Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip Topol, Kristýna JohanesováVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
Velmi dlouho se mi tu válela a padal na ni prach. Měla jsem obavy si film pustit, vím totiž jistě, že jakoukoliv knihu Jáchyma Topola nemám šanci strávit, je na mě už poměrně složitej. Ale zvědavost mi nedala a nelituju. Film mě neuvěřitelně zharmonizoval, nevím proč, nevím čím, když verše jsou vyštěkávány syrově, ale zažila jsem onen zvláštní stav, kdy se kolečko v přehrávači dotočí a člověk ještě chvíli tupě zírá do zdi. Čímž nechci říct, že bych si vymyla mozek :-), ale rozhodně došlo k restartu, kterej občas potřebujeme všichni. Vizuální a hudební stránka = naprostá paráda, palec nahoru i za použití analogové kamery, která přidala atmosféře grády :-). ()
Je pro mně nemožné objektivně zhodnotit tento snímek. Určitě by na něj neměl chodit někdo, koho míjí poetika Jáchyma Topola a Psích vojáků, ani ten, kdo očekává adaptaci románu Sestra. Chápu proto diváky, kteří to po čtvrthodině zabalili. Tento snímek (zdráhám se napsat film) totiž na Topolovy neználky celkem kašle, což lze možná odsoudit, z mého úhlu pohledu je to spíš obdiv k neústupnosti a neochotě podřizovat se masovějšímu vkusu. Zkrátka, bratry Topoly mám rád, Sestru považuju za jednu z nejlepších knížek, co jsem přečetl a tento celovečerní klip její náladu dokonale vystihuje, tímto chválím i Víta Pancíře za jeho perfektní vizuální zpracování. ()
S filmovou adaptací mé nejoblíbenější české knihy nemohu být spokojená. Pravdou je, že realizace proběhla nejlepším možným způsobem - žádné dialogy, jen hlas Filipa Topola, hudba Psích vojáků a zdánlivě nesouvisící umělecké obrazy. Asi ve dvou momentech to bylo přesně ono, zhmotnění atmosféry. Je sympatické, že spousta věcí není vyřknutá nahlas. Ale co si z tohoto film odnese člověk, který předlohu nečetl? REEDIT 2012: Zvyšuju, nevím, jestli je to hormonama, ale aj slza ukápla a musím si zase něco přečíst. Klidně znova Sestru. Jak z ní, tak z hudby a textů Vojáků čiší běsi. (Ono zhmotnění atmosféry: jednak milovaná pasáž z tržiště, jednak s Cikány, plus voice-overový útěk psů lesem.) Mimochodem, realismus s hvězdičkou. ()
Nikdy jsem nic od Jáchyma Topola nečetl. Tento experiment, ve kterém Filip Topol čte či zpívá bratrova slova, vypadá střídavě jako videoklip k audioknize či hudbě Psích vojáků. Většinou jsem nechápal v jakém vztahu jsou obraz se zvukem. Umocňují se? Ruší? Každopádně jsou každý někde jinde. Většina scén je přesto docela zajímavých, ale zase: změnilo by se něco, kdyby se jejich pořadí náhodně změnilo? Myslím, že je to podivnost vhodná pouze pro fanoušky předlohy. ()
Sestra patří k nejlepším knihám, co jsem kdy četla. Moc podobností filmu s knihou bohužel nevidím. Pro mě naprosto chybí mystičnost, kterou je děj prodchnutý, syrovost, naléhavost. Ikdyž mám Filipa Topola ráda, jeho hlas ani způsob přednesu mi k tomu nesedí. Snaha asi byla, každý si knihu v hlavě promítá jinak. Alespoň hlavní představitel docela odpovídá. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Jedna z knih podpírajících na konci filmu zrcadlo, je předloha filmu – román "Sestra" Jáchyma Topola. (WernerDMZ)
- Samotné natáčení trvalo rok, aby byla ve filmu všechna roční období. (hippyman)
- Hudba Psích vojáků byla nahrávána naživo, což má podtrhovat syrový dojem z filmu. (hippyman)
Reklama