3 sezóny v pekle

Prízemnosť vysokého rangu, v ktorej sa sloboda zamieňa s kurvením, básnením o prdení bez toho, aby sa človek posral, alebo vykrikovaním slova masturbovať na verejnosti. A potom povedia, že tí komunisti boli chorí. No áno, boľševici boli riadni zmrdi, ale takto ukazovať protiklad, ktorý má byť vzorom? Slušne a inteligentne sa nedá? (26.01.2023)

Tak nevím. Dobrý nebo blbý? Těšil jsem se na film o Bondym z doby kolem Prosraného Února a on tam nějaký Dicaprio důležitě deklamuje Bondyho verše (nehledě k tomu, že Franková byla hodně "zestetizovanou" podobou Krejcarové). A nastojte: za celou dobu ani jedno pivo! Nicméně mě ten kluk bavil a protože jinak to bylo výborný, rozhodl jsem se vysrat se na Bondyho (ostatně co já vím, jaký byl v sedumnácti?) a věřit Heinzovi. A stálo to za to. Tedy aspoň první půlku. Ta doba tragické 3. republiky opravdu nebyla vystižena zrovna věrně, ale nešť. Diskutující bohémové, "zvrhlí umělci", večírky, surrealismus, revoluce - bylo snadné uvěřit této úzce nasvícené hře reality a fikce, bylo velmi povznášející sledovat právě to, co si autor z této vroucí doby vybral, chtělo se mi volat "ano, jen houšť!". Bondy je mrtev, ať žije Heinz. Navíc na pozadí výborných dobových obrázků, a aspoň náznaků stahujících se mračen - pokud už nějaké náznaky čehokoli byly, tak všechno hezky a působivě udělané. (Problém mám spíš s tím, co tam všechno nebylo.) No ale zhruba tak od propuštění z psychiatrie to ztrácelo šťávu. Téměř výlučné zaměření na vztah Heinze s Frankovou mě brzo přestalo bavit. Samotné to nebylo moc zajímavé (jakkoli v první půli jejich vztah zajímavý byl) a zaslechnout v tom cokoli jiného se moc nedalo. Jakási nepodařená romance v hnízdečku obehnaném ostnatým drátem. Co se kurva děje venku? Kam všichni zmizeli? Osvěžením byl výlet do Vídně. Dosti působivé - z toho megalágru najednou v křesle v šantánu s vědomím, že za chvíli musí jít přes čáru zpátky. Pomoc někdejšího (ne)přítele estébáka mě v tomto filmu nějak nedojmula. Musíme si pomáhat? Naopak výborný fór byl, jak Heinz u výslechu mluví o svém plánu zlikvidovat Trumana otrávenými blechami. Bondy totiž ve svých pamětech popisuje, jak tohle nabízel na západní straně proti Stalinovi. Tumáš Mao! Jenomže v tu dobu už nebyl ani Bondy, ani Heinz, ale zbýval mi tam opravdu jen ten Dicaprio. Přes výslechy, hrozbu kriminálu a záchraně v léčebně se Dicaprio dostává k závěrečnému "jít si svou cestou" - v této fázi už jsem to tomu Heinzovi prostě nevěřil - ne proto, že by "hrdina zklamal". To film zkolaboval. Naopak mě upřímě dojal pohled z Paříže - což nebyl zrovna ten efekt, který jsem od tohoto filmu očekával. Nejenže to skončilo slaďákem, ale dokonce mě to jako slaďák dostalo. Hovno svou cestou! V celku jsem rád, že tento film vznikl, že někoho vůbec napadlo vzít tohle téma a udělat si ho po svém, pohrát si s tou dobou, navíc s použitím Bondyho. Ale jestli se na to podívám někdy znova, první půlka mi bude stačit. Dost se mi líbil Kraus (to neříkám proto, že by se mi ostatní nelíbili, ale spíš jako úlevu, že byl opravdu dobrý). Pan Huba jako otec byl nenápadný, ale bravurní. Ostatní herce nehodnotím, protože mi prostě splývají s postavami. Takže asi dobrý. Strašný zvuk. Líbila se mi muzika, i když tam moc nepatřila, ale to bych bral jako autorovu licenci. Naopak závěrečnou píseň si měl odpustit. (05.06.2011)

Nevím, jestli to bylo mým handicapem, že jsem neslyšící. Ale já rozumněl snad jen polovině dialogů. Vše kde se mluvilo a hrála zároveň hudba, šlo mimo mě. Vůbec jsem nedokázal pochytit slovo. Stalo se mi po poprvé, kdy jsem měl takový problém. Jinak u ostatních českých filmů jsem rozumněl všemu. Snažil jsem se odezírat ze rtů, ale u Karolíny Gruszký to fakt nešlo. Mluvila jinak a někdo ji předaboval. Po ostatních stránkách se mi film líbil, ale počkám si na DVD verzi s titulky, ať můžu pochytit úplně vše do posledního slova. (10.12.2009)

"Všechno je v prdeli, ve všední den i v neděli. Jenom ty filmy sovětský, ty jsou vědecký". Egon Bondy, vlastní menom Zbyněk Fišer, básnik, marxista, burič. Proti režimu, proti antisemitizmu, proti všednosti. Ivan Heinz/Emanuel Bonn tomuto aktivizmu prisluhuje, ale hlaholí vláčne a tie jeho provokatérske pózy mu nehltám. Okrem toho, že ide o nikotínové zrkadlenie "noir movies" či (nenačechraný) dostihový šprint za protektorským šťavnatým bulletinom, si "3 sezóny" predpovedajúce peklo nezastrešia. Tomáš Mašín v reklamnej brandži vie, odráža sa to aj tu v pečlivom svietení, snímaní a európsky štramáckom zakuklení. Čo mu nanešťastie schádza je nezabehnutá story rozhnevaného muža/umelca, ktorá jebe na konformitu, nešanuje konvenčnosť a rajcuje nie len zovňajškom, ale aj snahou nastoliť konštruktívny inotaj. Nič to, skoro v každej strofe hovno je, no toto mladícke vytriezvenie hovnom nie je. Nebolo by však pravdou, keby som tvrdil, že som sa posral. (22.04.2010)

Hovno rozběh, hovno postsynchrony, hovno příběh, hovno sex i hovno krev, hovno odvaha a hovno česká povaha. Hovno umění? 3 sezóny jsou nekonfliktní a bez konfliktu. Po většinu času. Teprve v poslední třetině se skrze všechny ty samoúčelné provokace a letmé náhledy do života poválečných umělců začne prodírat jakási zápletka. Dramatická v neošizeném smyslu onoho slova je nanejvýš sekvence „poslíček pohřebního ústavu“. Navzdory promyšlené práci s kamerou a barevností záběrů (výborně je vizualizovaná Janina ztracenost v temnotě) by ale mnoho podobných scén vyznělo bez hudby do ztracena. Pěkný zevnějšek prozrazuje schopného reklamního režiséra. Minimální důraz kladený na obsah taky. Práce s psychologií postav žádná. Z Hádkových činů a výroků jsem, v rozporu s tím, co se nám film snaží sdělit, cítil pozérství, neupřímnost. Z filmu vlastně taky. Jakoby snaha vyhovět všem koprodukujícím zemím (a nejlépe celé Evropské unii) tvůrcům znemožňovala vyřknout něco na plnou hubu. Hovno hovno. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, triatlet, Botič, fuckme (03.12.2009)