Lítám v tom

Velmi zajímavé (a jímavé) drama s hlubším přesahem. Vnitřně vyprázdněná americká (západní) společnost a reflexe krize takovéhoto hodnotového systému. Příběh zasazený do středostavovského prostředí zřetelně odkazuje k slavné Kazanově Tiché dohodě. Má však jednu zásadní vadu - kolísavou úroveň, některé pasáže jsou tak trochu nudné. Filmové boření amerického snu je nyní téměř moderní. Lítáme v tom všichni. K avizované metě Americké krásy tenhle filmový projektil ovšem nedoletěl ani zdaleka... (21.03.2010)

Jason Reitman je Frank Capra 21. století. Tím mám na mysli to, že točí precizní žánrové filmy, které svou chytrostí a formální promyšleností kvalitativně přesahují sobě podobné, ale stále jde o výborný počin v rámci systému, který má stanovené meze a určitá omezení. Za zábavně podvratné považuji obsazení George Clooenyho do titulní role starého mládence a workoholika, což odpovídá jeho mediální image (je to právě on, co ony workoholické filmy točí (DOBROU NOC A HODNĚ ŠTĚSTÍ) či v nich hraje hlavní roli (MICHAEL CLAYTON)). Přestože oněm snímkům, v nichž se neustále pracuje dám kdykoliv přednost, v rámci konvencí uznávám, že chytřejší satira a povedená žánrovka do dob krize pravděpodobně natočit a napsat nešla, když pozbývá sentimentu i patosu a s klišé si zábavně pohrává. (13.01.2010)

Lítám v tom je jednak hořká a poněkud cynická romance, jednak psychologická sonda do myšlení dnešní americké střední třídy a v neposlední řadě drama o hroucení se proslulého amerického snu ve stylu Americké krásy. Byl bych opatrný na řazení snímku do škatulky komedie, protože kdo bude přistupovat k tomuhle filmu jako k odlehčené zábavě, bude nutně zklamaný. Pokud se ve snímku objevují komické tóny, pak vyplývají většinou z absurdity a kontrastů viděného. Vlastně jediný moment, kde se kino srdečně zasmálo, byla situace, kde mladá zaměstnankyně a o pár let a řadu zkrachovalých vztahů starší a zkušenější manažerka líčí své požadavky na partnera. Jde o příběh ostříleného zaměstnance firmy zaměřené na propouštění nadbytečných zaměstnanců amerických firem. Hrdina je přesvědčivě a přímo famózně zahraný Georgem Clooneym, který se může spolehnout na podobně výborné výkony svých spoluhráčů. Překvapením byla pro mě Vera Farmiga jako jeho milenka. Snímek to určitě není bezchybný, má trochu kolísavé tempo, hudební motivy mají poněkud vlezle sentimentální charakter a především Jason Reitman postrádá odvahu zbořit ten americký mýtus od základů. To je vidět zejména na smířlivém konci i s výpověďmi propuštěných na kameru, kde se objevuje naděje. Možná to chtělo tak 10-15 % drzosti a nekompromisnosti Michaela Moora. Na druhou stranu, kolik podobně zásadních a v rámci možností upřímných výpovědí ve filmovém světě najdeme? Celkový dojem: 90 %. Mimochodem, ten konec romance jsem tak trochu očekával, stalo se mi něco podobného... (01.02.2010)

Patrně nejlepší Reitman, který se ale opět bojí radikálněji se přiklonit na jednu ze stran, a parkuje tak v bezpečném a nekonfliktním středu. To se dá vykládat buď jako přesvědčivé zobrazení reality (se všemi plusy i mínusy), nebo jako opatrnické přitakání statu quo. Záleží na vás a vašem úhlu pohledu. Faktem je, že manželství tu ve finále není malováno jako ten nejideálnější způsob života; spíše jako menší zlo v porovnání se samotou. Opakované promluvy anonymních hlav (propuštěných) na téma "ještě že mám rodinu, která mě podrží" ale z této myšlenky (nechtěně?) dělají jen další z frází, podobající se té o lidech, kteří změnili svět právě díky tomu, že se někdy předtím octli na dlažbě. Je to škoda, protože Reitman si vybírá poměrně kontroverzní témata, ale točí o nich takové hezké příběhy, ke kterým jako podkres hrají pořád ty samé, až příliš pohodové drnkačky. (27.01.2010)

[imdb: 8.2/10] | me: Veľmi pekný príbeh plný skrytých úvah a postrehov o veľkých zmenách v živote, rodine, práci... o tom ako by veci mali byť, ale nie su, o tom ako skutočný život nie je rozprávka ale skôr film pre dospelých s množstvom okamihov, ktoré veľmi rania, o nečakaných láskach a jej úskaliach, o záväzkoch - ich nevýhodách a plusoch, o zmene životnej filozofie a s tým súvisiacich pádoch a bolestiach ... to všetko nie cez ružové okuliare, hoci v odľahčenom nádychu s množstvom úsmevných scén, ale nie hollywoodske a hoci up in the air, stále nohami pevne na zemi. Herecky je to veľmi príjemná súhra po každej stránke, ktorá funguje výborne a nesilene. Vera Farmiga ma (ako aj v Orphan) opäť príjemne prekvapila. (13.01.2010)