Lítám v tom

Každý má svou "slabinu" a nikdo není bezemoční a nedotknutelný. Na otázku jestli měl George Clooney špatně zvolený životní styl samotáře, nebo udělal chybu že porušil svůj kodex a pustil si někoho k tělu si každý může odpovědět sám. Mě se k tělu pomalu, ale jistě dostal ten film, až natolik, že jsem s hloubavým zaujetím a pohledem do prázdna doposlouchal celou smutnou písničku v závěrečných titulcích. (08.02.2010)

„Áno. Pekný úsmev. Pekný úsmev by mohol stačiť.“ Takmer vynikajúca Jasonova smutná komédia (páčila sa mi viac, ako JUNO), odohrávajúca sa v atmosférických hoteloch, moteloch, lietadlách a letiskových halách, kedy, ani nevieme ako, začína cez nočnú oblohu prebleskovať pocit, že sa po dlhšom čase zasa pozeráme na film, ktorý má zmysel a, aj keď to znie ako klišé, nám niečo dá. V spoločnosti Jasona Reitmana (zozadu producentsky krytého otcom Ivanom) a Georgea Clooneyho o osobných veciach, o tom, či je vernosť lacná a o záležitostiach, ktoré možno ešte nechápete, ale raz pochopíte. Ak nie, bude to katastrofa. (27.05.2011)

Mihne se kolem jako letadlo a zanechá za sebou kondenzační páry hezkých frází, učebnicových pravd a povzbudivých výroků. Stačí pohyb Clooneyho obočí a svět se zdá být laskavým místem, kde i největší ztráta má své kladné stránky. Jenže podobně jako hrdina Ryan i Reitmanův film nabízí především ošetřené motivační poplácání – sice mě nikterak neurazilo, ale popravdě, lítal jsem úplně mimo. (18.01.2010)

Vyhřátá postel je lepší, než studená a studená je občas lepší, než vyhřátá za každou cenu. A pak tam bylo něco o té rodinné posteli. Někdo musí nalítat míle s kovbojským veteránem, někdo nejdřív natočit film o těhotné teenagerce, ale oba na to nakonec přijdou. Sentimentem to může smrdět sebevíc, ale víc obhajob pravých hodnot už se do jednoho filmu vejde jen těžko. (05.01.2010)

Lítám v tom je nádherný obraz dnešní společnosti a způsobu dnešního života. Ukazuje jeho světlé a zároveň stinné stránky a dělá to ve specifickém vidění světa Jasona Reitmana, který roste v jednoho z největších režisérů své generace. Jeho nejnovější film by se měl uložit do časové kapsle a zahrabat pod zem, aby v budoucnu lidé viděli, jak to tady vypadalo. Výborný kontrast se odehrává mezi hlavními postavami. Jelikož jde o dramedii (mix komedie a dramatu), setkáváme se s vedlejšími postavami (drama) a pak s Ryanem, jedinou postavou, která dokáže diváky pobavit. Ostatní k tomu prostor nedostanou. Jeho postava se tak neliší jen svým zvláštním a ojedinělým způsobem žití, ale celým svým pojetím. Nelze přehlížet výkřiky že Jason Reitman dospěl (ano, je to evidentní a je to pravda) a že jde o film roku (v určitých aspektech ano), ale film dekády nebo že je Lítám v tom nejlepší komedií? Nic se nesmí přehánět. Film je kandidátem hned v několika Oskarových kategoriích a upřímně - ve všech má nemalé šance. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby si odnesl všech šest zlatých sošek. Já bych mu je klidně dal. 4 a 1/2. Více na etparadise. (26.02.2010)