Sister
Režie:
Vít PancířScénář:
Vít PancířKamera:
Martin ČihákHrají:
Verica Nedeska, Jakub Zich, Perla Kotmelová, Ivana Stejskalová, Přemysl Bureš, Jáchym Topol, Filip Topol, Kristýna JohanesováVOD (1)
Obsahy(1)
Film na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal před pěti lety pracovat na scénáři k filmu Sestra podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Vít Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol. Vít Pancíř vybral z knihy jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci. Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Ivo Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (4)
Recenze (89)
Díky bohu, že čtení Sestry nemá s touhle statickou ilustrací vybraných pasáží nic společného. Mrtvý film, zatuchlý svými postupy, svou plytkostí, svým klouzáním po výjevech z knihy bez jakéhokoliv kontextu. Ukázka toho, jak neadaptovat postmoderní literaturu. PS: K pobavení ze zajímavostí: "Sám režisér přirovnává snímek s dvěma filmy Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961) a Hirošima, má láska (1959)." Ha-ha-ha. ()
Po dlouhé době opravdu originální a intenzivní český počin. Výborně zpracované po vizuální i hudební stránce, navíc dlouhé (spíše krátké) tak akorát, vzhledem k tíži a způsobu sdělení obsahu. Výborně, skvěle, a to nejen pro milovníky bratří Topolů! 9/10 PS: útěk některých diváků z kina jsem zažil také, není se ale čemu divit, toto není film vhodný pro masové publikum, je to typický art, spíš by bylo divné kdyby nahodilí "popkorňáci" reagovali jinak... ()
Pro ty, kdo nečetli předlohu, podle mě absolutně nesrozumitelné, Pancířova Sestra funguje především jako doplněk k Topolovu románu. Perfektní je vcelku pochopitelně hudební doprovod Filipa Topola a taky cameo rolička Jáchyma Topola potěší. Filmu se velmi dobře podařilo využít některé hlavní opakující se motivy románu – různé podoby světla, zrcadla, sny (i když radikálním zkrácením ztratily na svém kouzlu a působivosti), neustálý pohyb hlavních hrdinů (i když není ve filmu ničím motivován). Jiná témata Topolovy hutné prózy zůstávají zcela stranou, úplně ji pravděpodobně zfilmovat nelze, ale já bych radši viděl komplexnější adaptaci. Nejvíc se mi líbila scéna z hračkářství a cestování vlakem kamsi na východní Slovensko za životem na trhu. ()
Nikdy jsem nic od Jáchyma Topola nečetl. Tento experiment, ve kterém Filip Topol čte či zpívá bratrova slova, vypadá střídavě jako videoklip k audioknize či hudbě Psích vojáků. Většinou jsem nechápal v jakém vztahu jsou obraz se zvukem. Umocňují se? Ruší? Každopádně jsou každý někde jinde. Většina scén je přesto docela zajímavých, ale zase: změnilo by se něco, kdyby se jejich pořadí náhodně změnilo? Myslím, že je to podivnost vhodná pouze pro fanoušky předlohy. ()
Zfilmovat "nezfilmovatelné" je vždycky výzva. Vít Pancíř do toho šel a vůbec se nebál. Já se jeho výplodu bála - zbytečně. Sestra je poetická, odvážná, originální, hudební. Obdivuju Jáchyma, miluju Psí vojáky, mám slabinu pro expterimentální tvorbu. Sestra mě okouzlila a taky trochu pobouřila. Ojedinělým, neotřelým způsobem. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Bylo vytvořeno 11 kopií filmu. (hippyman)
- Jedna z knih podpírajících na konci filmu zrcadlo, je předloha filmu – román "Sestra" Jáchyma Topola. (WernerDMZ)
- Samotné natáčení trvalo rok, aby byla ve filmu všechna roční období. (hippyman)
Reklama