3 sezóny v pekle

No... po pravde, toto ma veľmi nenadchlo. Všeobecne mám rád filmy z predvojnového, vojnového či povojnového obdobia. Pravidlo číslo 1 - film musí mať príbeh. Toto je všetkým ostatným zložkám filmu nadradené, i keď výnimky existujú. Po 60-70 min. nudy som si hovoril, že už by sa mohol začať nejaký risovať. To čo z neho nakoniec vzišlo by sa v inom filme dalo vypovedať za 20 minút. Po technickej stránke je film dokonalý. Na české i slovenské pomery film až neskutočne dýcha dobou. Jednoducho atmosféra je výborná, hudba i réžia, to všetko je super. Výsledný dojem mi dosť kazil aj Kryštof Hádek, ktorý mi veľmi nesedí. Naopak tradične dobrý bol Ľ. Kostelný, ale aj neopozeraná poľská herečka K. Gruszková. Nepočítal som koľkokrát zaznelo vo filme slovo hovno, ale pre mňa je tento film, i keď technicky dokonalý a pekne zabalený, tiež tak nejako o hovne. 60% (30.05.2011)

Osudy levicové nekomunistické inteligence na přelomu čtyřicátých a padesátých let jsou prakticky neznámou oblastí-bílým místem našeho historického poznání a tím spíše i veřejného povědomí. Rozporuplná, až bizarní osobnost před časem zesnulého filozofa a slovesného umělce Zbyňka Fišera, známějšího pod pseudonymem Egona Bondy, představuje žádoucí průnik do životního stylu této nonkonformní komunity, která tvoří přímý spojovací článek mezi rovněž levicovými avantgardami dvacátých a třicátých let a kreativním světem literatury a malých divadelních scén rovněž rychle zapomínaných let šedesátých minulého století. Snaha bondyovské generace romantické antikapitalistické subkultury o vlastní životní styl se záhy střetá s drsnou praxí nastupujícího komunistického režimu i dusným mezidobím počínajících padesátých let a v Bonnově i Janině postavě upadá do svébytného bezčasí, prokládaného občasnými výpady do civilizace Bonnova otce či známých z dřívějška. Vystižení a přesvědčivé promyšlené budování tohoto světa ve výpravě i scénáři je jednoznačným úspěchem mladého autorského týmu. TŘI SEZÓNY jsou vedle PROTEKTORA dalším nesporným českým filmem roku. Kvalitou filmové řeči, propracovaností scénáře, pozoruhodnou zralostí a úrovní výkonů protagonistů, z nichž nejvýrazněji na sebe upozorňují v titulní úloze Kryštof Hádek, který zde dosahuje svého dosavadního uměleckého maxima, pozoruhodná a žensky třpytivá Karolina Gruszka i navenek svou uměřeností méně efektní, o to však v podstatě pronikavější Martin Huba. Neobvyklou, precízně zvládnutou úlohu zde ve svém levicovém kritikovi (na mysli vytane osobnost Karla Teiga) profesionálně podává věčný televizní causer nepodbízivého vtipu Jan Kraus. Díky tomuto zázemí si mohou autoři dovolit odstínění charakterů a osobností i v postavách represívního aparátu a přesvědčivé scény Bonnovy záchrany před hrůzným osudem jeho literárního učitele. Pro mladou a střední generaci je ovšem film kontextovým oříškem: pro jeho plné pochopení potřebuje alespoň základní vědomosti o dávno zašlé době, nutné pro odstínění jednotlivých období a subobdobí, jejichž mozaikou TŘI SEZÓNY jsou. To není výtka, to je nepodjatá konstatace stavu a možností naší doby. Lesk a přednosti TŘÍ SEZÓN pak vyniknou ještě přesvědčivěji a průkazněji. (20.12.2009)

Nesnesitelná lehkost bohémova žití v a-moll. Žádné peklo neexistuje, jen lidé si vždycky nějaké vytvoří, aby si svůj životní neúspěch mohli vymáchat v něm a utéct před vlastními problémy a omyly. Prvotní pozérství je postupně utopené ve vzdoru a anarchii, aby nakonec zemřelo v rozplynuvším se snu. Na jehož místo se tlačí tvrdá realita, kdy život už není iluzí, nýbrž bojem za vlastní ideály. V letošním roce se objevily tři velice silné české snímky, Normal - experimentální stylizovaná hříčka, Protektor a nyní 3 sezóny v pekle se skvěle působící psychologií a prokreslením jednotlivých postav. Skoro se chce zvolat:„3 sezóny v pekle a bezmála dvě hodiny v kinematografickém ráji“. Mašín je jako malé dítě hrající si s detaily a vytvořil tak soběstačnou vizi poválečné Prahy. Kdy jakoby vzal staré pohlednice a jednu po druhé převedl do filmu a umě je zakomponoval do bondyovského příběhu. Každé okýnko filmu ukazuje jednu skvěle nasnímanou momentku - pohlednici z poválečného pekla zabalenou do dusivě tísnivé atmosféry, spolu s kterou se v každém záběru snoubí surreálná hra se světly, stíny a duševním rozpoložením jednotlivých postav. Celý film je řemeslně dokonale zvládnuté a vypiplané dílo s odzbrojující prací s komparsem. Poslední hvězdička je za vynikající polskou „Evu Green“ Karolinu Gruszku a za použití osudové Gymnopédie No.1 Erika Satie. Že by nastal nový úsvit českého filmu? Special thanks Chlupis. silných 8/10 (25.11.2009)

Konečně zase český film, který vypadá jako film. Dobovka s poctivou výpravou, kostýmy, kamerou, hudbou, zvukem i střihem. Ani herecké výkony precizní technickou stránku nekazí. Sice jim s přehledem vévodí výkon Martina Huby, ale ani mladší ročníky nejsou k zahození. Jen mě ten film do sebe nedokázal vtáhnout, jako by byl odtažitý, bez hloubky (70%). (12.01.2010)

Hezká a v každém ohledu profesionální filmařina, ale vinou IMHO takřka bezkonfliktního děje mě to v podstatě nechalo úplně chladným. Holt mě asi příliš neoslovují příběhy o pozérských rádoby rebelech, kteří jsou ve skutečnosti spíš otravnými sockami (byť nepochybně inteligentními!). Na další projekt Tomáše Mašína jsem ale každopádně velmi zvědav, ten člověk je evidentně zručný a sebejistý fachman... 60 - 70 % (17.05.2011)