Jezero smrti

No, s filmy totoho typu (laicky je označím za "vyvražďovačky") nemám moc zkušeností, protože je obecně považuju za ztrátu času. Ale jak vidím, možná nebude na škodu nějaký takový občas vyzkoušet. Ne, nebál jsem se, ale napětí a atmosféra plná zoufalství a beznaděje, diváka čeká. Realičnost a naturalismus mě rozhodně zaujaly, zvláště s ohledem na žánr (ale dlouho jsem vydejchával "běh" ženy po jejím zranění nohy, když jak laň vyklusala kopec od "ohně", přestože se jen chvíli předtím ani nemohla vyplazit do stráně; ikdyž se to pak snažila maskovat pajdáním). Sociální a morální podtext by zde rozhodně měl být cítit (že je chování těch puberťáků přehnané? a jak dlouho si ještě budeme říkat, že tohohle přece nejsou schopní, vždyť jsou to jen děti?!). Docela mě ale zaráží v řadě komentářů slova "nelogičnost chování postav" (ok, zřemě tu jsou jedinci, kteří by si dokázali zachovat chladnou hlavu, když by jim šli po krku nevyzpitatelní spratci, ale já sám si nedokážu odpovědět na otázku, jak bych se asi choval v té a v té situaci být v jejich kůži). No, závěr byl docela síla, ale nemůžu jednoznačně říct, jestli jsem s ním byl spokojen nebo ne (akorát ty sluneční brejle si už mohli tvůrci odpustit). Původně jsem přemýšlel jen o průměru, ale tenhle film si zaslouží 4* pozornosti. (12.02.2010)

Hororům jsou občas vytýkány klišé a stereotypy, přestože jsou to právě ony, které posilují nevyhnutelnost událostí tím, že z pravidel a očekávání ani na moment nevybočí. Co se v jiných žánrech stává tisíckrát omletým schématem, je v hororu osudovostí. Tomu odpovídá koncept identifikace s postavami pozměňovaný v průběhu filmu – divák začíná jako klaďas (páreček), ale ve druhé půli se mění v ty, kdo mučí a ubližují, protože svým voyeuristickým zájmem prodlužuje utrpení obětí a film to o něm moc dobře ví. Leckdo u konce jistě zatouží vrátit se do pozice párečku a pomoct jim seřezat záporáky, jenže je pozdě. Musí to vytrpět s nimi. Něco jako když se vám přetrhne lano při bungee jumpingu. ____ Proč mám opět ten důvěrně známý pocit, že zatímco většina filmů nám bezostyšně lže a operuje s nereálnými hrdiny, jedině horory odpovídají skutečnosti. Zvláště pak současná oblíbená módní vlna anti-frankensteinovského hyperrealismu výhradně lidských monster. Ono je to velice ošidné, protože štáb se při natáčení nepochybně bavil – jako se to ostatně děje při každém natáčení, pokud tedy nerežíruje Kubrick, který dělal jeden záběr na 70krát –, ovšem nejzazší hmatatelné síle fikce to v dopadu kupodivu nikterak nebrání. Proto jsou horory herecky nejméně náročný žánr – protože odpovídají životu a herci nemusejí číst vykonstruovaný scénář a přebírat rejstřík akčních, melodramatických nebo oduševnělých hrdinů. Stačí jim sáhnout do podvědomí, do oblasti, kde mají nahrány odpradávna zafixovaný darwinistický kódy. ____ Ten film jistě potěší feministky, protože zjevně umísťuje středobod vyprávění do ženy. Chlap je zde slaboch a pouhý strůjce mučení – jak v rovině neschopnosti hrdinku chránit (přitom Michael Fassbender hrál ve 300), tak v rovině hlavních záporáků. ____ Zjevná je paralela s filmem This Is England. Jeden ze záporáků v něm dokonce hrál (Thomas Turgoose) a pouze se přesunul z role skinheada do role hixploitationera, burana mučícího bezbranné měšťáky. Vtip je v tom, že do obou rolí dorostl nikoliv vlastní vinou – tím, čím je, se stal díky špatnému sociálnímu zázemí, jinými slovy, když je fotr hajzl, je hajzl i dítě. Ostatně, jistě ne náhodou je hlavní hrdinka vychovatelkou dětí ve školce a nesporně i budoucí matkou. Celý film tudíž tematizuje koloběh dítě-puberťák-rodič a ptá se po bodu, kde se tento koloběh zvrtne a začne produkovat násilníky. (24.11.2008)

This Is England. Banda výrostků, proti které jsou kolegové z estonské Klass milosrdní samaritáni, zrovna neměla nic lepšího na práci, a tak se jala terorizovat mladý sympatický pár. Doslova. A proč se omezovat jen na neškodné propíchnutí pneumatiky, když můžeme upalovat zaživa? Jsme přece děti... Po technické stránce nejsem schopen Eden Lake hodnotit, protože tohle mě totálně smetlo. Zhnusení z fyzického a psychického mučení se násobí právě kvůli bytostně odporným teenagerům, drobným detailům (natáčení mobilem!) a v neposlední řadě atmosféře beznaděje. Posledních 5 minut filmu jsem nesledoval, jen zíral. Zatraceně realistické, zatraceně podnětné k nejrůznějším diskuzím. Nebo jen zatraceně děsivé. 90% (09.12.2008)

Svůj účel plní tohle hixploitation dobře - vzplanete u něj spravedlivým hněvem vůči hnusným buranským dětským (!) záporákům a zato, co provedli slušným středostavovským hrdinům z města, jim budete přát co nejbolestivější smrt (dalece přesahující přiměřený trest). Taky si budete klást otázku, co byste v té které situaci udělali vy, zanadáváte si nato, jak jsme vykastrovaní civilizací a jací jsou ti dnešní fakani malí zmrdi a zatrne vám při pár chuťovkách (mučení Stevea). Ale hlavně, hlavně se narozdíl od řady podobných titulů (HOSTEL, WOLFCREEK), nebudete ani na chvíli nudit, byť konec na můj vkus poněkud vyšuměl. (02.02.2009)

Kurevsky krásnej lom a děti, jejichž výchova se rodičům vymkla z rukou…. Musím u hororu přistoupit na nelogické chování? Opravdu musím? Já říkám, že ne! To ať si klidně chcípnou! A tady se to celkem daří! Napínavý to je, vždyť jde o život a jak vidíte, emoce to dokáže vzbudit taktéž. Dále je to krvavé (přiměřeně) a díky chování některých jedinců stupidní (hodně). Ale 83 minut, ve kterých se stále něco děje a máte chuť vtrhnout mezi ty parchanty – asi stojí za shlédnutí. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ **** Co uvidíme (možná) příště? Jsou opravdu jen dva druhy dětí? Jedni od jezera, druzí z rumunských lesů? Kdo je horší? Kam patří Mirek Dušín? (21.02.2009)