám předkládána s typickým americkým patosem, který snad ještě znásobil i český dabing. Nedivila bych se, kdyby otcovy promluvy, případně i rady jeho zapáleného kolegy, dokázaly udělat z hlavního hrdiny ateistu. Ale ne, on prohlédl – vyhodil počítač, přestal sobecky škudlit na svou vysněnou loď. A ejhle, když manželka zjistí, že zaplatil její matce nákladnou rehabilitační postel , rázem pochopí, že se její manžel stal úžasným a radostně oba dva všechny problémy hodí za hlavu a obnoví svůj svatební slib navždy, za přítomnosti usmívajících a slzících rodičů i chápajícího kolegy. Podle mě prostě takto moderní film, který by měl promlouvat o síle víry, vypadat nemá. (15.01.2013)

Tento film si pamtuju i z důvodu, že mě rozbrečel. Sice to nebylo tím filmem, ale tím, že jsem si málem vypíchl ok, tak mi to uvízlo v paměti. Bohužel v negativním smyslu, že když člověk neví co dělat, začně věřit a najednou ááááááááá všechno se mu vydaří, manželka se vrátí. Ale tak to doprdele nefunguje! (10.02.2010)

Citovo veľmi prázdny film zaoberajúci sa veľmi dôležitým problémom dnešnej doby - rýchlo sa končiacimi manželstvami. 40-dňová príručka od otca ako nájsť opäť vieru v Boha, ako nájsť vieru v seba samého. Avšak rady podané plocho, bez hĺbky, medzi otcom a synom prázdno ako v priepasti. Za odvážny výber tematiky však prihodím hviezdičku. (22.01.2010)

Rozhodně zvláštní film. U kterého mě udivuje, jak hodnotící diváci soudí podle toho, jestli v něm jsou, nebo nejsou "náboženské kecy". VŽDYŤ TO JE SNAD JEDNO, NE? Přece taky nikdo nenadává na film o eutanazii, že mu někdo cpe do hlavy kecy o eutanazii, ale hodnotí film jako film, ne? A mně tenhle film zaujal. Herecky to občas skřípe, ale kamera i režie jsou slušné, střihu mohlo být víc, zajímavé je však ono drama nejen hlavních hrdinů. Náboženský pohled je jen určitým osvěžením příběhu - podobné věci se v jiných filmech řeší pomocí psychoanalýzy, pobytu na rajském ostrově, tak proč ne doprčic metodou víry? Důležité je, že to šlape, jak má. (04.08.2010)

I keď sa kresťanstva dotkli len nepatrne, vo filme získava dostatočnú podporu. Ten akýsi moment zlomu v Calebovom snažení bol hlavne moment, kedy si uvedomil že do toho nedával srdce. Bolo by ale vzácne nájsť muža ktorý by zachoval stanovisko ako náš hlavný hrdina. A tento love story má ešte jeden zádrheľ - už od začiatku nám bolo prezradené ako sa skončí, preto prekvapenia môžeme odložiť stranou, mnoho ich tu nenájdeme. Aj napriek tomu, že náš príbeh pôsobí zázračne, nájde sa pár pekných momentov a samozrejme hudba je radostná a empatická, tak prečo nie. (28.05.2012)