Utíkejme, už jde!

Utíkejme, už jde! není zase tak dobrá komedie. Ale je to především o splněných snech takových, které se nám pravděpodobně nikdy nesplní. Milan Lasica má totiž všechno, co Marián Zednikovič chce. Velký byt, cesty do exotického zahraničí, televize a krásné ženské. Je ironií osudu, že náhodou dostane možnost navštěvovat byt svého souseda. Akorát jsem nepochopil, že rodina si nedávala pozor a několikrát opakovaně se nechala zaskočit brzkým příchodem nájemníka. A pak se také říká, že kdo chce moc, nemá nic a tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. A ono se utrhlo. Většina ženských jde totiž za lepším. A za majetkem tím spíš. Zuzana Bydžovská pochopila, že její muž je nejprve neschopný a posléze naschvál neshání byt, takže to vyřeší po svém. Útěky do sousedova bytu jsou zároveň takovou alegorií na všechno, co jinak komunismus nenabízel. Soused disponuje lepšími potravinami, nábytkem a zařízením, hady nebo též pornem. Jinak musím přiznat, že Andreje Hryce jsem vůbec nepoznal. (15.04.2021)

Tento film musel byť na sklonku socializmu veľmi populárny už len preto, ako znamenito riešil bytovú otázku. Stačí trošku karate a problém je vyriešený po všetkých stránkach. Rapoš vymyslel skvelú zápletku, Lasica so Satinským jej dali šmrnc, absurdné situácie a exotické rekvizity. Ako deti sme to radi pozerali, asi aj pre tých pár neprístupných scén, ktoré sa tam objavia ako blesk z jasného neba. Dnes vidím, že film je oveľa náročnejší na pochopenie, ako by sa zdalo, tie ukryté obrazy vtedajšieho sveta, rozdelenia spoločnosti a rodinných problémov sú viac ako len komédiou. –––– Vážení súdruhovia obyvatelia... –––– Pán doktor, ale ja sa ho bojím. Nebojte sa, dal som mu vytrhať zuby. –––– Jáj, Zuzky! (22.02.2016)

Tak tento film jsem vubec neznal a kvuli nemu jsem na statni svatek vstaval pred sestou hodinou ranni... Musim rict, ze absurdnejsi a snad i dementnejsi zabavu z nasich koncin uz jsem dlouho nevidel. Lhal bych, kdybych tvrdil, ze me film nebavil a u nekterych scen se nezasmal. Urcite jeden z nejlepsich pocinu rezisera Rapose, i tak ale nepresahuje prumer. (17.11.2010)

Mimoriadne vtipná, ostrá a jedinečná satira na frustrovaného manžela vo frustrujúcom socializme. Toto je "Vrchní, prchni!" slovenského filmu, v ktorom šliape všetko tak, ako má. Zdá sa, že Rapoš má vyárendované miesta na oboch extrémoch slovenského rebríčka: od najväčšj pohromy v histórii slovenskej kinematografie (Fontána pre Zuzanu 3), až po jeden z jej najlepších filmov vôbec. (29.01.2008)

Poměrně nadhodnocená komedie, která ovšem přináší líbivou atmosféru mrazení v zádech - nejen ze zakázaného, ale i z lehce oblečených slečen ovíjejících se kolem hada (nebo naopak?). Nicméně přece jen u mě přvládá pocit rozpačitosti, když jsem se i při kraťoučké stopáži stihl u některých pasáží statečně nudit... (17.12.2008)