Suburbicon: Temné předměstí

"YOU'VE GOT TO EAT A LOT TO GET THAT FAT." --------------- Nie je zlé pozrieť si zlý film. Je však zlé pozrieť si zlý film, o ktorom si myslíš, že rozhodne zlý nebude. Typický, nevýrazný Clooney točí o meste, ktoré je na povrchu oslnivá kráska, vo vnútri však mrzutá zlomyseľná mrcha. Presne ako majorita spoločnosti. Bratia Coenovci neprekvapili ale ani nesklamali. Matt Damon síce svoje odohral dobre, no výkon z hereckých výšin ako za čias jeho rannej tridsiatky to nebol. No a zvyšok, ten nestojí ani len za zmienku. (04.02.2018)

Clooney se po vzoru pozdních tvorby Prestona Sturgese snaží skloubit dvě zdánlivě neslučitelné polohy. Velmi pozvolna stupňovaný, černohumorný (pokud se dokážete smát tomu, že někdo vypil kafe s louhem) coenovský thriller o zločinu, který se vymkl kontrole (protože postavy jsou z větší části nekompetentní idioti) prokládá seriózní kritikou rasové nesnášenlivosti. Afroamerická rodina terorizována svými bílými sousedy je ve vyprávění dost upozaděna (známe jen jejich příjmení, skoro je neslyšíme promluvit), v čemž má zřejmě spočívat pointa filmu. Příslušníci majority jsou frustrováni kvůli problémům, které si způsobili sami (a které zastiňují závažnější problémy celé společnosti), a hledají, na kom by si vybili svůj vztek. Jako první jsou na ráně minority. Film je ovšem ve vytváření kauzality mezi oběma typy násilí dost neobratný a uchyluje se k němu poměrně pozdě (hodně na poslední chvíli zachraňuje závěrečný dialog). Zpočátku, kdy ještě neznáme skutečné záměry postav, jsme navíc vedeni k tomu, abychom soucítili s týmiž hrdiny, kterými budeme o něco později pohrdat, což mi zpětně přijde jako pouhá scenáristická zlomyslnost, nijak nenapomáhající v předání ústřední myšlenky. Jako nedotažený nápad vyznívá také volba dětské perspektivy, která není dodržována moc důsledně. Scény z pohledu Nickyho zejména zesilují pocit ohrožení, abychom zprostředkovaně zakusili, čím si prochází černošská rodina. Oceňuji, co se Clooney snaží o náladě v dnešní Americe (a nejen tam) sdělit, stejně tak skutečnost, že nezvolil tu nejsnazší cestu, ale výsledek je pozoruhodný zejména tím, proč a jak nefunguje. 65% (08.11.2017)

Tak začátek je celkem zdrcující, že si musíte dát dvě kafé najednou, nebo nějaký nakopávač ve stylu redbulu či aspoň panáka. Pak se to, ale cca. Po 40. min. solidně rozjede. Možná až ve 42. teď nevím přesně…Nicméně snímek má co říct, ne ,že ne, ale jde o to jestli tu formu zvolil správně..Dobová atmosféra je zvládnuta na jedničku, ale mě se nějak nepozdává to tempo vyprávění a jakože překvápkový závěr, který je jasný už tři týdny předem…Možná, že režisér je lepší herec, než předvádí, jako řežisér ,né každý slavný jméno na této horké židličce oslní…a zvládne úplně vše, co se mu zdá, jako herci brnkačka. I kdybyste mě mučili, tak víc jak průměr tomu prostě nedám… (08.05.2018)

"Suburbicon, holení a sestřih 8.500. To mi přijde dost za holení a sestřih. I na Suburbicon." V Suburbiconu bych chtěl žít. Slunce tam svítí, klid z toho místa přímo vyzařuje, všichni mají stejné domy, domobrana funguje skvěle a těch pár mrtvol beru jako cenu za dokonalost. Jen mě trošku zaskočilo, že jsem tam nepotkal žádného sympatického souseda. Jediní sympaťáci totiž byli šikanovaní černoši, ale já mám podezření, že tady pouze scénárista popustil uzdu své fantazii. Takže sympaťáci chyběli, jako postava mě bavil jen strýček Mitch, ale brodění v krvi mi zas tak moc nevadí a navíc jsem se naučil nepoznat pachatele při rekognici. To by měl umět každý dobře pojištěný občan. Stejně jako zlikvidovat dotěrného pojišťováka. (03.06.2019)

Clooneyho Suburbicon pro mě nejspíš navždy zůstane jednou z největších kinematografických záhad 21. století. Na tom filmu je totiž zdánlivě všechno správně: herci, příběh, atmosféra, hudba, a dejme tomu i jakýsi osobitý režisérův rukopis, a snaha zasadit vše věrohodně do jazzové stylizace cca 80 let minulého tisíciletí. Přesto jsem celým hodně zvolna plynoucím snímkem spíše jen tak probloumal, a v podstatě žádná z účelově napínavých či šokujících scén mnou vůbec nedokázala emocionálně pohnout. Nemůžu říct, že bych se nudil, to zdaleka ne. Jen pro mě ta naprostá absebce napětí byla asi až tak nečekanou ledovou sprchou, že jsem si kvůli této vypravěčské šedi neužil patálie Matta Damona na sto procent. Opisování od Coenů a Woodyho Allena se očividně ne vždy může vydařit... (03.11.2019)