Ip Man

"Zásah, zásah, zásah ... všechno to byly zásahy." Uznávám, že moje bojové umění není tím nejlepším na světě, neboť po třetím saltu se dvěma vruty vzad spontánně ztrácím přehled o postavení podlahy vůči obloze. To takový strýček Ip sice nemá žádnou školu bojových umění a své wing chun si doma syslí pro vlastní potěchu, ale pokud ho okolnosti donutí, tak skutečně není potřeba příliš dlouho pokorně dumat nad tím, čí petelice přelomí nejvíc kostí. Je to nekompromisně zábavné a pokud někdo potřebuje jednoduchý návod na složení deseti bojovníků, tak ať se na kulometnou palbu strýčkových pěstí klidně mrkne. (10.07.2012)

Není to úplně typický asijský bojový film - hrdina je konfrontován s konkrétní historickou epochou, jinými slovy jeho nepřítelem nejsou jen filmové postavy, ale i skutečné dějinné události, jímž musí čelit, a ani se nejedná o klasickou filmovou biografii - snímek není sledem faktů, ale spíše se jen opírá o některé důležité události, přičemž se mu podařilo naplnit jak žánrová očekávání (choreografie a nasnímání soubojů ad.), tak i složit poctu skutečnému Ip Manovi (ideologické zaměření nechme stranou). (04.07.2011)

Ip Man vs. 10 japonských černých pásů je jistě nějaký vrchol mezi martial art scénami. Jinak velmi slušný snímek o další legendě Číny, slavném mistrovi wing chun. Donnie Yen se u mně rázem z téměř nezámého stává velmi sympatických hercem, dokonce v některých momentech i sympatičtějším než ti relativně známější jako je Li či další. A charisma taky nechybí. Film se rozjíždí docela zvolna a typicky pomalu rozvíjí Ip Manův příběh, dojde i na první taktéž skvělý zápas proti dalšímu mistrovi, aby pak po půl hodině pohody, právě když se rodina Ip stane populární, vtrhli na scénu Japončíci a všechno zničili. A pak film náhle přeřadí a máme tu prvotřídní dramu z války. Japonci jsou jako obvykle velmi arogantní a nesnášenlivý, takže všichni obyvatelé Foshanu mají co dělat, aby přežili. Docela musím tu Čínu litovat, neměla to v posledních stoletích vůbec lehké a ani dneska to není zrovna ideální. Po technické stránce je film výborný, jak jsem už napsal, bojové scény jsou choreograficky zvládnuté na jedničku (a to wing chun je kvůli dechberoucímu Donniemu naprostá paráda), snad jen ty zpomalovačky tam nemusely být. Hlavní hudební motiv mi bude ještě nějaký čas hrát v hlavě, ostatní jsou taky vcelku povedené a využívané v pravé momenty. Takže v klidu 4 a určitě si seženu další díl, i když těžko říct, jak to bude fungovat bez všudypřítomné bídy a strachu vyvolané okupanty. No, uvidíme. PS: Je fajn pozorovat postupné prozřetí a vývin Ip Mana napříč japonským terorem. hlavně v konfrontaci s tlumočníkem. (14.09.2011)

V ryze fotogenické rovině – souboje, kamera, dekorace, barva – funguje Ip Man výborně. Naopak rovina abstraktní – napětí, příběh, emoce, dialogy – patří spíše do průměru. V této souvislosti je možné položit následující zdůvodnění: Uvážíme-li, že pro současného Číňana a Araba s jejich zcela jinak uzpůsobeným intelektem má filosofie od Bacona až po Kanta nanejvýš hodnotu kuriozity, můžeme onu nefunkčnost příběhu či dialogů svést bez okolků na kulturní hranice. Protože zatímco obraz je transparentní, přenositelný a jasně srozumitelný, u jazyka to již neplatí, neboť jak tvrdí lingvisticko-antropologická Sapir-Whorfova hypotéza, pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech konkrétní dané komunity. Zkrátka, jen stěží lze docenit Ip Mana, nejste-li z Hongkongu. ____ Stylistická poznámka: Bojová umění jako jedny z mála - na rozdíl od rozhovorů, automobilových honiček nebo fotbalového zápasu, kde by to diváky mátlo - snesou, a dokonce vyžadují porušování pravidla osy. Tudíž lze akci snímat střídavě z obou stran. Nebo minimálně ve formě prostřihů - to tehdy, zůstává-li jedna ze stran dominantní a prostřih z druhé strany akcentuje cosi neodkladně vzrušivého. (23.02.2009)

Pokud se Donnie Yen tváří drsně a trestá všechny, co někomu něco udělaj špatnýho, tak si neni šance vůbec na nic stěžovat, protože Donnie tam všechny masakruje neuvěřitelně hustě a jeho superrychlý ruční komba sem sledoval s otevřenou tlamou a podporovanej je ještě perfektní choreografií a dokonale vychytanou kamerou. Jenže jakmile se film věnuje něčemu, kde se musí Donnie byť jen pousmát, tak je po prdeli, hodnej taťka učitel na něj prostě nesedí a nikdy nebude a pokud se do toho ještě Wilson Yip snaží vyprávět drama o utlačování číňanů zlejma japonema, tak je konec se všema nadějeme, že to bude jeden z nej akčních filmů posledních let. Mimoto se nejedná ani o moc kvalitní drama, všechno je takový až moc prvoplánový, jednoduchý a nesmyslně poslepovaný, vlastně ani nechápu kde to vzalo takový hodnocení (92%), asi to ještě půjde hodně dolu (09.01.2009)