Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip Topol, Kristýna JohanesováVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
S filmovou adaptací mé nejoblíbenější české knihy nemohu být spokojená. Pravdou je, že realizace proběhla nejlepším možným způsobem - žádné dialogy, jen hlas Filipa Topola, hudba Psích vojáků a zdánlivě nesouvisící umělecké obrazy. Asi ve dvou momentech to bylo přesně ono, zhmotnění atmosféry. Je sympatické, že spousta věcí není vyřknutá nahlas. Ale co si z tohoto film odnese člověk, který předlohu nečetl? REEDIT 2012: Zvyšuju, nevím, jestli je to hormonama, ale aj slza ukápla a musím si zase něco přečíst. Klidně znova Sestru. Jak z ní, tak z hudby a textů Vojáků čiší běsi. (Ono zhmotnění atmosféry: jednak milovaná pasáž z tržiště, jednak s Cikány, plus voice-overový útěk psů lesem.) Mimochodem, realismus s hvězdičkou. ()
Pořád myslím na ty zvuky: na volání tramvaje, na zmrzlináře, na zrcadlo, které je v souladu s Vámi. Na pomíjivosti života nejsou medicíny, ba ani příručky. A co se filmu týče, rozhodně jeho působení tady světě souhlasně odkývám. Plápolá tu modrá, což je nepochopení a extrémní oddanost žánru mezi uživateli. Knížka volala o pomoc a byla tím nejtěžším, co jsem přelouskal. Film naopak rozpustil písmena a složil z nich pěknou výstavu zmaru. Nejdou ruku v ruce, což je dobře. Dává to tomu takovej další rozměr. ()
Ne nadarmo je ústředním motivem zrcadlo, jelikož každý záběr je jako střípek o němž ale bohužel nevíme, kam patří. Každý muž, když poprvé ve svém životě uvidí k sobě padat hvězdu, zavře oči, aby si něco přál. Když je však otevře, uvítá ho jen nekonečná temnota. Bez této zkušenosti by však nikdy nepoznal jaký je skutečný život. Díky Vítovi Pancířovi za tento pokus. Už jen za tu snahu má u mě neskonalý respekt. ()
Romanova prvotina Jachyma Topola z roku 1994. Sestra, to je CD,ktere natocili Psi vojaci v navaznosti na tuto knihu.A do tretice Sestra je film rezisera a scenaristy Vita Pancire, ktery v roce 2008 vznikl na motivy Topolova romanu s hudbou Psich vojakumO doslovnou adaptaci Topolovy knihy se nejedna, presto se znatelne drzi jejich zakladnich motivu.Vyzdvizena milostna zapletka prinasi do obrazove neuchopitelneho filmu jasnou dejovou linku,kterou mohou chapat i divaci, kteri nepatri k Topolove generaci., knihu necetli a hudbu Psich vojaku nikdy neslyseli.Otazkou je,jestli to staci na celovecerni film.Vysoka mira stylizace je diky vyborne kamere Vita Cihaka unosna.Tento film urcite vybocuje z komercne upocene rady trapnosti. ()
Sfilmování pro mě zásadního románu, jsem si představoval poněkud jinak. Z tohoto ,,pokusu" jsem neměl vůbec nic. Kdo je David, kdo Bohler, Potok atd? Útržkovitě a nepochopitelně slepené útržky z románu bez jasné souvislosti a dějové linky. Nezávislost a tím i levnost filmu neprospěla vůbec. Je mě jasný, že román patří do kategorie ,,nesfilmovatelných", ale to byl například Pán prstenů před pár lety taky. Lepší scénář a delší minutáž a o pár korun víc na výpravu, ještě jenou přečíst a půjde to. Tohleto mě jen přimělo vytáhnout a oprášit starý desky Psích Vojáků a opět si je dostat do hlavy. Takže to vlastně smysl mělo :-). ()
Galerie (9)
Photo © Artcam
Zajímavosti (7)
- Hudba Psích vojáků byla nahrávána naživo, což má podtrhovat syrový dojem z filmu. (hippyman)
- Sám režisér přirovnává snímek s dvěma filmy Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961) a Hirošima, má láska (1959). (hippyman)
- Bylo vytvořeno 11 kopií filmu. (hippyman)
Reklama