3 sezóny v pekle

Ivan Heinz je na začátku takový zábavně nesympatický sráč, opojený vlastní velikostí a schopnostmi (které ovšem neexistují) a plny velkých ideálů. Chce být velkým marxistou a surrealistou a největším žijícím básníkem a zatím je pouze tím, o čem tak rád píše. Hovnem. A jeho poněkud natvrdlá revolta proti společnosti se projevuje tak, že občas někomu "ulpí na botě"... Hned od prvních minut jsem ho měl rád. Na tomhle filmu mě štvaly jen podivné hrátky s kamerou, kdy se některé záběry rozostří či okraje rozmažou (chápu to jako snahu odlišit představy postavy od reality, ale u některých jsem si nevšiml, že by to mělo nějaký důvod), nesedící postsynchrony a ztráta tempa někde kolem třetí čtvrtiny, i když je možné, že šlo o úmysl autora, aby se v tu chvíli divák aspoň trochu cítil jako filmové postavy. Co naopak extrémně potěšilo byla ta nádherná dekadentní atmosféra, jež bohužel vývojem v ději mizela. Jeden z nejlepších českých porevolučních filmů, co jsem viděl... Což není tak těžké :) (27.01.2010)

50% ... Po většinu času k uzoufání nudný, neakční, nenapínavý příběh z období, které by si zasloužilo mnohem silnější story. Na druhou stranu na české poměry velmi vypiplaný vizuál, příjemný soundtrack a zajímavá kamera vytahují příběh z šedi alespoň po té audiovizuální stránce. Je to ale velká škoda, vyplýtvat tenhle filmový potenciál na tak plytký a nezajímavý příběh. (27.10.2012)

Forma je lepší než vlastní obsah, reklamní minulost je na režisérovi znát, výborná práce s osvětlením a barvami (na ty si já potrpím :-) ). Dějově nevyvážené, začíná to hodně roztříštěně a dlouho tápe jaké dějové linie se to vlastně chytne dál, hlavní herec je mi nevím proč prostě nesympatický ale nakonec jsem ho skousl. Pár vtipných momentů (Martin Huba: "Heinz" ... a chvíle ticha :-) ). K těm třem hvězdičkám se ale nakonec přikloním, né teda kvůli hlavní představitelce nýbrž kvůli pár hodně povedeným scénám, které ale čerpají spíše z režisérovy tvůrčí minulosti než z invence pro tvorbu filmu takovéhoto charakteru. (20.12.2009)

Tomáš Mašín, Egon Bondy a Kryštof Hádek. Vlastně jsou to jenom tři argumenty ve prospěch Mašínova debutu. Světová filmařina Tomáše Mašína o buřiči české literatury v čele s výborným Hádkem. No, to by prozatím mohlo stačit, ale co dál? Otřesný dabing zahraničních herců bije do uší o to víc v kontrastu s evropským "lookem" celého filmu. To ale není nic proti skutečnosti, že v polovině snímku tvůrci přehodí výhybku a z plátna se na nás valí lavina konformity pro konzervativního diváka. Chápu, film to byl drahý a zaplatit se musí. Ale poté, co jsme svědky snahy o neotřelou filmařinu, která by souzněla s životem a dílem Egona Bondyho, film najede na zajeté divácké jistoty, kdy sledujeme ostřílené drama o mladých v nešťastné době. Žádné rebelství, umělecké pózy, ale drama klasického stylu i střihu. Nic proti tomu, ale vůči první polovině to byl pro mě malý únor. Protektor tak zůstává králem letošní sezóny. (03.12.2009)

Nesnesitelná lehkost bohémova žití v a-moll. Žádné peklo neexistuje, jen lidé si vždycky nějaké vytvoří, aby si svůj životní neúspěch mohli vymáchat v něm a utéct před vlastními problémy a omyly. Prvotní pozérství je postupně utopené ve vzdoru a anarchii, aby nakonec zemřelo v rozplynuvším se snu. Na jehož místo se tlačí tvrdá realita, kdy život už není iluzí, nýbrž bojem za vlastní ideály. V letošním roce se objevily tři velice silné české snímky, Normal - experimentální stylizovaná hříčka, Protektor a nyní 3 sezóny v pekle se skvěle působící psychologií a prokreslením jednotlivých postav. Skoro se chce zvolat:„3 sezóny v pekle a bezmála dvě hodiny v kinematografickém ráji“. Mašín je jako malé dítě hrající si s detaily a vytvořil tak soběstačnou vizi poválečné Prahy. Kdy jakoby vzal staré pohlednice a jednu po druhé převedl do filmu a umě je zakomponoval do bondyovského příběhu. Každé okýnko filmu ukazuje jednu skvěle nasnímanou momentku - pohlednici z poválečného pekla zabalenou do dusivě tísnivé atmosféry, spolu s kterou se v každém záběru snoubí surreálná hra se světly, stíny a duševním rozpoložením jednotlivých postav. Celý film je řemeslně dokonale zvládnuté a vypiplané dílo s odzbrojující prací s komparsem. Poslední hvězdička je za vynikající polskou „Evu Green“ Karolinu Gruszku a za použití osudové Gymnopédie No.1 Erika Satie. Že by nastal nový úsvit českého filmu? Special thanks Chlupis. silných 8/10 (25.11.2009)