Ip Man

Solidní martial art řežba, u které jsem čekal vrchol žánru a nestalo se. Donnie Yen je sice bezchybný a bezkonkurenční frajer, který nemá s nikým problémy a dokonale ovládá své umění, ale místy lano přehlédnout nešlo, potěší pár skvělých scén (viz. Donnie vs 10 chlapů), ale na 5* mi tu chyběla ta drsnost a brutálnost, která byla například ve Wrath of Vajra. 75% (12.05.2014)

Donnie Yen ukazuje a dokazuje, že patří mezi současnou elitu, která se objevuje ve filmech s bojovou tématikou. Film není jen bezmyšlenkovitá rubacine, ale má i povedený příběh. Krásně všechno zapadá do sebe, perlou filmu jsou tak jak jsem očekávál bojové scény, u Donnie Yena vždy na špičkové úrovni, souboje byly prostě dechberoucí. Při sledování filmu jsem měl pocit, že už jsem něco lehce podobného viděl....malá podobnost se snímkem Fist of Legend tam je....Čína vs Japonsko, mladý mistr vs generál:) Sečteno a podtrženo, více takových filmů pls. Jeden z nejlepších filmů o bojovém umění. (30.03.2009)

"Zásah, zásah, zásah ... všechno to byly zásahy." Uznávám, že moje bojové umění není tím nejlepším na světě, neboť po třetím saltu se dvěma vruty vzad spontánně ztrácím přehled o postavení podlahy vůči obloze. To takový strýček Ip sice nemá žádnou školu bojových umění a své wing chun si doma syslí pro vlastní potěchu, ale pokud ho okolnosti donutí, tak skutečně není potřeba příliš dlouho pokorně dumat nad tím, čí petelice přelomí nejvíc kostí. Je to nekompromisně zábavné a pokud někdo potřebuje jednoduchý návod na složení deseti bojovníků, tak ať se na kulometnou palbu strýčkových pěstí klidně mrkne. (10.07.2012)

Nikdy mě nepřestanou udivovat filmy o bojovém umění, po výborném, ale trochu moc americkém snímku Fearless, kde se již tradičně hlavní role zhostil Jet Li, je tento film s Donnie Yenem lahodným překvapením a dalším dílem do sbírky nejlepších filmových počinů za rok 2008. Už od počátku jsem byl velmi zvědavý, jak se Donnie Yen své role ujme a nejen, že jsem po zhlédnutí filmu nebyl zklamán, ba naopak, byl jsem přímo nadšen. Děj je zasazen do období před 2. světovou válkou, kdy Japonsko okupovalo Čínu. Příběh nás zavede na stopu mistra bojového umění Wing Chun do městečka Fo Shan, kde Ip Man žil a jako aristokrat většinu svého času věnoval zdokonalováním svých technik. Přišla však válka a nastala doba japonského teroru. Mistr se musel vzdát svého panství a pracoval dokonce jako chuďas v uhelném dole, aby uživil svou rodinu. Film nám ukazuje Ip Mana jako skromného člověka, který se svým chováním řadí mezi obyčejný lid, na nikoho se nepovyšuje a své bojové schopnosti používá s rozvahou a spíše na obranu. Zde si vybavuji souboj v jeho domě s nafoukaným Jin Shan Zhaem, který jej přišel vyzvat, poté co spráskal všechny mistry ostatních škol ve městě doslova jako psy. Ze začátku sice odmítl, ale nakonec ke střetu stejně došlo, jeho žena ho však varovala, ať doma nic nerozbije. Jeho styl, respektive oponentova neschopnost zapříčinila rozbití vázy a po chvilce přijel jeho syn na vozítku a pronesl: "If you won't attack, all the things in the house will be broken." a zase odjel. Jsou zde tedy i ty vtipné momenty, z počátku se jedná o hravou akci, s příchodem války však postupně přituhuje a film se mění v drama, ve kterém už jde o boj na život a na smrt. Obzvláště, když se na scéně objeví japonský generál, který sice ctí tradice a libuje si v bojovém umění, ale má u sebe despotického zástupce. Mít německou uniformu, hned si řeknete fašista. Choreografie bojových scén je výborná a nejeden souboj si náležitě vychutnáte, např. boj o pytel rýže s deseti protivníky najednou je vynikající. Potěšující je také to, že tento film není jen tupou mlátičkou, ale příběhem o jedné legendě historie, u které se učil i samotný Bruce Lee. Obraz, kamera, střih, pěkná hudba (Kenji Kawai), všechny tyto aspekty jsou prostě na vysoké úrovni. Pro milovníky bojových umění je Ip Man záležitost opravdu lahůdková a i když přišel skromně, odešel ve velkém stylu a zase o něco víc překonal své předchůdce. (9/10) (01.01.2009)

Óda na akciu. Tak by sa dali pomenovať delikátne akčné scény, ktoré v tomto filme predviedli hlavní borci. Pri akcii tento film však zďaleka nekončí, ani nezačína. Príbeh je inšpirovaný skutočnosťou, takže sa dočkáme aj mozaiky dramatických a tragických scén, pri ktorých boli testosteróny na chvíľku zahnané do úzadia a do popredia sa dostal aj naozaj citlivý a senzitívny príbeh, ktorý zdôrazňoval potrebu rodiny, priateľstva a patriotizmu. Autori šikovne menia hlavnú myšlienku filmu, v polovici nastáva markantný zvrat (doposiaľ čisto zábavné ladenie filmu sa výrazne zdramatizovalo), ktorý autori vôbec nemuseli ustáť. Herecké výkony ale boli obrovskou podporou celého filmu a boli aspoň na takej vysokej úrovni ako tie bojové. Donnie Yen by si za oboje zaslúžil absolutórium. Aj týmto filmom tvorcovia dokázali, že film nemusí mať spravidla dve-tri hodiny, aby dokonale vykreslil životnú cestu človeka. Stačí vziať podstatu myšlienky a odkazu, a spojiť ju s duchom a osobnostnou aurou tej osoby. No a keď je v tom všetkom integrovaná akcia a súboje, ktoré si zaslúžia len superlatívne prívlastky, moje srdce plesá. 100%. (30.05.2009)