Immortals
Vojna bohov
Režie:
Tarsem SinghKamera:
Brendan GalvinHudba:
Trevor MorrisHrají:
Henry Cavill, Freida Pinto, Mickey Rourke, Luke Evans, Stephen Dorff, Kellan Lutz, John Hurt, Isabel Lucas, Romano Orzari, Peter Stebbings, Stephen McHattie (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Dlouhé věky od dob, kdy Bohové vyhráli svůj mýtický zápas proti Titánům, se zjevuje nové zlo zmítající světem. Šílený touhou po moci, započal král Hyperion (Mickey Rourke) válku proti lidskosti. Hledá bájný luk Epirus, zbraň nepředstavitelné moci, kterou ukoval bůh Áres. Aby luk našel, shromažďuje krvežíznivou armádu vojáků znetvořených jeho vlastní rukou a začíná válečné běsnění a kruté drancování starého Řecka. Jen ten, kdo vlastní tento luk, je schopen vysvobodit Titány lačnící po pomstě, od úsvitu věků uvězněné hluboko v kameni hory Tartaros. V rukou krále Hyperiona znamená luk zkázu lidstva a pokoření moci bohů - ti totiž dle prastarého zákona nesmějí zasahovat do sporů smrtelníků. Jsou tedy bezmocní, ale jen do chvíle, kdy se objevuje jejich jediná naděje, venkovan Theseus (Henry Cavill). (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (90)
Recenze (1 089)
Immortals si to plynou až k titulkům bez vrcholů i výraznějších pádů. Děj bez zvratů ani nápadů nemá smysl řešit, vizuální stránku filmu rozhodně ano. Syté barvy a výrazné kontrasty Singh prostě umí. Je to velmi propracované, čisté, ale svým způsobem se to sem ani moc nehodí. 90% diváků totiž po zhlédnutí traileru nepůjde na Immortals kvůli uměleckému cítění režiséra Cely. Ale kvůli akci. Právě jatka jsou to místy nadmíru slušná, ale většinou až příliš umělecká, komorní a bohužel i taková předpřipravená. Záporáci prostě jen efektně naskakují ve zpomalovačkách na kopí nebo čepel meče. Chyběla mi ta špína boje, kontakt, fyzično. Tak či onak se zase vracíme na začátek, ke scénáristické impotenci, která může za to, že k postavám nemáme pražádný vztah. Forma holt drtivě vítězí nad obsahem, navíc ani to krásně nasvícené pozadí nepatří Freidě Pinto. ()
Hrdinské eposy, jako býval Cid nebo Conan, už zjevně zmizely ze světa a jsou nahrazeny takovýmito hovadinami. Scénář je nesmyslnou splácaninou několika fragmentů různých bájí, (sečtělí poznají, ti druzí prdí rozkoší a vřeští WOW!! nad tou originalitou), a viditelně chorých výplodů nočních polučních fantazií narušených myslí (spíš nemyslí:-)). Théseus, který vlastně na Krétu ani nemusí jezdit, byl sice sympaťák, ale jeho bojový styl nápadně připomínal Achilla v Tróji. Proč byla mezi orákuly negryně, to asi nechápu jen já, proč se musí v takovémhle filmu mrdat, navíc z důvodu Už mě ten život panenského orákula nebaví, tak mě, kurva, vopíchej...? Pozitivně hodnotím milé vystoupení skutečné obludy Míšy Rourky, který se choval adekvátně svému zjevu, a vizuál, který byl sice jako z 300, ale i tak nenudil. Co bylo ovšem strašlivé, byla ta banda buzerantů na Olympu. A že by nesrmtelný bůh zemřel, byť rukou svého šéfa a taťky? Tomu nevěřím už vůbec. Na film od Singha velké zklamání. Těsně nad odpadem... ()
Vrcholně estetizující záležitost, do níž Tarsem Singh obtiskl své nezaměnitelné, bizarní obrazové cítění. Divadelní stylizace, absence epičnosti a střídmost filmových kulis (přitom tak vizuálně opojných) je autorský záměr, nikoliv znouzectnost a díra v peněženkách pánů producentů. Tohle chci mít na blu-ray. ()
Nač jsou hezoučké vizuály, sympatické odtržení od bájí i historie (lepší se vyhnout, než zprznit, no ne? :), solidní obsazení (jen ten Cavill je bohužel matný) a rámování filmu tvořícím se mýtem, když děj nedává v zásadních momentech smysl (nalezení luku, jeho ztráta, o boží idiocii v závěru ani nemluvě) a Tarsem opětovně selhává ve chvílích, kdy má zařadit vyšší číslo na převodu. Úvodní dvacetiminutovka s nastolením motivací a základním rozvržením figur super. Jakmile se ale Theseus vydá na výpravu, začne zdrhat před ropnými tsunami (scénograficky je skok na lano úplně mimo, protože ten útes v předchozích záběrech prostě není) a Tarsem musí nějakým způsobem nakousnout interakci mezi postavami, jakoby filmu spadnul řetěz a do epického finále se za zvuků genericky prázdných dialogů jenom dokodrcal. Což logicky rezonuje v místy až smrtelnou nudu (hlavně rozhovory s oblečenou Freidou), již jen horko těžko vyvažuje závěrečná božsko-titánská sešlost, jež si s logikou tyká v podstatě stejně jako loňský Souboj Titánů. P.S.: Plastová brnění byly možná záměr, mizerná konverze do 2,5D ale určitě ne. ()
