Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrají:
Michael Stuhlbarg, Richard Kind, Fred Melamed, Sari Lennick, Aaron Wolff, Amy Landecker, George Wyner, Katherine Borowitz, Fyvush Finkel, Simon Helberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V rádiu hraje Jefferson Airplane, píše se rok 1967 a Larry Gopnik (Michael Stuhlbarg), profesor fyziky na klidné univerzitě na Středozápadu se právě dozvěděl, že ho jeho žena Judith (Sari Lennick) opouští. Zamilovala se do jednoho z jeho okázalejších známých, Sye Ablemana (Fred Melamed), který na ni působí rozhodněji než nesmělý Larry. V bytě s nimi bydlí jeho věčně nezaměstnaný bratr Arthur (Richard Kind), Larryho syn Danny (Aaron Wolff) je neustále v potížích a dcera Sarah (Jessica McManus) krade Larrymu peníze z peněženky a spoří na plastickou operaci. Anonym se ho snaží připravit o místo, jeden ze studentů ho uplácí a současně vydírá a sousedka odvedle ho mučí tím, že se opaluje nahá. Zoufalý Larry se vydá s prosbou o pomoc za třemi různými rabíny, aby mu pomohli vypořádat se s jeho problémy a stát se lepším člověkem. Seriózním mužem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (431)
Že by židovské spiknutí? Nejen v prvních minutách (úplně jiného) filmu jsem o tom přemýšlel, aby mě ta myšlenka držela až do úplného konce filmu. Tohle že jsou mnou milovaní Coenové? Odpovědět si musím sám .. ano, je v tom jejich rukopis, hrdinou je standardní smolař, dokonce i muzika sedí .. ale je to něco úplně jiného. I když chápu co je bar micva, tak vše ostatní tu pro mě zůstává španělskou vesnicí, ve které by mi nepomohla ani podrobná mapa. ()
Pro mě ze všeho nejvíc film o subjektivním vnímání světa a důležitosti perspektivy, s jakou se diváme na vlastní realitu. Minipříběh v jidiš toto téma uvozuje a právě představuje rozdíl dvou naprosto odlišných pohledů na jednu věc a drastické následky, jaké jejich konfrontace může přinést. Pravdu se ale nedozvíme. Stejně jako Schrödingerova kočka, je i stařík/dybbuk zároveň živý a mrtvý (podle toho, čím pohledem se na něj díváme). Podobně nejednoznačné vyznení má i finále vlastního filmu. ______ Coeni opět bravurně režírují panoptikum pinožících se postaviček, jejichž marná snaha najít v tomhle zatraceném světě nějaký řád a smysl, vyznívá směšně. Larryho problém se nachází v pasivitě, s jakou přistupuje ke všem jobovkám ("But I didn't do anything!"), na které se snaží hledat odpověď, místo aby je řešil. Přitom klíč k porozumění je mu neustále předhazován přímo pod nos ("Accept the mystery"), ale jelikož nejde o odpověď na jeho otázku, je ignorován. Závěr vyznívá značně černohumorně, protože v momentě, kdy se Larry k nějakému činu konečně odhodlá (a opět u něj převládne ješitnost), zasáhne Bůh/osud ranou tvrdší než předtím. Čím dál banálnější rady do života se nakonec v Dannyho příběhu ztenčí na "buď hodný chlapec a poslouchej Jefferson Airplane", což lze s trochou fantasie přeložit jako "nedělej nic, za co by ses musel stydět a měj koho milovat". Jednoduché poselství, ale takhle trefně a nápaditě mi ho už dlouho nikdo nepodal. ()
Co to Coenovci proboha provedli? Možná to je tím, že nemám rád filmy s židovskou tématikou a 70tá léta taky zrovna nemiluju, ale byl bych ochotný se s tím vyrovnat kdyby tu byl alespoň nějáký příběh. Myšlenka je dobrá, ale pár zajímavých útržku, několik režisérských fines a působivý závěr je, aspoň pro mě, trochu málo. ()
,,PŘIJÍMEJ S POKOROU VŠE, CO TĚ POTKÁ“..... /// Larry má důvod dívat se na svět unaveným zrakem. Žena ho opouští, problémy v práci, s parchantama (jako dětma...), se sousedem.... pičo – to je nuda. Furt čekám na styčnou myšlenku.....Kde? Bar micva? Hledání principu neskutečnosti? Možná jen snaha bejt ,,SERIÓZNÍ MUŽ“. Ty vole – já to nechápu! Nejsem žid, kontakt s Ha-Šem nemám (aspoň o tom nevím, furt si myslím, že za všechno (dobré) si můžu sám...). Pičovina desetiletí (řekl jsem si, že budu mírnej...) Chápu Larryho problémy, ale nechápu jejich předvedení, a .... vlastně nechápu vůbec nic, ani důvod, proč jsem se na to díval ... (a proč píšu tenhle komentář....) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem (alespoň ze 4%) Žid. 2.) Mám pocit, že jsem ztratil kontakt s Ha-šemem. 3.) Zjistím, že vodejít vod ,,starý“ může bejt hrozná nuda. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
vzdialene príbuzná no o niečo "farebnejšia" a bohatšia variácia na "Muža, ktorý tu nebol" rozšírená nielen o matematiku a židovstvo, psychedelické drogy a istý mysteriózny rozmer, ale aj o veľmi zručne budovanú gradujúcu atmosféru a dokonalé remeslo vrcholiace jedným z najviac dychberúcich záverov, aké sa tejto dvojici filmárov podarilo doposiaľ vytvoriť. ani sám neviem, prečo som šiel na "ďalší film bratov coenovcov" s malými očakavaniami - asi preto, aby ma znova uistili, že mi majú čo a hlavne (to v ich prípade platí vždy a ja si to užívam) AKO povedať. tento film už nie je len zručné filmové umenie, už nie je iba majstrovsky vycibrená forma naplnená nesmierne pozerateľnými a počúvateľnými scénami, postavami a obrazmi, po tomto filme sa (oveľa viac ako po predošlých coenovkách) zamyslíte a budete zamýšľať, pretože vám to nedá. "Accept the mystery!" ()
Galerie (45)
Zajímavosti (7)
- Rozpočet: 13 000 000 dolarů. (Saku)
- Právník přes trestní právo, kterého si Larry najal, Ron Meshbesher, je skutečný oblastní právník z Minneapolis. Je z firmy Meshbesher and Spence. Adresa na obálce Larryho účtu je skutečná aktuální adresa jeho praxe. (c.tucker)
- Je nejasné do jakého roku byl film situován; Rabín Scott má v kanceláři kalendář roku 1967, ale výběry the Columbia House zmiňované Dickem Duttonem (Santanův "Abraxas" a Creedence Clearwater Revival's "Cosmo's Factory") byly vydány v roce 1970. (c.tucker)
Reklama