Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá generace není příliš pokojena s morálkou svých rodičů. V příběhu situovaném na moravskou vesnici se totiž jinak spokojení družstevníci oddávají krádežím ze společného majetku, aniž by na takovém počínání viděli něco špatného. Poté, co je pranýřují jejich vlastní děti, se nejprve naštvou, ale pak se přece jen zastydí. Vznikla pozdní agitační komedie, která již neřeší vstup rolníků do zemědělského družstva, nýbrž mravy zde panující. Ideově vyspělá mládež vystupuje jako záruka šťastné budoucnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (17)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Přechod od krátkozrakého budovatelského optimismu padesátých let k reformnímu pohledu let šedesátých je rámován celou galerií mladých talentovaných herců narozených vesměs na konci let třicátých. Je tu galerie hereckých talentů a osobností v naprosto nezvyklých rolích a také záchvěvy - opravdu jen záchvěvy - let šedesátých. "Tání" výraz té doby film zachycuje vlastně přesně nehledě na určitou topornost jeho scénáristického ztvárnění. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Veselá rádoby komedie o tom, že rodiče kradou z družstevního a jejich potomkům se to nelíbí. Založí si bonzblok a do něj zapisují prohřešky svých rodičů. Vše je legrace dokud to rodiče nezjistí. Pak nastane rošambó, rodiče neváhají sáhnout k fyzickým trestům. Děti se nevzdávají. Dojde k téměř ozbrojené srážce. Poučení na závěr je nabíledni. Přes přítomnou ideologii jde o docela vtipnou satiru, navíc když si člověk uvědomí, že ty jejich děti v dospělosti z družstevního kradly ještě asi mnohem víc....60% ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Dají mládežníci přednost falešné solidaritě se členy vlastních rodin - rozkrádači majetku v socialistickém vlastnictví anebo to všechno poctivě nabonzují? 1) Film a potažmo i dobu výstižně (i když zřejmě nechtěně) charakterizují použité písně: Mládež vesele zpívá Směr Praha (Přes spáleniště, přes krvavé řeky...) a do toho se prolne Marnivá sestřenice (Měla vlasy samou loknu...) od Suchého a Šlitra (pravda, jen jako orchestrálka - obvyklý fígl socialistiké kinematografie, jak se vyhnout problémům). Od stejných autorů pak zazní budovatelské Včely. 2) Schématický snímek je sledovatelný díky hereckému výkvětu, který se tu sešel. Zaujal mě 22letý fešák Petr Kostka (předseda ZO ČSM Jenda) nebo například 18letý Vladimír Pucholt (zapálený svazák Cyrilek). 3) Mládenci si musí dávat pozor, protože: Jestli ještě někdy budeš chodit kolem našich a pískat, praštím tě putýnkou. 4) I otec má k tomu co říci: A ticho nebo přestanu šetřit a začnu chlastat. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Pražská představa moravské vesnice je jediným komediálním prvkem tohoto vpravdě nudného filmu. Petr Kostka v roli bázlivého Pavky Morozova bojuje s absencí jakéhokoliv nápadu ve scénáři, leč zcela marně. Za zmínku stojí Šlitrova budovatelská melodie, která zazní nejen jako úvodní znělka, ale také při merendě mladých u táboráku. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Neviděl jsem začátek, tak jsem si myslel, že se jedná o film pojednávající o životě mladých lidí na socialistickém venkově. Pěkná kamera, dobří herci-možná zapomenutý poklad. No, to jsem si myslel asi tak 10minut, kdy jsem to začínal pomalu chápat o co tu běží. Brrrrrrr, soudruzi jistě po něčem takém toužili, aby děti udávali své rodiče. Netvrdím, že krást je v pořádku, ale toto??? Po tecnické stránce Práskačům nelze nic vytknout. Režie je též podařená. Jen ona agitčnost je kostrbatá a filmu ubližuje. Škoda. ()

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama