Muži, kteří nenávidí ženy

Bylo mi jasné, že do filmu se z knihy nemůže nikdy vejít všechno, ale předloha stejně dostala na frak víc než bych čekal. Snad jedinou změnou k lepšímu bylo, že Blomkvist po Harriet pátral proto, že si ji z dětství pamatoval. Jinak jsem byl a pořád jsem dost v rozpacích. Všechno mi přišlo příliš uspěchané, dokonce i to tolikrát vzpomínané znásilnění (a odplata), scénář spoustu věcí vyloženě nakousl jen proto, aby se ve filmu objevily, a hned od nich utíkal jinam... Skoro to ani nestačilo mít atmosféru, hernajs. Kniha stojí a padá s postavou Lisbeth Salanderové a já byl původně rád, že si ji zahrála Noomi Rapace. Nakonec mi ale moc vhodná nepřipadala, především byla málo podivná. V tomto ohledu proto dost sázím na Rooney Maru z amerického remaku, která z fotografií vypadá mnohem nevšedněji. Dávám dvě a půl hvězdy, a to hlavně proto, že po hodině jsem si říkal "Hm, kdybych teď usnul, nic by se vlastně nestalo". A to nebývá dobré znamení. (20.10.2013)

Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %. (20.07.2010)

Zatím jsem neviděl novou verzi s Craigem, ani jsem nečetl knižní předlohu. Nevím tedy, do jaké míry se film drží linie originálního příběhu. Co ale konstatuju je fakt, že výbornej detektivní příběh na konci vyšumí v sentimentálním blábolu. Dcera se po letech setkává s nemocnou matkou, novinář konečně získá důkaz ve svém případu a finální zjištění, co se vlastně stalo s Harrietou mě, mírně řečeno, uvedlo do rozpaků. Škoda no. (28.01.2012)

Muži, kteří nenávidí ženy se liší od veškeré skandinávské produkce, kterou jsem viděl. Hollywoodská kamera, přesné herectví, napínavá hudba... Kdyby se ve filmu mluvilo anglicky, tak si snad myslím, že jde o americkou produkci. Z Noomi Rapace bude jednou velká hvězda, její přesvědčivá potetovaná hackerka, která si za svůj život prošla takovými věcmi, že drtivá většina jejich vrstevnic by skončila přinejmenším někde v místnosti s polstrovanými zdmi, nemá problém se získáním si publika na svou stranu a s Michaelem Nyqvistem tvoří vynikající filmový pár. Předlohu jsem nečetl, nejsem tedy obeznámen s nejrůznějšími dějovými odlišnostmi, ale i bez toho na mě film nepůsobil dojmem, jako bych byl o něco důležitého ochuzován. Teď jen sehnat zbylé dva díly a poté knžní předlohu. (22.01.2011)

Millénium jsem nečetl, ale uvažuju, že to do budoucna napravím. Dal jsem si po jedenácti letech opáčko filmu, abych se mohl podívat na zbylé díly a hodnotím absolutně. Nevím, zda je to tím, že od té doby jsem viděl a četl mnoho severského detektivního a ten styl a atmosféru jsem vstřebal, nebo tím, zda jsem tehdy hodnotil krátkozrace, ale z toho, co jsem zatím poznal, patřil Larsson ke špičce žánru. Nesbø mi připadne nadhodnocený, zato dost žeru Larse Keplera. Škoda, že adaptace některé z jeho knih zatím neexistuje. (28.01.2020)