Muži, kteří nenávidí ženy

Severní vítr je krutý, snů továrno počítej s tím, teď vládnou tři korunky žlutý, pak Fincher snad slávu navrá-tí.. I když můžete spát, atmosféra jak z Insomnie, po krůčcích budované napětí kolem košatého rodinného stromu Vangerů, tajemná postava dívky s dračím tetováním (scéna s prokurátorem "Lizbeth Strikes Back" úchvatná) a kapka toho vyšetřovacího mysteriózna. Skandinávský drsný styl můžu, ovšem kvůli poslední půlhodině (tradiční klišé s vrahem vysvětlujícím své pohnutky, následná Pošta pro Tebe a konec z Kajmanů, kterým už režisér pošilhává na západ přes Atlantik) nemohu dát hotelu Millenium plný počet hvězd, což ovšem neznamená, že se v něm za pár měsíců nebudu chtít zase ubytovat. A pak potřetí.. (26.07.2010)

Ten film je taková slušná detektivka, ale tísnivou atmosféru knihy to dost postrádalo, Lisbeth mi přišla starší a ne tak sympatická a o Mikaelovi raději ani nemluvím - nejenže ve filmu působí dojmem, že sám vlastně nevyřešil nic, ale ještě ke všemu nevím, kam se poděl ten úžasný, chytrý a sebevědomý sympaťák, do kterého se zblázní prakticky každá žena v okolí. (30.12.2009)

Co dodat k tak jednoznačnému obřímu hodnocení zde ... ? V podstatě nic, jedná se o kriminálku, která v posledních letech nemá obdoby. Dlouhé, rozvláčné, ale právě proto neuvěřitelně důkladně a precizně budované filmové dílo s mnoha dějovými linkami, které do sebe skvěle zapadají. Neustále se stupňující houstnoucí atmosféra až k samotnému prasknutí nervů diváka ... A ten soundtrack na konec! Paráda! Každopádně film má svoje slepá místa a jdou nalézt již při prvním shlédnutí, já osobně nejsem hnidopich, abych je hledal, ale ve filmu tohoto typu by se necházet přece jen neměla. Ale to nevadí, jak jsem psal, obrovský kus poctivé práce, který nelze ocenit nějakou "ušpiněnou čtyřkou hvězd" ... :-) (28.03.2011)

Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm. (12.01.2012)

Obyčejná (nudná) detektivka tvářící se jako něco víc. Pomalu plynoucí film, který má poměrně zajímavou atmosféru, takže jsem se zpočátku vyloženě nenudil. Na druhou stranu se tam prvních 45 vůbec nic neděje. Jednotlivé sekvence spolu zprvu nemají moc souvislost, navíc ačkoliv jsem nevěděl, jak vše dopadne, kdo je vrahem, tak samostatné scény jsou poměrně předvídatelné. Po dvou hodinách(!) už měl příběh docela jasné rysy, s tím, jak se ale vyjevila zápletka, se ale také ukázaly četné logické chyby. Je z toho dost poznat, že ani knižní předloha zjevně nebyla dokonalá, ale mám dojem, že tady ve filmové adaptaci jsou ty chyby ještě markantnější. Kompletování fabule je ze začátku téměř nemožné, protože distribuce informací je zcela anti-divácká. Takže obecenstvo může jen čekat na další scénu, čekat na další scénu, čekat na další scénu a takle si počkat až na konec. Až tam si vše poskládá dohromady a zjistí, jak nesmyslně a hloupě se chovala většina postav. No a ačkoliv bych byl rád, kdyby snímek na podobně vysoké úrovni zpracování vznikl i v ČR, po rozuzlení jsem si uvědomil, že tenhle film už znovu vidět nemusím. Zkrátka... Film je to dlouhý, pomalý, neobsahuje nic, čím by mě výrazněji zaujal a trpí scenáristickými neduhy vzniklými při převádění z knihy na plátno. Špatná kombinace. (31.01.2010)