Ip Man

Lepšie to už dopadnúť hádam ani nemohlo. Samozrejme, čo sa týka histórie, je to silno zromantizovaná a zmytologizovaná verzia toho, čo sa naozaj stalo, ale tak to má proste byť. Je to predsa film o národnom hrdinovi a do takýchto vecí nejaký ten pátos proste patrí. Ba je priam nutný. A že sa to v tomto prípade podarilo namixovať prenáramne. Režisér film postavil na overenej formulke. Čínsky hrdina-japonský votrelci-kopec akcie. A za pomoci svelo dávkovaného heroizmu, drámy (tj pátos) a akcie vykuchtil film, ktorý je vo svojom obore dokonalý. Ip Mana budete milovať. Budete milovať jeho ležérnu polohu, budete ho milovať ako starostlivého otca, budete ho milovať ako hrdinu. Z hláškou "I am only a chinese man" sa Donnie už definitívne zarezal hlboko, hlboko do môjho hongkongského srdca, hneď vedľa takých borcov ako sú Sammo Hung a Yuen Biao. Apropo Sammmo Hung. Ten robil bojovú choreografiu. Spojenie Yen a Hung vyústilo do jedných z najúžasnejších bojových scén aké boli kedy natočené. A to či už ako súboje lahodiace oku, alebo ako nádherná ukážka umenia Wing Chun. Veru, lepšie to už dopadnúť hádam nemohlo. Ip Man dokonca predčil moje očakávania. (10/10) (07.01.2009)

Ip Man vs. 10 japonských černých pásů je jistě nějaký vrchol mezi martial art scénami. Jinak velmi slušný snímek o další legendě Číny, slavném mistrovi wing chun. Donnie Yen se u mně rázem z téměř nezámého stává velmi sympatických hercem, dokonce v některých momentech i sympatičtějším než ti relativně známější jako je Li či další. A charisma taky nechybí. Film se rozjíždí docela zvolna a typicky pomalu rozvíjí Ip Manův příběh, dojde i na první taktéž skvělý zápas proti dalšímu mistrovi, aby pak po půl hodině pohody, právě když se rodina Ip stane populární, vtrhli na scénu Japončíci a všechno zničili. A pak film náhle přeřadí a máme tu prvotřídní dramu z války. Japonci jsou jako obvykle velmi arogantní a nesnášenlivý, takže všichni obyvatelé Foshanu mají co dělat, aby přežili. Docela musím tu Čínu litovat, neměla to v posledních stoletích vůbec lehké a ani dneska to není zrovna ideální. Po technické stránce je film výborný, jak jsem už napsal, bojové scény jsou choreograficky zvládnuté na jedničku (a to wing chun je kvůli dechberoucímu Donniemu naprostá paráda), snad jen ty zpomalovačky tam nemusely být. Hlavní hudební motiv mi bude ještě nějaký čas hrát v hlavě, ostatní jsou taky vcelku povedené a využívané v pravé momenty. Takže v klidu 4 a určitě si seženu další díl, i když těžko říct, jak to bude fungovat bez všudypřítomné bídy a strachu vyvolané okupanty. No, uvidíme. PS: Je fajn pozorovat postupné prozřetí a vývin Ip Mana napříč japonským terorem. hlavně v konfrontaci s tlumočníkem. (14.09.2011)

Nápadité a svižné spracovanie, parádne choreografie a sympatický hlavný hrdina, ktorý je v jadre dobrotivý a priateľský, ale vie to skutočne pekelne rozbaliť. Zobrazenie japonskej okupácie dodáva inak trochu slabému príbehu značnú dávku pôsobivosti a k ​​postavám si divák dokáže vytvoriť vzťah aj napriek tomu, že vedú celkom prapodivné dialógy a neoplývajú ktovieako výraznými emóciami. Film síce viac ocení čínske publikum, pre ktoré sú všetky činy postáv otázkou národnej hrdosti, ale aj nezaujatý divák sa zaručene skvele pobaví. Áno, na prvý pohľad je to určite výborný bojový film s rozmanitými a dynamickými súbojmi, ale ďalšie veci vo mne vzbudzujú rozporuplné reakcie. Kung-fu filmom síce nijako zvlášť neholdujem, ale Ip Man si rozhodne zaslúži rešpekt. (22.12.2019)

Ip man je film s výtečnými souboji a hodně slušným příběhem. Potíž je v tom, že místy film působí jednak hrozně kýčovitě a jednak přespříliš vlastenecky, což není nikdy dobré a obzváště ne v případě Číny. Scény, kdy mistr Yip cvičí číňany a kdy ti pak bojují s bandity jsou fakt hodně laciné. Naštěstí je ve filmu Donnie Yen, který je nejen brutální bijec, ale je i nesmírně charismatický. Díky němu lze leckteré nešvary Ip manovi odpustit (03.01.2011)

Čínská fretka Donnie Yen s překypujícím adenosintrifosfátem ve svalech rozjíždí komplexní Wing Chun show s několika výbornými momenty (Yen vs japonská desítka, závěrečný boj). Hudba Kenji Kawaie (Dragon Tiger Gate) balzámová. Choreografie Sammo Hunga nápaditá, ale přeseknul bych pár bezpečnostních lan. Již zmíněný závěrečný fight má neskutečnou gradaci, judista Hiroyuki Ikeuchi odvedl dobrou práci, ale ty kulometné paže Yena jsou prostě neuvěřitelné a těch pár vteřin, co se souboj prolíná s Mook Yan Jongem v dojo, působí obrovsky obdivuhodně, výchovně, inspirativně... 90% (26.10.2009)