Muži, kteří nenávidí ženy

Co dodat k tak jednoznačnému obřímu hodnocení zde ... ? V podstatě nic, jedná se o kriminálku, která v posledních letech nemá obdoby. Dlouhé, rozvláčné, ale právě proto neuvěřitelně důkladně a precizně budované filmové dílo s mnoha dějovými linkami, které do sebe skvěle zapadají. Neustále se stupňující houstnoucí atmosféra až k samotnému prasknutí nervů diváka ... A ten soundtrack na konec! Paráda! Každopádně film má svoje slepá místa a jdou nalézt již při prvním shlédnutí, já osobně nejsem hnidopich, abych je hledal, ale ve filmu tohoto typu by se necházet přece jen neměla. Ale to nevadí, jak jsem psal, obrovský kus poctivé práce, který nelze ocenit nějakou "ušpiněnou čtyřkou hvězd" ... :-) (28.03.2011)

Literární setkání s dračím tetováním ozdobenou dívkou mě teprve čeká, takže jsem zcela prost výhrad proti osekanému ději, obsazení postav i jejich filmové "plochosti". Naopak můžu jenom říct, že jsem dostal skoro na sto procent to, co jsem očekával - pořádnou současnou detektivku, natočenou jistou rukou, a s výpravou hodnou stříbrného plátna (na které se tento žánr příliš často nedostává). To "skoro" znamená, že jsem měl tu a tam pocit, že by se dalo jít víc do hloubky, a že chyběla nějaká kontinuální (nikoliv nezbytně depresivní) atmosféra, kterou zajisté není problém dát divákovi filmu zasazeného povětšinou do kulis švédského venkova okusit. Nejde o žádný životní zážitek, ale s trochou nadsázky řečeno o "řemeslo at its finest". Za ty dvě a půl hodiny jsem se ani jednou nepodíval na hodinky, užíval si dobré hudby a rozhodně ne vždy příjemného pokoukání, a děj se stále někam posouval. Muži, Kteří Nenávidí Ženy jsou prostě solidní film, na nějž stojí za to jít do kina - jak už jsem říkal zejména také proto, že podobných příležitostí divák zrovna moc nemá. Závěrem jde říct snad jen to, že jsem zvědav na román a na Fincherovo zpracování. Tomuto "vyhotovení" dávám 80% ochvějných leda tak srovnáním s předlohou. PS: Předloha je prostě "jiná". Vypráví příběh jinak, dává nahlížet věci i z "trochu neobvyklého" pohledu Lisbeth, a působí komplexněji. Ale že bych si dovedl představit filmové zpracování, které by to dokázalo zdařile zachytit, to tedy ne. Takže osmdesátka pro film zůstává. A ještě jedna věc - rozhodně mě to o Larssonově genialitě ani o tom, že by stálo za to přelouskat i další dva díly, nepřesvědčilo. (29.08.2010)

Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm. (12.01.2012)

Nejak jsem nezjistoval, o co tu jde, proste jsem mel chut na kvalitni kriminalku a tu jsem taky dostal. Uvod je sice lehce rozvleklej, ale kdyz clovek precka nakejch 15 minut, tak se to rozjede. Tohle se da oznacit za temnou detektivku, protoze hlavni hrdinove postupne zjistujou dalsi a dalsi stopy a dostavaj se k zaverecnymu odhaleni. A je fajn, ze film neni moc predvidatelnej a dalsi stopa vam dojde zhruba v momente, kdy dojde hrdinum. Krome kvalitniho a dobre napsanyho pribehu tu je taky skvela syrova kamera, takze to je ve vysledku skvele atmosfericka zalezitost, napinava az do konce. Co se tyce hercu, ty hrajou perfektne, jen ta Rapace je fakt dost hnusna. Ani mi neprislo, ze ma film pres dve hodiny a klidne bych si jeste chvily dal. Jasnejch 5*. (20.06.2011)

De facto celou dobu ten film balancoval na hranici mezi čtyřkou a pětkou, ale ten závěr mi jinak dost dobrý dojem malinko pokazil, proto "jen" za 4*. Jinak musím říct, že mi to ani nepřipadlo tak dlouhé, mělo to místy krutě mrazivou mysteriózní atmosféru a hlavně to mr. Oplev precizně zrežíroval. Duo Nyqvist - Rapace se na place (hele, rým) pěkně doplňovalo. Jsem zvědav na další dva díly. (03.12.2013)