Jezero smrti

Dlouho, ale opravdu dlouho na mě takhle nezapůsobil film jako právě Eden Lake. Teror ze strany výrostků je podán dost surově. S hrdiny jsem opravdu soucítil a to se mi nestává často. Nenávist jsem si k těm parchantům vypěstoval už od samýho začátku a ta stále sílila. Hrozně moc jsem přál hrdince, aby přežila a všem spratkům dala co proto. Konec mě však naprosto šokoval. Drsný, krvavý a přesto reálný snímek. 9/10 (12.02.2010)

Hororům jsou občas vytýkány klišé a stereotypy, přestože jsou to právě ony, které posilují nevyhnutelnost událostí tím, že z pravidel a očekávání ani na moment nevybočí. Co se v jiných žánrech stává tisíckrát omletým schématem, je v hororu osudovostí. Tomu odpovídá koncept identifikace s postavami pozměňovaný v průběhu filmu – divák začíná jako klaďas (páreček), ale ve druhé půli se mění v ty, kdo mučí a ubližují, protože svým voyeuristickým zájmem prodlužuje utrpení obětí a film to o něm moc dobře ví. Leckdo u konce jistě zatouží vrátit se do pozice párečku a pomoct jim seřezat záporáky, jenže je pozdě. Musí to vytrpět s nimi. Něco jako když se vám přetrhne lano při bungee jumpingu. ____ Proč mám opět ten důvěrně známý pocit, že zatímco většina filmů nám bezostyšně lže a operuje s nereálnými hrdiny, jedině horory odpovídají skutečnosti. Zvláště pak současná oblíbená módní vlna anti-frankensteinovského hyperrealismu výhradně lidských monster. Ono je to velice ošidné, protože štáb se při natáčení nepochybně bavil – jako se to ostatně děje při každém natáčení, pokud tedy nerežíruje Kubrick, který dělal jeden záběr na 70krát –, ovšem nejzazší hmatatelné síle fikce to v dopadu kupodivu nikterak nebrání. Proto jsou horory herecky nejméně náročný žánr – protože odpovídají životu a herci nemusejí číst vykonstruovaný scénář a přebírat rejstřík akčních, melodramatických nebo oduševnělých hrdinů. Stačí jim sáhnout do podvědomí, do oblasti, kde mají nahrány odpradávna zafixovaný darwinistický kódy. ____ Ten film jistě potěší feministky, protože zjevně umísťuje středobod vyprávění do ženy. Chlap je zde slaboch a pouhý strůjce mučení – jak v rovině neschopnosti hrdinku chránit (přitom Michael Fassbender hrál ve 300), tak v rovině hlavních záporáků. ____ Zjevná je paralela s filmem This Is England. Jeden ze záporáků v něm dokonce hrál (Thomas Turgoose) a pouze se přesunul z role skinheada do role hixploitationera, burana mučícího bezbranné měšťáky. Vtip je v tom, že do obou rolí dorostl nikoliv vlastní vinou – tím, čím je, se stal díky špatnému sociálnímu zázemí, jinými slovy, když je fotr hajzl, je hajzl i dítě. Ostatně, jistě ne náhodou je hlavní hrdinka vychovatelkou dětí ve školce a nesporně i budoucí matkou. Celý film tudíž tematizuje koloběh dítě-puberťák-rodič a ptá se po bodu, kde se tento koloběh zvrtne a začne produkovat násilníky. (24.11.2008)

Horor, po jehož skončení se mi nechtělo dělat nic veselého, to je Eden Lake. Je to velmi dobře natočené, napětí se stupňuje v podstatě každou vteřinu a je zde i několik scén, které nejenže šokují, ale zamrazí vás z nich do morku kostí. Přesto nedávám maximální hodnocení ze dvou důvodů: 1) nesnáším když postavy dělají HODNĚ BLBÉ a nereálné věci, a v posledních minutách se mi tedy moc nezdálo, co hlavní hrdinka udělala; 2) dále pak nečinnost ostatních přihlížejících "útočníků v partě" v některých scénkách je také dost ujetá. Jsme jen lidi, tohle bylo fakt moc. Jedno dítě terorizuje - OK, ale celá banda? Hmm. (26.02.2009)

Velmi drsná letní vybíjená, při níž na jedné straně stojí manželský pár a na druhé partička všeho schopných teenagerů, je napínavá od začátku až do konce. Ovšem sílu takového Vysvobození nemá ani náhodou. Přesto za jedno podívání Eden Lake určitě stojí a moc chyb na něm nenajdete. Je to taková formálně dokonalá, ale hodně chladná brutalitka. (20.07.2009)

Ano, s mladými už to opravdu není co to bývávalo a tenhle film dává tomuto názoru za pravdu hodně, ale opravdu hodně drastickým a sugestivním způsobem. Příběh o nahánění páru bandou útočníku není nijak originální, jenže to by těmi útočníky nesměla být banda zkažených a nevychovaných puberťáků. A ty jsou vykresleni opravdu věrohodně a budete je nesnášet hned po prvním střetnutí. A pár je navíc velice sympatickej a v podobné situaci bych se asi zachoval stejně. Ale nejdůležitější je tady atmosféra. Ta je tady opravdu vynikající a ten vzrůstající pocit bezmoci se z filmu přenesl i na mě. Tu úplnou bezmoc navíc korunuje nekompromisní závěr, kterej jsem opravdu nečekal a byl fakt docela krutej. Britové dokázali, že umí budovat atmosféru v hororech v poslední době asi nejlíp. Překvapivě hodně mrazivý zážitek. 80% (23.01.2009)