Šel jsem na Válku bohů v premiérový den a nemohl jsem si nevšimnout, že publikum v sále je v průměru poněkud plešatější, než bývá obvyklé. Zdá se, že potencionální voliče DSSS do kina nalákal slogan "od tvůrců Třístovky". Ať už je Snyderova efektní komiksovka ze sympatií k fašismu obviňována právem či neprávem (viz koment Traffica), je nepopiratelné (viz třeba nechtěně humorná střihová videa skupiny White Media), že byla osobami ideologicky kroužícími v dosahu neonacismu přijata s vřelostí, neboť jsou v ní k nalezení všechny hlavní motivy, jaké mají hoši u pravého kraje rádi - především pompézní prezentace mytizované evropské minulosti, kde skupina srdnatých a svalnatých bělochů čelí náporu umouněných cizáků z Východu a oslava válečnictví i samotné fyzické síly lidského těla. 'Invaze východních hord' je dnes přitom aktuálním tématem nejen pro hospodské neonacisty, ale i pro daleko kultivovanější a společensky akceptovanější politické subjekty, v jejichž představách si dnes západní společnost podepisuje ortel blízké smrti tím, že do své multikulturalistické náruče vítá migranty z národů, jejichž rozpínavost kdysi král Leonidas potíral pomocí mečů. _________________ V porovnání s Třístovkou Válce bohů bezpochyby chybí korbely militaristického mačismu a vysoce estetizované (a tedy i líbivé a efektní ) podání zabíjení v ní má jen málo prostoru (především souboj bohů s Titány), přesto bych byl opatrný s tvrzením, že Tarsemovo dílo je vůči tomu Snyderovu ve vztahu antiteze, jak se občas povídá. _________________ Válka bohů se totiž ve svém líčení nepřátelské invaze proti hodnému a vyspělému národu také nevyhýbá tradičním klišé - nepřátelé jsou klasicky anonymizované (resp. spíše dehumanizované) hordy ukryté za maskami, vynikají poněkud tmavšími odstíny (byť spíše díky své zbrojí, nežli barvou kůže) a zdá se, že se vyznačují o poznání nižší úctou k životu a zdraví člověka nežli klaďasové - libují si v sebepoškozování a dokonce se o nich dozvíme, že vyznávají víru, která jim dovoluje zabíjet nemilosrdně a odhodlaně (tedy něco jako ono bushovské "jejich hodnoty jsou jiné [= horší] než ty naše"). Nechybí ani obligátní motivační proslov před bojem (Théseus přitom svá slova ve stylu "naučte se bojovat, ať můžete ochránit své blízké" snad přímo ukradnul Danu Landovi) a vydávání pokusů o diplomatické řešení konfliktu za projev slabosti či zbabělosti. Ukazuje se též, že vládce by měl naslouchat alarmistům, jejichž argumenty se opírají o mytologii a zdají se tedy být iracionální. A co je hlavní - máme tu dokonce jasný odkaz na západní obavy z migrantů a jejich údajně příliš vysokou fertilitu, díky níž si mají časem bez boje vydobýt dominanci: zloun Hyperion nás sám poučuje, že "největší mužovou zbraní je jeho sémě" a odhalí, že se chystá helénskou kulturu zničit především demografickou cestou. _________________ Dovolím-li si teď trochu zábavné nadinterpretace, mohu Válku bohů považovat za filmové pojetí neokonzervativního amerického náhledu na Evropu, která sice disponuje fyzickým potencionálem ubránit se nepřátelské invazi, ale chybí ji k tomu ti správní vůdci, jaké si nejprve musí vychovat spřízněná paternalistická mocnost zastoupená ve filmu bohy, kteří se o své lidské svěřence / partnery obávají a v nejhorších okamžicích do jejich bojů také intervenují. () (méně) (více)
Galerie (107)
Zajímavosti (22)
- Bronzový býk, ktorého používa Hyperion (Mickey Rourke) na mučenie a varenie ľudí, sa kedysi v starovekom Grécku skutočne používal ako mučiaci nástroj. (misterz)
- Před finální bitvou má Theseus (Henry Cavill) projev k vojákům, kteří si na jeho výzvu vezmou všechny štíty, do kterých pak tlučou meči, přičemž je možné vidět, jak se z některých odlupuje barva. Barvy však do doby, do které je film situován, nepatři. (Timak)
- V řecké mytologii není Hyperion (Mickey Rourke) člověk, nýbrž jeden ze dvanácti Titánů. (S.U.E.S.)
Související novinky
Marco Polo – žhavé zboží?
Vypadá to tak. V současnosti totiž existuje několik projektů, které chtějí mapovat život slavného benátského cestovatele z druhé poloviny třináctého století. Každý je úplně jiný – třeba seriál… (více)
Superman postaví Velkou čínskou zeď
Uvidíme, co na to Čínská lidová republika :). Tak nebo tak, Edward Zwick pokračuje v přípravách svého nového historického eposu The Great Wall pro studio Warner Bros. a novou produkční společnost… (více)
Proyasův ráj ztracený?
Studiu Warner Bros. se v posledních týdnech moc nedařilo. Zaručené „hity“ jako Happy Feet 2 a Šťastný Nový rok tvrdě narazily na nezájem publika i nepřízeň kritiků. A přestože Sherlock Holmes: Hra… (více)
Herkules kráčí ve stopách krále Leonida
Ještě vás fráze „ve stylu 300“ neomrzela? Užili jste si seriál Spartacus a líbí se vám trailer na starořeckou fantasy Tarsema Singha Immortals? Připravte se na další projekt v podobném duchu. Tím… (více)
Reklama