Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip TopolVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
Jeden dlouhý "klip" k poměrně starému albu Psích vojáků. Nejslabší jedinci odešli z kina již po prvních deseti minutách, silnější nátury po půl hodině a jen pár zbylých mohykánů vydrželo do závěrečných titulků. Jedná se nepochybně o zajímavý a ojedinělý počin, ale s knihou (prý) příliš společného nemá, hlavní hrdina je krajně nesympatický, jeho "vztah" s onou dívkou téměř k neuvěření a těch pouze pár silnějších momentů, které ovšem téměř vždy pohřbila triková a efektová onanie, mi tedy k aspoň solidnímu filmovému zážitku, bohužel, nestačilo. Škoda. ()
Zpracování jedinečné jako neloupaný pomeranč v rozkroku hradní stráže, ale zároveň podobně smysluplné. Změna režimu, porevoluční změny - zlo, chlast, děvky, cigarety, žena, vlak. Spousta momentů, ale silná je jen hudba a básně Topola v podání Topola. A občas se to i povedlo vystihnout obrazem, ale většinou ne. Psí vojáky mám rád a tak stačilo poslouchat a byl jsem šťastný, beze zvuku bych zešílel a kombinace je stravitelná. ()
Klasické téma /Nechala mě, jsem smutný./ zabalené do přesně takových slov, jaká se mi líbí. V několika scénách byl princip koláže využit takovým způsobem, že mě to vyloženě nadchlo. Fascinace oknem mi má co říct. Zároveň se mi dost líbila "bledá" scéna v zrcadle, výmluvněji v tak málo gestech a beze slov snad lásku ani popsat nelze. Hudební složka a hlas rovněž velmi autentické, tedy sžíravé. Jsem spokojena. ()
Jak ohodnotit báseň? To snad ani nejde, spíš se rozhodnout mezi oslovila a nepochopeno. Zůstal jsem někde mezi... Pocity, které ve mě film vyvolaly, byly silné jako milovaní Psí vojáci a osobnost Filipa Topola (pohříchu neznám tvorbu jeho bratra Jáchyma, i když jsou vzájemně propojeni). Ano, jsem zaujatý, přimhuřuji obě oči a nechávám se lákat Poetikou. Za odvahu takovou věc natočit se klaním. Na DVD se vyskytuje dokument "film o filmu", který je jakýmsi volným navazováním atmosféry a nepůsobí ani trochu zbytečně (jako většina mluvících hlav a plácání se po zádech u jiných snímků). Právě naopak. ()
Zfilmovat "nezfilmovatelné" je vždycky výzva. Vít Pancíř do toho šel a vůbec se nebál. Já se jeho výplodu bála - zbytečně. Sestra je poetická, odvážná, originální, hudební. Obdivuju Jáchyma, miluju Psí vojáky, mám slabinu pro expterimentální tvorbu. Sestra mě okouzlila a taky trochu pobouřila. Ojedinělým, neotřelým způsobem. ()
Galerie (9)
Photo © Artcam
Zajímavosti (7)
- Narozdíl od stejnojmenné literární předlohy Jáchyma Topola, jež se odehrává během tří let po roce 1989, snímek přesné časové určení opomíjí. (hippyman)
- Samotné natáčení trvalo rok, aby byla ve filmu všechna roční období. (hippyman)
- Sám režisér přirovnává snímek s dvěma filmy Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961) a Hirošima, má láska (1959). (hippyman)
Reklama